Vážená redakce,
reaguji na vaše dnešní téma, protože se se mnou vleče již několik let. Jsem realista a máloco "nadpřirozeného" si připouštím. Snažím se pořád zastávat názor, že vše je vysvětlitelné a vše jde rozumově zdůvodnit, objasnit. Nicméně. Od svých 14ti let (a to už je hezká řádka ročních čárek za mnou) mě "nedobrovolně" zasvětila do tajů okultismu a magie jedna velmi hodná cikánská paní. Byla to sousedka mé babičky. Bohužel už nežije. Považovala se za věštkyni a brala tento úděl na světě smrtelně vážně. Z počátku jsem to brala jako nové zkušenosti, ale tato paní mě pořád utvrzovala v názoru, že já mám v sobě nějakou vnitřní sílu pomáhat druhým. V neposlední řadě mi to potvrdil jeden z lidových léčitelů (kterého nechci jmenovat). Také když jsem k němu přišla s žádostí o pomoc mi sdělil, že na mě sílu nemá. Vysvětlovala, učila, názorně předváděla... Věštila z karet a koule. Začalo mě to zajímat.
Četla jsem různou literaturu s touto tématikou a navštěvovala po celé republice i v zahraničí mnoho kartářek, abych zjistila, jakou formu používají ony. Více než má budoucnost mě zajímal styl jejich věštění. Mnohé jsem se naučila a přiučila. Dnes věštím z karet, ale jen známým. Nechci to používat jako svou obživu. A stále se snažím bojovat s tím, co je mi předpovězeno v kartách obelstít. Jenže... stále za mnou chodí lidé, že to či ono z věštby se jim splnilo a chtějí nové a nové předpovědi. Několikrát (protože tyto experimenty provádím na sobě) se mi stalo, že se má prognóza vyplnila do detailu, a já jsem bojovala s tím, že je to shoda náhod. Stále tomu čelím. Bojuji s tím, že s nepřízní osudu se dá bojovat. Čím jsem starší, tím se mi tato racionální představa vzdaluje. Mám mnoho historek, které se po věštbě vyplnily, a snad proto mi nabourávají mé přesvědčení.
Např.: Spolupracovnice 12 let žila ve svazku s mužem a nechala si předpovědět. Do půl roku jí vyšla svatba s úplně cizím mužem. Nevěřila, měla ironické poznámky... S dlouholetým přítelem se rozešla a ze žalu začala chodit s jiným. Do půl roku se brali a mají trvalý svazek již několik šťastných let.
Kamarádka 10 let nemohla otěhotnět a... také po ujištění, že jí karty přejí, ale né tento, ale příští rok... otěhotněla. Malému Lukáškovi jsou již 3 roky.
Těchto předpovědí mám na kontě za ta léta opravdu nespočet. Ale jak říkám. Jsem nesmírně racionální člověk a snažím se pořád nebrat tyto prognózy vážně. Také to všem, kteří za mnou příjdou, dávám patřičně najevo.
Poslední dobou jsem se dostala k metodě I-Ťing. S laickou představou jsem si myslela, že jde o klasické věštění budoucnosti, ale ono je to spíše o psychice člověka. Moc mě to zajímá, tak jsem raději začala (na mateřské dovolené) studovat psychologii, abych tomu přišla na kloub. Snad pak budu mít větší zkušenosti a snad se mi i mé teorie o připravenosti na osud podaří alespoň trochu odhalit.
Všem přeji moc krásný den a přidávám radu... Vše (i to nejhorší) jde brát s nadhledem a počkat si na ty lepší dny...
Vaše čtenářka MJiskra
Milá MJiskro,
nic naplat, zdá se, že od Vás bych si radši nic věštit nenechala. Co kdyby, že... Neprahnu po tom vidět do budoucnosti. Rozhodně máte kuráž neustále vzdorovat Vašim vlastním předpovědím, které vycházejí. To je zajímavý úkaz. Možná, že tomu to studium psychologie nějak pomůže. Nebo to vysvětlí...
Nový komentář
Komentáře
nechci
škoda, že jsem tě neznala dřív
je to dar od boha. Ke kartářce člověk jde, když už neví, kudy dál. A nebo ze zvědavosti. Kdybych měla nějakou poblíž, tak jdu taky
pokud budeš brát někoho jiného než přátele udělám změnu a přidám se
renata.mi: jela bych s tebou
MJiskra : určitě má každý svuj osud dopředu napsaný,ale ... mohla bych tě navštívit???
díky za dobrou radu,počkám si na hezké dny
alespon tě může těšit,že jseš dobrá
jen,aby ty lepší dny přišly.Kámoška si také nechala věštit,bylo jí NĚCO předpovězeno a vyplnilo se TO.Nežije.