ce1.jpg
Foto: Klára Křížová

Jak vnímáte cestování pro změnu nálady, stavu duše? Je pro nás prospěšné?
Samotné očekávání a těšení se na cestování je pozitivním faktorem v našich životech. Souvisí s tím i určitá dávka eustresu, což je pozitivní stres související s nějakou změnou a výpravou do neznáma. Šťastný život znamená, že se umíme stále na něco těšit. Pozitivní očekávání je důležitým faktorem pro zkvalitnění našich životů. Samozřejmě jsou rozdílná očekávání v případě, že se vydáváme na neznámé místo, kde jsme neučinili ještě žádnou zkušenost oproti známým místům, kde jsme již dovolenou trávili.

Náš život je cesta, je proto i samotné cestování přínosem pro náš rozvoj?
Rozhodně ano. V symbolické rovině je celý náš život jakousi cestou plnou neočekávaných zážitků. Sami se celý život rozvíjíme a naše osobnosti vyzrávají a mohou se i vlivem událostí a času měnit. Cesta do neznámé země s jinou kulturou je příležitostí, jak se více dozvědět o sobě i o lidech, se kterými cestuji. Poznávání jiných krajin, kultur a odlišného jídla je v každém případě velmi obohacujícím zážitkem, který nám rozšiřuje nejen vědomosti ale i senzorické prožitky. Řešení nových situací je úžasnou psychogymnastikou pro mozek. Největším relaxem, které tyto zážitky umožňují, je možnost naprostého odpojení se od stereotypů, ve kterých žijeme.

ce2.jpg
Foto: Klára Křížová

Je cestování impulzem pro změnu? Třeba řešíme nějaké problémy v práci, ve vztahu a potřebujeme načerpat energii, rozhodnout se, najít sama sebe. Je dobré se v takovém rozpoložení vypravit na nějakou cestu někam, kde to neznáme?
Cestování slouží také jako prostředek pro vlastní sebepoznání a často se doporučení odpojení s možností náhledu zvenčí a s odstupem   v psychoterapii používá v případech, kdy se zasekneme v nějaké životní situaci po prodělaném traumatu či krizi nebo i během krize samotné.. Je to prostor pro jakési „sebeusebrání“— vnitřní komunikaci, která není rušena právě již zmíněnými stereotypy a vnějšími vlivy. Pokud se vydávám do neznáma, je zvýšený adrenalin dobrým pomocníkem v nastavení se na jinou energii.  Tento stav zařizuje tolik potřebnou věc při našem dalším rozhodování, protože se dostatečně vnímáme.

Je dobré se na takovou cestu klidně vypravit sama? Pokud si potřebujeme utřídit v hlavě, co chceme?
Rozhodně ano. Oproti cestování například s partnerem či kamarádkou máme dostatek času vnímat sami sebe, a takový prožitek má zcela jinou kvalitu a hodnotu oproti spolusdílení. Ono totiž být sám se sebou je důležitá a užitečná dovednost, kterou ne všichni umí. Často nás tato možnost může i děsit. Pokud cestujeme s někým je velmi důležité zvážit, zda máme k tomuto člověku důvěru a bude plnohodnotným partnerem v možných krizových situacích. Pokud má být pro nás cestování přínosné, je dobré ujasnit si před počátkem výpravy jasné role v týmu. Například někdo se rád ujme role vůdce a plánovače a někdo zajišťuje komunikaci v cizím jazyce. Díky tomu pak nevzniká pocit rozladění a nepřiměřeného očekávání.

ce3.jpg
Foto: Klára Křížová

Jsou pro rozvoj nových vjemů a cítění dobré cesty spojené s poznáním něčeho nového?
Toto jsem již zmínila v druhé otázce. Samozřejmě, že poznávání nových věcí nás nesmírně obohacuje a rozvíjí všechny složky našeho vnímání. Poskytuje nám možnost porovnávání a zpětného hodnocení toho co již známe.

