Lidské srdce je dokonalý orgán. Pracuje 24 hodin denně, každý den zvládne okolo 100 000 úderů a za celý svůj život přečerpá kolem 1,5 milionů barelů krve. Někdy ale nastanou situace, kdy srdce začne postupně ztrácet svoji svalovou sílu. Toto nebezpečí hrozí přednostně lidem, kteří prodělali srdeční infarkt (mnohočetný nebo opakovaný), dále osobám, které mají dlouhodobě zvýšený krevní tlak, nebo se léčí na ischemickou chorobu srdeční. Skupin, které jsou ohroženy vznikem tohoto onemocnění, je ale mnohem více.  

Jak funguje srdce?

Srdce je dutý svalový orgán, který se rytmicky smršťuje a ochabuje, a tím pohání krev v krevním oběhu. Díky srdci krev může proudit k životně důležitým orgánům, zásobovat je kyslíkem a živinami a současně odvádět zplodiny látkové výměny.

  • Při průměrné tepové frekvenci 70 tepů přečerpá srdce za minutu asi 5 litrů krve, tedy za den 5 až 7 tisíc litrů krve, při běžné zátěži až 1x více. V průběhu náročnější fyzické aktivity dokonce až 5x více krve.

K tomu, aby srdce mohlo tuto hlavní úlohu plnit, musí samo vytvářet elektrické impulsy pro zajištění srdečního rytmu, mít nepoškozenou svalovinu a dobře fungující srdeční chlopně. Srdeční rytmus či přesněji tepová frekvence se mění podle situace a potřeby jedince (na základě míry fyzické a psychické zátěže). Zdravé srdce dokáže zvýšené nároky na cirkulaci krve regulovat právě zvýšenou tepovou frekvencí, která je provázena účinnými svalovými stahy.

Když srdce na svou práci nestačí…

Stává se ale, že srdce není schopno zajistit takový výdej krve, aby pokrylo nároky jednotlivých orgánů. Děje se tak v situacích, kdy srdce musí buď překonávat zvýšený odpor v krevním řečišti, nebo když je srdeční svalovina nějakým procesem oslabená. Krev, kterou srdce není schopno přečerpávat do oběhu, se pak městná v cévním (nejčastěji plicním) řečišti. Lidské tělo se tomu sice zpočátku snaží bránit, například zvětšením srdce, ale to vydrží jen určitou dobu. Jakmile se srdeční svalovina úplně vyčerpá, srdeční nedostatečnost (selhání) se projeví naplno.

Ve vyspělých zemích je srdeční selhání poměrně častou diagnózou. Zasáhne až 2 % populace. Pokud bychom se ale zaměřili na věkovou skupinu na 70 let, srdeční nedostatečnost postihuje dokonce každého desátého člověka!

Akutní, nebo chronické?

Jako akutní srdeční selhání lékaři označují stav, který je třeba řešit okamžitou hospitalizací. Je totiž život ohrožující. Srdeční selhání však může být i chronické. Jako takové může vznikat pomalu a projevovat se ze začátku velmi nenápadně. Příznaky počínajícího srdečního selhání jsou často  neurčité a mohou napodobovat jiná onemocnění. Často se pak stává, že prvotní příznaky pacient vůbec nepřisuzuje problémům se srdcem.

Polovina pacientů zemře do čtyř let

Z celé populace nemocných se srdečním selháním zemře 50 % pacientů do čtyř let od stanovení diagnózy. Důvodem je skutečnost, že pacienti jsou diagnostikováni buď pozdě (léčí se na jiné onemocnění s podobnými příznaky), nebo přicházejí k lékaři až v příliš pokročilém stavu (podceňují příznaky).  Naštěstí dnes již existují vyšetření, která dokáží diagnostikovat srdeční selhání v počátečním stadiu.

Na jaké příznaky si dát pozor, která onemocnění mohou vést k srdečnímu selhání (srdeční nedostatečnosti), kdy a na jaké vyšetření se vydat, a proč je srdeční selhání tak moc nebezpečné? Nejen na tyto otázky vám odpovíme v pokračování Seriálu o srdečním selhání.
Zdroj fotografií: www.shutterstock.com

Čtěte také:

Reklama