Dožíváme se stále vyššího věku, přežíváme choroby, které by nás v minulosti zabily, a žijeme velmi nezdravě. I to jsou důvody, proč velmi rychle narůstá počet pacientů s různými srdečními onemocněními, které mohou vyústit v srdeční selhání. Lékaři ho nazývají epidemií třetího tisíciletí. Onemocnět jím může prakticky kdokoli z nás. Přestože riziko stoupá s věkem, takže v kategorii nad 80 let jím trpí odhadem až 20 % populace, nejsou v ordinacích kardiologů výjimkou ani výrazně mladší pacienti. Jaká onemocnění k této diagnóze mohou vést a čím si „dopomáháme“ k této závažné nemoci my sami?

Kde hledat viníka?

K srdečnímu selhání vede celá řada chorob, které buď primárně poškozují srdeční sval (myokardiální příčiny), nebo brání jiným způsobem v jeho činnosti (mechanické příčiny).

Srdeční selhání je komplikující a často konečný stav řady srdečních chorob, při kterém dochází k narušení srdeční funkce. Výsledkem je neschopnost srdce přečerpávat krev do krevního oběhu v míře, kterou organismus v danou chvíli vyžaduje.

Jako nejčastější příčinu srdečního selhání (80 %) uvádějí kardiologové ischemickou chorobu srdeční. Nedokrvení srdce, jinak ischémie myokardu, je v Česku také jednou z nejčastějších příčin úmrtí. K tomuto stavu vede často ateroskleróza, tedy kornatění koronárních tepen. Dochází k němu tak, že se do stěn cév ukládá tuk, který je pak částečně nebo i celkově ucpe. Za to může naše nezdravá životospráva, která způsobuje vysokou hladinu cholesterolu, ale také obezita jako taková, nedostatek pohybu a samozřejmě kouření. Rizikové jsou však také stavy po akutním infarktu myokardu, vysoký krevní tlak, kardiomyopatie a chlopenní vady.

Toto jsou podle kardiologů nejčastější příčiny vzniku srdečního selhání.

Akutní levostranná srdeční nedostatečnost:

  • akutní infarkt myokardu
  • srdeční chlopenní vady
  • myokarditida
  • náhlý, výrazný vzestup krevního tlaku (po výrazné fyzické námaze, poruše srdečního rytmu, nadměrném přísunu soli nebo tekutin či vynechání léků)

Akutní pravostranné srdeční selhání:

  • akutní plicní embolie
  • těžký astmatický záchvat

Chronická levostranná srdeční nedostatečnost:

  • chronická ischemická choroba srdeční
  • infarkt myokardu
  • dlouhodobě neléčený vysoký krevní tlak
  • srdeční vada

Chronická pravostranná srdeční nedostatečnost:

  • dlouhodobě probíhající plicní choroby jako je chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), astma, plicní rozedma, plicní fibrózy, opakovaná plicní embolie

Existuje prevence?

Tak jako u většiny onemocnění, existuje. „Prevencí srdečního selhání je identifikace a léčba rizikových faktorů. Například účinná léčba vysokého krevního tlaku a cukrovky, redukce hmotnosti a odvykání kouření. U pacientů po infarktu myokardu je možné rozvoj srdečního selhání oddálit pomocí běžně dostupných léků,“ vyjmenovává MUDr. Filip Málek, Ph.D., MBA, vedoucí lékař Ambulance srdečního selhání Nemocnice Na Homolce. Významnou roli hraje také včasné odhalení počínajícího srdečního selhání a nepodceňování možných a někdy nenápadných příznaků.

Co pro sebe tedy můžete udělat? Dbejte na dobrý stav srdečně-cévního systému, zní jednohlasně z úst kardiologů. Snažte se konzumovat převážně zdravé potraviny, vyhýbat se alkoholu a kouření, méně solit, dostatečně se hýbat a dát vale stresu, jak jen je to možné. V případě, že u sebe pozorujete některé z příznaků, které mohou signalizovat onemocnění srdce, zcela určitě svůj stav nepodceňujte a navštivte lékaře.
Zdroj fotografií: www.shutterstock.com

Čtěte také:

Reklama