Život dokáže psát příběhy, které si nevymyslíte. Jeden z nich se týká mé sestřenice. Je krásná, milá, pracovitá a sama. „Takových je…“ možná mávnete rukou. Někdy je lepší být sama než žít s pitomcem, ochlastou, tyranem, notorickým sukničkářem či žárlivcem. Máte pravdu, také jsem jí to říkala, když jsme si navzájem plakaly na ramenou. Já, protože jsem měla doma toho pitomce, a ona, že neměla nikoho. A nemá dodnes.

Smutná ženaV devatenácti poznala svou první lásku. Znali se krátce, když ji přivedl do jiného stavu, a jak to dříve hlavně na vesnici chodilo, byla svatba. Co by tomu řekli lidi, kdyby zůstala svobodnou matkou?

Zařídili si malý byteček o několik vesnic dál. Ale hošánkovi se začal manželský život zajídat a dál si žil podle svých představ. Hospody, holky, zábavičky. To se pochopitelně nelíbilo sestřenici a začaly třenice. Brzy potom, co se jí narodila holčička, ji poprvé uhodil. A také naposledy. Sbalila dcerku a utekla zpět k mamince. Ta se jí samozřejmě ujala a poskytla jí zázemí. Která matka by to neudělala?

Jenomže sestřenice se postupem času stala matčiným rukojmím.  Neměla vlastní příjem, exmanžel po rozvodu „zmizel“ do zahraničí a neplatil alimenty. Když z něj později něco soudně vymohla, byla to jen ubohá almužna, protože chlapík byl líné netáhlo a z každého zaměstnání ho vyhodili.

A tak zůstala s dcerou mámě „na krku“. „Tady bydlíš, tak bude po mém,“ prosazovala svou matka a „holka“ neměla odvahu jí odporovat. Byla to poslušná a vděčná dcera.

Když začala malá chodit do školy, našla si práci a přemýšlela o vlastním bydlení. Konečně by se mohla vymanit z vlivu matky, postavit se na vlastní nohy, uspořádat si život po svém. A třeba se i s někým i seznámit. Jenomže matka o tom nechtěla ani slyšet. Zřejmě si za ta léta zvykla, že má doma kuchařku, uklízečku, zahradnici, prostě holku pro všechno.

Dobře, zase ustoupila. Napadlo ji, že by si upravila podkroví v domě, aby měla alespoň trochu soukromí. A na to jí matka odpověděla: „Najdi si chlapa, který to zafinancuje, jinak na to zapomeň.“

Ale jak a kde si ho najít? Těch pár, co bylo ve vsi, už si dávno „rozebraly“ jiné a příležitost se s někým seznámit byla takřka nulová. I na inzeráty došlo, ale po třetím „zoufalci“, se kterým se setkala, vzdala i tuhle možnost.
Smutek 2

Uplynulo dvacet let.

Dcera už je dospělá a pomalu vylétá z hnízda a její matce utekly nejkrásnější roky života. Myslíte, že má ještě šanci?

Reklama