Doporučujete svým klientům, aby vyrazili někam na cestu, kam třeba plánovali jet, jako součást terapie?
Samozřejmě, že v terapii se pracuje s fantaziemi a životními sny. Ke zkvalitnění životů nás všech je potřeba plnit si své sny, pokud jsou jen trochu reálné. Někdy nastává prostor pro plnění snů, třeba po ukončení vztahu, kdy klient začne naplňovat především své osobní potřeby. Někdy je společná cesta přínosná pro pár po dlouhodobé vleklé krizi nebo po prožitém traumatu. Dalo by se zjednodušeně říct, že změna prostředí má pozitivní terapeutický účinek. 

ce4.jpg
Foto: Klára Křížová

Pokud bereme cestu jako osvětu sebe sama, nalezení nových inspirací, musí to být cesta typu pěší poutě do Santiaga de Compostela?
Myslím si, že to  konkrétně  nemusí být typická poutní výprava s transcendentním přesahem. Jsme různé osobnosti, někdo potřebuje Santiago de Compostelo, někdo pobyt v budhistickém klášteře, někomu stačí lesy v Brdech. Hlavním efektem není ani tak prostředí, ale strategie, záměr cesty a intenzivní vnitřní prožitek.

Pokud bystě měla srovnat člověka, který rád cestuje s tím, kdo rád sedí doma nebo se nezajímá o cestování. Jaký mezi nimi bude rozdíl?
Toto srovnání by mělo mnoho rovin. Znám mnoho lidí, kteří by rádi cestovali ale finanční situace jim to nedovoluje. Samozřejmě i cestami po naší republice se může dosáhnout kýženého efektu, změny prostředí a nových zážitků. Některé z nás odrazuje od cestování neznalost jazyka, jiní to neřeší, a stejně cestují. Pokud se nedomluvím cizím jazykem, mám mnohem menší možnost si dovolenou v cizině užít mimo hranice hotelu. Je tu ale možnost cestovat s cestovní kanceláří, která se zaměřuje na poznávání a delegát je velkým přínosem v poznání míst, která navštívím. Je to opravdu hodně široké téma a každý z nás má k cestování jiný přístup.

Jinak samozřejmě i v rámci vztahu k cestování se projevují typy osobností. Někteří z nás milují výzvy a dobrodružství spojené s novými vjemy, pro jiné je ta pravá relaxace známé prostředí například svojí chalupy nebo chaty. Zkrátka a dobře, někdo potřebuje změny a jiným je dobře ve stereotypech.

ce5.jpg
Foto: Klára Křížová

Pokud má někdo sen spojený s cestováním – například chci jet na Bali, do Asie, na severní pól.. má si ho zrealizovat? Co se stane, pokud sen zůstane jen někde visícím snem?
Pokud nám to finance umožňují, je úžasné si tyto sny naplňovat. Tyto sny není dobré odkládat. Pokud plnění našich snů odkládáme pouze z nedostatku času, měli bychom si říct, že JEDNOU znamená TEĎ. Jak jsem již zmínila, naše sny by měly být reálné úměrně k naší situaci, nebo by se měli stát motivací pro vyhledání pracovního místa, které mi umožní cestování nebo mi pomůže na tento sen našetřit. Pokud nám to naše životní situace dovolí, je důležité sny neodkládat a uvádět je do reality.

Děkujeme terapeutce Karin Emily za odpovědi

61e583ec3fdceobrazek.pngBc. Karin Emily (Řeháková). Jsem psychoterapeutka, arteterapeutka a speciální pedagožka. Pracuji s dětmi i dospělými klienty. Kromě své soukromé praxe se věnuji také lidem s roztroušenou sklerózou, a to především prostřednictvím RS Centra Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, s nímž spolupracuji od roku 2014.

Nabízím individuální, párovou i skupinovou psychoterapii, individuální i rodinnou arteterapii, výchovné poradenství, koučink či tematicky zaměřené semináře.

Máte v plánu konečně začít cestovat? Změnili byste se rádi z turisty ve skutečného cestovatele? Nasměrujeme vás na zajímavé poznávací cesty, které připravuje cestovní kancelář Radynacestu.cz.
S touhle cestovkou už nějaký ten pátek spolupracujeme a víme, že jejich nabídka je opravdu bezkonkurenční.
My jsme si v redakci vybrali a těšíme se na cestu do Amsterdamu a do Paříže! Jak říká terapeutka Karin „Šťastný život znamená, že se umíme stále na něco těšit“ a my se těšíme na cesty, které nás čekají.

380x180.gif

Naše články, které vás mohou inspirovat:

Reklama