Když se řekne srdeční selhání, co si pod tímto pojmem jako laik představit?
Srdeční selhání je stav, kdy následkem poškození srdeční struktury nebo funkce dojde k rozvoji příznaků, které jsou pro selhání srdce typické. Srdce následkem poškození není schopné přečerpávat krev a zajistit krevní zásobení orgánů. Projeví se to městnáním tekutin v plicích a tkáních, což vede k dušnosti a otokům, a sníženým prokrvením svalů, únavností a sníženou tolerancí zátěže. Srdeční selhání může vzniknout náhle (akutní), nebo pozvolna (chronické – plíživé). Hlavní příčinou je obvykle poškození srdečního svalu, například srdečním infarktem nebo zánětem. Dále mohou být příčinou poruchy chlopní, poruchy srdečního rytmu (arytmie) a další.
Takže srdeční selhání není třeba infarkt, jak by si většina z nás asi myslela? Souvisí to přesto spolu nějak?
Srdeční infarkt není selhání srdce. Je to ztráta části svaloviny obvykle následkem náhlého uzávěru věnčitých tepen. Infarkt myokardu ale může být příčinou buď akutního (obvykle následkem velkého infarktu) nebo pozdějšího chronického srdečního selhání.

Může se srdeční selhání přihodit každému z nás, nebo je před ním někdo chráněn?
Srdeční selhání může postihnout každého, u koho je přítomno poškození srdeční struktury nebo funkce. Víme, že hlavními rizikovými faktory pro pozdější rozvoj selhání srdce je vysoký krevní tlak, cukrovka, obezita a kouření. Tedy faktory, které jsou rizikové i pro vznik srdečního infarktu. Existují i dědičné predispozice pro rozvoj primárního onemocnění srdečního svalu (kardiomyopatie).

Kdo je doc. MUDr. Filip Málek, Ph.D., MBA

  • Od roku 1991 do roku 2008 působil ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady.
  • V roce 1995 se stal odborným asistentem v oboru vnitřní lékařství 3. LF UK.
  • V roce 1999 složil atestaci z kardiologie.
  • Od roku 2004 do roku 2008 působil jako primář I. interní kliniky FN KV.
  • V roce 2008 obhájil dizertační práci a závěrečný projekt na Pražské mezinárodní manažerské škole při VŠE.
  • Nyní působí na Kardiologickém oddělení Nemocnice Na Homolce jako vedoucí lékař Ambulance srdečního selhání. Jeho hlavním zaměřením je epidemiologie a prevence kardiovaskulárních onemocnění a akutní a chronické srdeční selhání.

Kdo je typickým pacientem se selháním srdce – v jakém věku k němu dochází nejčastěji?
Výskyt srdečního selhání stoupá s věkem. Odhaduje se, že v kategorii jedinců nad 80 let má chronické srdeční selhání až 20 % nemocných. V celé populaci se odhaduje výskyt srdečního selhání na 2 %. Nevyhýbá se ani mladším věkovým skupinám, kde příčinou mohou být dědičné poruchy vedoucí k primárnímu srdečnímu postižení (kardiomyopatie), nebo vrozené srdeční vady.

Proč se týká hlavně obyvatel vyspělých zemí?
Je to dáno vysokým výskytem kardiovaskulárních rizikových faktorů, které jsou s pozdějším rozvojem srdečního selhání spojeny. Jedná se o již jmenované: arteriální hypertenze, cukrovka, obezita a kouření. Do rizikových faktorů patří i vysoký cholesterol. Ve vyspělých zemích je to také dáno stárnutím populace a paradoxně také úspěchy v léčbě srdečně cévních onemocnění, kdy řada pacientů díky péči přežívá akutní onemocnění srdce (například infarkt myokardu) s pozdějším rozvojem srdečního selhání.

