Mým prvním delším vztahem byl dvouletý románek s o dvacet let starším pánem.
Někoho to třeba pohorší, ale já bych to naopak doporučovala. Naučila jsem se díky němu chování ve společnosti, získala jsem něco na rozumu a můj pohled na vztah mezi ženou a mužem získal určitý nadhled.

A tak jsem byla přesvědčená, že se nakonec usadím s mužem o pár let starším.

Pečlivě jsem vybírala, dá se říci, že téměř deset let. Dovolte mi se o některých případech výběru partnera zmínit.

Jedním z delších a mnou intenzivně prožívaných vztahů byl stejně starý, ušatý a pohublý playboy. Tento vztah byl jako dlouhotrvající boj o pocit převahy. Nakonec se nebál si na svou záchranu vymyslet vážnou nemoc, jen proto, aby získal zpátky mou přízeň.
„Tak tady cesta nevede,“ pomyslela jsem si a po krátkém zotavení jsem se vrhla do nového pokusu.

Dle hesla „člověk má zkusit vše“ jsem se bez rozmyslu zamilovala do cizince. Cizinec byl z jižních krajů, kde - jak se časem ukázalo - má žena práva proti našim zvykům víceméně omezená. To se mi nelíbilo, a tak jsem prchla hned po prvním fyzickém napadení.

V mezičasech jsem se rozptylovala a získávala další síly ve společnosti, a tak se přihodilo, že se do mne zakoukal mladší bratr jedné z mých kamarádek. Byl to hezký romantický románek až do doby, kdy jsem zjistila, že na rande s námi chodí jeho pubertální kamarádi a že mnoho neschází k tomu, že s nimi odpoledne hraji hry na playstationu. No a to mne jaksi moc nebavilo. Další důkaz - starší rovná se vyspělejší, rovná se lepší………….

A náhle jsem měla pocit, že je to tady. Starší, rozumný, stejné zájmy a k tomu jakýsi pocit vnitřního porozumění, no a ten pohled!
Něco jsem procestovali, a tak trochu plánovali. I na děti přišla řeč. Jednoho dne jsem se dozvěděla, že je vše jinak a naše plány se proti mé vůli najednou rozcházely opačným směrem.
Těžce jsem to rozdýchavala. „A dost, tady dělám něco špatně.“
Přestala jsem se soustředit na věk, na romantiku a na krásný pohled a začala si uvědomovat, co vlastně od svého partnera očekávám.

Jednoho dne jsem byla v hospodě a popíjejíc osvěžující drinky jsem si všimla starého pána, který večeřel u vedlejšího stolu. Podařilo se mu rozlít na stůl celý půllitr piva a byl z toho nešťastný jak malé dítě. Nesmyslně se snažil utírat promáčený ubrus, když v tom se k němu přitočil usmívající se číšník. Se slovy „to nic dědo“ mu vyměnil ubrus i pivo. Jen tak tak, že mu nedal pusu na čelo a s úsměvem odběhl věnovat se dalším mnoha hostům.
Dědovi se očividně ulevilo a já začala sledovat toho číšníka. „To přece musí být dobrý člověk, když se umí zachovat takhle lidsky ke starému dědulovi“!
Zbystřila jsem tedy pozornost..............

Sledovala jsem ho a sleduji dodnes. Je to nejen dobrý člověk, ale i dobrý manžel a táta. A navzdory všem mým předsevzetím je o tři roky mladší.

Ten starý pán netuší, co tehdy způsobil.

A tak tedy – malá rada pro snad ještě nezadané čtenářky. Nehleďte na krásu, věk ani majetek či postavení. Podívejte se, jak se váš potencionální partner chová k cizím a nejlépe starým lidem. On se tak totiž po čase bude chovat k vám……..

Přeji mnoho štěstí!  

       
Reklama