Tak téma „svatba“ je pro mě ještě docela živé. Naše svatba proběhla 16.září, tj. jsem čerstvá novomanželka, ještě jsme neměli ani měsíční výročí :-D

Svatba proběhla tak, jak zjevně měla. Sešli jsme se, obřad stihli. I když různé nepříjemnosti – nečekané dopravní uzavírky, silný provoz apod. nás zkoušely, tak jsme se dostavili skutečně za 5 minut 12 :-D

Celý obřad jsme byli oba vysmátí, protože jsme se oba těšili, žádná nervozita (alespoň naše, moje mamka byla nervózní už měsíc předtím). S odůvodněním, že taťka je chlap, a jeden ošklivý chlap si odvede její holčičku, se s taťkou měsíc nebavila :-( Tak jsem měsíc trávila tím, že jsem neustále dělala prostředníka mezi nimi, to mě unavovalo asi ze všeho nejvíc.

Po obřadu proběhlo focení, kdy vál někdy i tak silný vítr, že jsem měla závoj téměř vodorovně, divže mi neuletěl.

Při uvítání, kdy ač jsem v restauraci žádala, abychom toho byli zproštěni, jsme se téměř opili panákem vodky. I tu děravou lžíci na polévku jsme zvládli dobře. A pak nás čekal první novomanželský tanec. A pak volná zábava.

Pozvali jsme rodinu (tety, strejdy) – užší výběr a nějaké kamarády. A všichni pařili a bylo to OK.

A celkové dojmy:
 nejhorších 45 minut – u kadeřnice pod sušákem – já, která nosím brýle, jsem je nemohla mít na očích, takže jsem seděla a nic neviděla, sušák hučel, takže jsem ani nic neslyšela. Opravdu strašné! Nic nevidět, nic neslyšet a ta hlava mě pálila                 :( Neustále jsem meditovala nad tím, jestli už někomu pod tím vzplála hlava :-D
 co se pokazí, se pokazí, ale člověk by se tím neměl zdeptat – v našem případě v pondělí před sobotní svatbou volal jeden z kapely (dohromady dva), že je v nemocnici se žlučníkem a že nemůžou přijet. Vzali jsme CD, přehrávač, repráky a pouštěli jsme si hudbu sami a všichni byli spokojeni (možná víc než se živou kapelou) :-D
 maminy by to neměly tak prožívat – 5 let už s rodiči nebydlím, a stejně se mamina s tátou nebavila, protože je „prostě chlap“, ale to prý pochopím až časem (no, doufám, že ne ;-)
 jo a počítejte s tím, že pokud nevěsta nezorganizuje zábavu a věci, které chce na svatbě mít, tak pravděpodobně nikdo jiný to nezařídí SÁM OD SEBE
 největší úspěch na naší svatbě měla rýže nachystaná v malých sáčcích a rozdaná po obřadu svatebčanům a dražební střevíčky, pro tuto příležitost vysoké bílé galoše (aby se tam vešlo hodně peněz) – pro ilustraci posílám „rýžové“ foto a foto galoší při dražení střevíčku
 objevil se tam i jeden nezbytný otrava, co si myslel, že se k nám vecpe a něco mu zaplatíme, ale chlapi se málem porvali o to, kdo bude mít tu čest hezky ho vyprovodit ze dveří :-D
 a hlavně se usmívejte, vypadá to na fotkách moc hezky – my byli vysmátí pořád a byl to nádherný den

A ještě k hlavním otázkám. Nás vyšla svatba asi na 50 000 Kč, včetně hostiny pro 35 lidí, z většiny jsme si svatbu platili sami. A taky nás hlavně stála spoustu času a plánování (ale některé detaily pak vyjdou úplně jinak, než jste si to naplánovali :-D)

ValerieM

No jo, no jo! Plánování! Jak dlouho to tak dneska plánujete, než do toho praštíte? Já vím i o jakémsi veletrhu svatebním, na který se dokonce jedna kamarádka vypravila, aby byla in a znala moderní svatební trendy! Co vy?

Reklama