Když bychom to tedy měli shrnout, s jakými nemocemi se srdeční selhání pojí?
Nejčastější příčinou je stále ischemická choroba srdeční, zejména stavy po infarktu myokardu, záněty srdečního svalu (myokarditida), primární onemocnění srdečního svalu (kardiomyopatie), arytmie, vrozené a získané chlopenní vady. Dále platí, že vysoký krevní tlak, cukrovka, obezita a kouření jsou významnými rizikovými faktory pozdějšího srdečního selhání. A to i u pacientů, kteří srdeční infarkt nemusí prodělat.

Existuje nějaká prevence srdečního selhání?
Prevencí srdečního selhání je identifikace a léčba rizikových faktorů. Například účinná léčba vysokého krevního tlaku a cukrovky, redukce hmotnosti a odvykání kouření. U pacientů po infarktu myokardu je možné rozvoj srdečního selhání oddálit pomocí běžně dostupných léků.

Za jaké onemocnění může být srdeční selhání zaměňováno?
Příznaky srdečního selhání nejsou specifické a jsou společné řadě dalších onemocnění. Například dušnost může být příznakem plicních onemocnění, anémie (chudokrevnosti), poruch štítné žlázy, onemocnění ledvin a podobně.

Kdy tedy jít k lékaři?
Například pokud se u pacienta se známým srdečním onemocněním, který dosud neměl žádné obtíže, objeví nové příznaky, jako je námahová nebo klidová noční dušnost, rozvoj otoků, nárůst hmotnosti v krátkém časovém úseku bez změny stravovacích zvyklostí.

A s jakými příznaky by měl jít k lékaři člověk, který zatím žádné problémy se srdcem neměl?
Se svým praktickým lékařem by měl pacient konzultovat jakoukoli změnu zdravotního stavu. Důležité jsou preventivní prohlídky, kdy se můžou odhalit stavy spojené s pozdějším rizikem rozvoje srdečních onemocnění a tedy i srdečního selhání (vysoký krevní tlak, cukrovka, hypercholesterolémie).

Jaká vyšetření pacienta čekají?
Mezi standardní vyšetření patří komplexní kardiologické vyšetření včetně elektrokardiografie (EKG), rentgen hrudníku, ultrazvukové vyšetření srdce (echokardiografie) a laboratorní vyšetření. Cílem laboratorního vyšetření je vyloučit jiné příčiny příznaků, případně onemocnění srdce potvrdit.

Krevní test prý dokáže odhalit srdeční selhání ještě dříve, než se objeví příznaky. Je to tak?
Krevní test NT-proBNP je užitečný v případě akutních stavů na akutních interních ambulancích, emergency nebo urgentních příjmových odděleních. Nízká hodnota testu v případě akutní dušnosti prakticky vylučuje srdeční příčinu obtíží u dosud neléčeného pacienta. Vysoká hodnota může srdeční onemocnění potvrdit. Situace je ale mnohem komplikovanější, některá mimosrdeční onemocnění mohou hodnotu testu zvyšovat.

Na druhou stranu je to užitečné vyšetření u pacientů, kteří již srdeční selhání mají, a my opakováním tohoto testu po léčbě můžeme zjistit, jak je naše terapie úspěšná.

Může být krevní test preventivním vyšetřením, o které si může požádat každý? Nebo jej provádějí lékaři jen u pacientů, u nichž mají podezření na srdeční selhání?
V současné době se test provádí v případě podezření na srdeční selhání jako pomocné vyšetření. Nejedná se o preventivní vyšetření.

Může si pacient test vyžádat a sám uhradit? Případně kolik stojí?
V indikovaných případech hradí test zdravotní pojišťovna. Zatím se jako preventivní vyšetření nepoužívá. Cena se pohybuje v řádu stovek korun.

Jaká je prognóza pacienta se srdečním selháním?
Prognóza neléčeného pacienta není dobrá, proto je nutné léčbu zahájit včas. Polovina pacientů přežívá pět let, deset let asi desetina pacientů. Při současných možnostech léčby je naděje u řady pacientů onemocnění stabilizovat.

Čtěte také:

Reklama