Když Štěpánka odmaturovala na plzeňské ekonomce, považovali ji kamarádky za exotku. Milana, se kterým chodila rok a půl, si chtěla vzít, a dokonce uvažovala o brzkém těhotenství. Ony snily jen o užívání a zábavě. A svatba? V pětadvaceti nejdříve.

Svůj životní příběh nám poslala sama čtenářka, která jen potvrdila neveselé zprávy o zhoršení kázně otců platících alimenty v době krize, které se v poslední době objevily v médiích.

„Nevadil mi posměch. Zatímco holky snily o tom, co chtějí prožít, já svůj sen prožívala. Co jsem plánovala, to se i nějakou dobu dělo,“ vzpomíná Štěpánka. Rok po škole se s Milanem brala, s otěhotněním už to bylo horší, ale nakonec přišlo. Dnes jsou Nelince dva roky a Mišce čtyři. Milan je však vidí jen jednou za 14 dní. Žije totiž s jinou.

Samoživitelka se snaží své dvě děti uživit, jak se dá

Samoživitelky to nemají snadné.„Každý měsíc žádám o příspěvek na živobytí, vzhledem k tomu, že můj příjem činí 6400 korun měsíčně a náklady na bydlení jsou 6100 korun Výživné, které by měl platit otec dětí, tedy 2000 Kč na dítě, nedostáváme již několik měsíců, což se řeší právní cestou. Ale i tou jeho: Zažádal o snížení - je krize, přišel o práci.

Vzhledem k tomu, že částka příjmu po odečtení přiměřených nákladů na bydlení není nižší než částka na živobytí, nemám na příspěvek na živobytí nárok. To považuji za malou úřední ránu pod pás. A ranou pod pás od přírody je, že mé mladší dítě je astmatické, takže návštěva lékaře bývá dost častá a recepty s léky též. Bohužel i já mám neurologické problémy a od lékařů mám naplánováno spoustu vyšetření. Sebe tedy zanedbávám, Nelinčiny astmatické problémy řeším méně, než bych měla.

Že bych měla jít do práce? Ráda bych. A hned. Ale s dvouletým dítětem? V době, kdy se všude propouští? Být dnes samoživitelkou, nemít nic naspořeného, mít nezodpovědného exmanžela, to se občas člověku mozkem proženou myšlenky o cestě na Nuselák.

Nevím, jestli tak vlády chtějí donutit rodiny s dětmi krást nebo snad zvýšit počet dětí v kojeneckých ústavech a dětských domovech, či snad potřebují zvýšit počet obyvatel na ulici. Já se ale o ty své chci normálně postarat -  jak o jejich domov, tak i o jejich sociální potřeby,“ popsala svou tristní situaci Štěpánka.

Média možnou krizi samoživitelek potvrzují

Zprávy v médiích v minulých týdnech špatný stav potvrzují: Soudy nyní řeší řadu žádostí požadujících snížení částky, řada jiných rodičů neplatí výživné vůbec se zdůvodněním, že na to nemají peníze. Statisticky tyto údaje zatím zpracovány nebyly.

Otcové přestávají platit alimenty. Je krizeNáklady na výchovu a péči o děti přitom stoupají. V průměru se náklady na jedno dítě od narození po absolvování vysoké školy odhadují už na dva miliony korun.

Stanovení výše alimentů je téměř vždy příliš emocionální záležitostí. Ti, kteří je dostávají, pociťují, že jich je nedostatek. Ti, kteří je platí, jsou obvykle nespokojeni s jejich přílišnou výší. Ta jim prý například brání zakládat další rodinu. Soudy je stanovují s ohledem na výši příjmů různě - od několika stovek až po několik tisíc korun. Průměrná výše se pohybuje kolem 1400 korun.

Novela na vládním stole - šance pro samoživitelky

Spory o výši alimentů by měla pomoci vyřešit novela zákona o výživném, která nyní putuje na stůl vlády. Existovalo by minimální výživné a vyšší částky by byly odstupňovány podle příjmů, a navíc by se pravidelně zvyšovaly společně s růstem životního minima.

Pokud návrh projde, rodič s příjmem pod 10 tisíc korun by měl měsíčně platit nejméně 1400 korun na dítě do šesti let věku. Na starší by to bylo 1680 Kč.

Navrhovatelka zákona Anna Čurdová počítá s tím, že lidé s příjmem nad 100 tisíc korun měsíčně by měli platit nejméně 11 tisíc korun.

Se zákonem by přišlo i zavedení takzvaného náhradního výživného. Dostávaly by ho rodiny, jimž jeden z rodičů dluží výživné a které mají nárok na přídavek na dítě. Náhradní výživné by vyřizovaly úřady práce a činilo by polovinu minimálního výživného.

Reklama