„Přijít manželovi na nevěru, byla jedna věc, ale zapřít se a rozhodnout se z manželství odejít, to bylo to nejtěžší, co jsem udělala,“ svěřuje se pětatřicetiletá Lenka. „Vdávala jsem se samozřejmě z lásky a myslela jsem si, že s manželem překonáme všechny životní nástrahy, třeba i takové, jako byl vyhazov z práce nebo zdravotní potíže.“
5de123410adefobrazek.jpg

„Manžel byl vždycky můj parťák. Ale poté, co musel změnit zaměstnání, začal žít zcela nový život. Našel si nové přátelé, zapojil se do jejich společných aktivit, po práci chodil s kolegy na pivo a náš společný čas se pomalu zmenšoval a zmenšoval…“


„A pak David udělal to největší klišé, nabrnknul si dvaadvacetiletou sekretářku a bezhlavě se zamiloval,“
vzpomíná Lenka a vypráví dál: „Snažila jsem se nebýt hysterická a chtěla jsem tuto krizi ustát. Ale na to by bylo potřeba dvou lidí…“

„David sice nechtěl rozbourat manželství, ale vztahu s tou mladou žábou se odmítl vzdát. V takovém rozpoložení jsem vydržela celý rok. Stálo mě to mnoho vrásek, energie a životního elánu. Stala se ze mě hromádka neštěstí. A tak jsem sebrala všechnu svou odvahu a ze dne na den jsem podala žádost o rozvod.“


Na závěr Lenka dodává: „Jsou to již čtyři roky, mně tak trochu ujíždí vlak, a přesto nejsem schopná vyrazit na rande a udělat za svým zpackaným manželstvím tlustou čáru…“

Čas jako nejlepší lékař

Fakt, že se člověk po rozvodu nežene do randění, je zcela přirozené. Udělá-li to, pravděpodobně jen lepí ránu na srdci a zraňuje tak jiné. Byla by ale obrovská škoda zanevřít na lásku po tom, co to jednou/dvakrát nevyšlo. Láska nám totiž dává sílu a energii a jak víme, ve dvou se to lépe táhne. I za cenu toho, že hrozí možné popálení.

Nedá se určit, zdali je vhodné počkat od rozvodu měsíc, půl roku nebo roky dva. Časová osa každého z nás je velmi individuální. Velký vliv na to má nejen důvod rozvodu, ale také osobnost a povaha člověka. Nikdy tedy není moc brzo, ani moc pozdě. Správný čas nastává tehdy, pokud cítíte, že jste na nový vztah opravdu připravena a jste ochotna dát případnému novému partnerovi šanci. A jak to poznáte? Zkrátka poznáte.
5de1237c331b5obrazek.jpg

Ideální je zaměřit se sama na sebe, do ničeho se netlačit, nejít na rande jen proto, že vám nový objev dohodila kamarádka. Buďte sobecká. Toto křehké období to vyžaduje.

Také je třeba si uvědomit, proč vůbec randit chcete. Abyste zaplnila díru v srdci? Abyste v partě nebyla jediná single? Anebo proto, že vám opravdu chybí dotek, láska a partnerský život? Pokud kýváte hlavou na otázku číslo tři, tak je váš důvod správný.

Zamyslete se nad svou minulostí a zkuste ji do své budoucnosti příliš nenosit. Je samozřejmě jasné, že se některých věcí nelze zbavit a zapomenout, ale nemá cenu budoucí partnery porovnávat s těmi bývalými a neustále vzpomínat na to, co bylo. Vytvořte si nové vzpomínky, vlastní a maximálně šťastné.

Pokud už je nějaký potenciální partner v dohledu, nikam nespěchejte. Jděte do nového vztahu krůček po krůčku. Nemá cenu cokoliv uspěchat a pak se třeba vylekat nad velkými činy a gesty.

A jak randit, když už máte děti? Neberte je jako výmluvu, proč nerandit. Většina dětí si jen přeje, aby jejich rodiče byli šťastní a nic dalšího neřeší. Samozřejmě, že domů byste měla brát jen partnery, se kterými to opravdu myslíte vážně, ale jinak se není čeho bát. 

Také si přečtěte: