Foto: Ayra production
Co se stane, když se běžný rodinný život propojí s dávnými legendami a nadpřirozenými schopnostmi? Právě na tuto otázku odpovídá dobrodružná komedie Máma a Táta jsou Boží, která sleduje rodinu Novotných a její nečekané setkání se světem slovanských bohů a tajemného amuletu. V hlavních rolích se představí Vica Kerekes a Petr Lněnička jako rodiče, jejich filmové děti hrají Anna Dvořáková a Jakub Jenčík. Snímek producenta Petra Kubíka a režisérů Adama Hobzika a Jana Chramosty vstoupí do kin 19. listopadu 2026 v distribuci Bontonfilmu.
Tvůrci se při natáčení nespoléhali pouze na digitální efekty. Chůze po hladině Vltavy, levitace nebo náročné trikové scény vznikaly s využitím praktických efektů, speciálních konstrukcí a kaskadérských výkonů. „Od začátku jsme se snažili najít rovnováhu mezi praktickými a digitálními triky. Všechno, co šlo, jsme chtěli vytvořit přímo na place kvůli autenticitě. Zbytek jsme pak doladili v postprodukci. U fantasy žánru je klíčové, aby vizuální efekty podporovaly vyprávění, a ne ho přebíjely,“ říká producent filmu Petr Kubík. Jednou z nejnáročnějších scén byla noční chůze rodičů Novotných po hladině Vltavy s Karlovým mostem v pozadí. Herci se pohybovali po speciálních platformách umístěných pod vodou, takže část filmového kouzla vznikla už během samotného natáčení.
Vica Kerekes ve filmu ztvárňuje maminku Novotnou, do které vstoupí temná bohyně Černaja. Role pro ni znamenala výraznou proměnu i náročné fyzické scény. „Jako bohyně jsem musela levitovat mezi nebem a zemí. Nechci prozradit, jak to vymysleli, ale stát na úplné hraně skály nad propastí byl opravdu nezapomenutelný zážitek. V tu chvíli jsem si uvědomila, jak spojené je naše tělo s duší,“ vzpomíná Vica Kerekes. Jejím filmovým protějškem je Petr Lněnička v roli táty Novotného a slovanského boha Peruna. Fantasy žánr pro něj představoval novou hereckou zkušenost, při které musel reagovat i na prvky doplňované až v postprodukci. „Fantazie mi jela v hlavě na plné obrátky. Vždycky jsem si říkal, jak asi vypadalo natáčení Pána prstenů před zeleným pozadím, když si herci věci a triky okolo sebe musí jenom představovat. Tak jsem to konečně zažil,“ říká herec.
Největší superschopností zůstává rodina
Přestože film nabízí bohy, amulet a řadu neobyčejných situací, jeho jádrem zůstává vztah rodičů a dětí. Tentokrát jsou to právě děti Novotných, které musí zachraňovat své rodiče. Příběh tak otevírá i téma toho, jak snadno se mohou rodiče v každodenním shonu svým dětem vzdálit. „Je důležité, aby hrdinské schopnosti v rodičích viděly právě jejich děti. Je skvělé, když se to dospělým povede. Oni vědí, že nemají žádné nadpřirozené schopnosti, ale když se jim podaří, aby děti vyrůstaly v bezpečném a ochranitelském prostředí, tak splní tu největší superhrdinskou roli,“ říká Petr Lněnička.
Na nevšední natáčení vzpomíná také Anna Dvořáková, která se podílela na scéně zamrzlého bytu. „Bylo tam všechno: světla, falešná námraza, padající obrazy, fukar... to jsme vůbec nemuseli hrát, prostě jsme na to reagovali. A točila se ve tři ráno! Ale úplně mě to nadchlo.“
Ještě před listopadovou premiérou zamíří Máma a Táta jsou Boží na festival Finále Plzeň. Předpremiéra se uskuteční v neděli 27. září od 14:00 ve Velkém sále Měšťanské besedy v rámci sekce První úlovek. Plzeňský kraj přitom není pro film náhodnou zastávkou. Část natáčení probíhala právě v regionu, mimo jiné v lomu ve Štěnovicích. Další lokace tvůrci našli v Tiských stěnách, Archeoskanzenu Modrá a na několika místech v Praze. Festivalovou projekci doprovodí filmová delegace v čele s režiséry Adamem Hobzikem a Janem Chramostou. „Při psaní scénáře jsem si vzpomněl na své dětské strachy: často jsem si představoval, že rodiče zmizeli a já se vydávám na dobrodružnou výpravu za jejich záchranou. Myslím, že děti osloví mysteriózno a humor, od dospělých pak máme skvělé reakce na příběh o slovanské mytologii,“ říká Adam Hobzik.
Jeho spolurežisér Jan Chramosta dodává: „Mým záměrem bylo vytvořit film, který bude mít nejen napínavý, vtipný a dojemný příběh, ale především diváka vtáhne svou atmosférou, obrazem, bohatou výpravou, stylovými kostýmy, propracovaným střihem, ale také zvukem a hudbou. Jo, je toho hodně. Ale právě proto má podle mě smysl jít na film do kina a nečekat, až bude v televizi. Když jdu do kina, chci zažít něco mimořádného. Chci, aby to byla podívaná. A se spolurežisérem Adamem i s celým štábem jsme si dali opravdu záležet na tom, aby Máma a Táta jsou Boží byli taky Boží podívaná.“
Zdroj: Bontonfilm
Nový komentář