1)      Co je srdeční selhání?

Jde o komplikující a často konečný stav řady srdečních chorob, při kterém dochází k narušení srdeční funkce. Srdce už není schopno zajistit takový výdej krve, aby pokrylo nároky jednotlivých orgánů. Krev, kterou srdce není schopno přečerpávat do oběhu, se pak městná v cévním (nejčastěji plicním) řečišti.

2)      S jakými nemocemi se pojí?
Nejčastější příčinou srdečního selhání (80 %) je nedokrvení srdce, jinak také ischémie myokardu. Právě to patří v Česku k nejčastějším příčinám úmrtí a nezřídka za něj může nezdravá životospráva, obezita, nedostatek pohybu a kouření. Velmi rizikové jsou také stavy po akutním infarktu myokardu, vysoký krevní tlak, kardiomyopatie a chlopenní vady.
Srdeční selhání se však může pojit i s akutní plicní embolií, těžkým astmatickým záchvatem nebo s dlouhodobě probíhajícími plicními chorobami jako je chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), astma, plicní rozedma, plicní fibrózy či opakovaná plicní embolie.


3)      Může onemocnět každý?
Bohužel ano, a to v jakémkoli věku. Přestože riziko s postupujícími roky stoupá, takže v kategorii nad 80 let srdečním selháním trpí odhadem až 20 % populace, nejsou v ordinacích kardiologů výjimkou ani výrazně mladší pacienti.

4)      Za jak dlouho se srdeční selhání vyvine?
Srdeční selhání se může projevit náhle, pak o něm lékaři hovoří jako o akutním srdečním selhání. Naproti tomu chronické srdeční selhání přichází pozvolna, zpočátku často nepozorovaně. 

5)      Jakých příznaků si všímat?
Při akutním srdečním selhání se většinou dostaví dušnost i v klidovém režimu nebo při minimální zátěži. Pacient má potíže s dýcháním dokonce i vleže. Přichází zrychlený dech, kašel, únava, výkyvy krevního tlaku a rychlá tepová frekvence. Dostavit se může i akutní plicní embolie projevující se jako náhle vzniklá klidová dušnost, výrazná bolest na hrudníku, kašel s přítomností krve, promodralé rty, konečky prstů a ušních lalůčků, neklid a výrazné snížení krevního tlaku. V takových případech je zapotřebí pacienta hospitalizovat.
Při chronickém srdečním selhání se postupně snižuje tolerance fyzické námahy a při stále nižším stupni fyzické činnosti se objevuje dušnost. Narůstá únava, často přichází i nadměrná spavost a deprese, případně nechutenství. Při fyzicky namáhavých činnostech se dostavuje kašel. Pacienty nezřídka trápí i poruchy paměti a soustředění, bývají zmatení v důsledku horšího prokrvení mozku. V některých případech dochází také k otokům dolních končetin, bolesti jater, která bývají vlivem městnání krve zvětšená, nebo k hromadění tekutině v břišní dutině.

6)      Kdy jít k lékaři?
Při jakékoli změně zdravotního stavu. Rozhodně není radno podceňovat ani preventivní prohlídky, které mohou odhalit stavy spojené s pozdějším rizikem rozvoje srdečních onemocnění, a tedy i srdečního selhání (vysoký krevní tlak, cukrovka, hypercholesterolémie). Samozřejmě je nezbytné navštívit kardiologa v případě, že nějakým srdečním onemocněním už trpíte, a objeví se u vás nové příznaky jako je námahová nebo klidová noční dušnost, rozvoj otoků či nárůst hmotnosti v krátkém časovém úseku bez změny stravovacích zvyklostí.

7)      Která vyšetření podstoupit?
Mezi standardní vyšetření se řadí komplexní kardiologické vyšetření včetně elektrokardiografie (EKG), rentgenu hrudníku, ultrazvukového vyšetření srdce (echokardiografie) a laboratorního vyšetření. To se ukrývá pod názvem „Krevní test NT-proBNP“ a dokáže odhalit důležitý natriuretický peptid, který ukazuje na srdeční selhání. Čím závažnější je poškození srdce, tím vyšší jsou jeho hodnoty.

8)      Mohou lékaři diagnostikovat srdeční selhání už na jeho počátku?
Přestože příznaky srdečního selhání nejsou specifické, takže mohou být zaměněny za řadu jiných onemocnění (plicní choroby, chudokrevnost, porucha štítné žlázy, onemocnění ledvin atd.), možné to je. Krevní test NT-proBNP dokáže zachytit onemocnění dokonce už v raném stadiu, kdy jeho příznaky ještě nejsou zjevné. Lékaři proto používají vyšetření hladin NT-proBNP jako významný diagnostický marker, který dokáže včas odhalit poškození srdeční svaloviny a přítomnost srdečního selhání.


9)      Jaká čeká pacienty prognóza?
Srdečním selháním v Česku trpí více než 200 tisíc pacientů a každý rok si tuto diagnózu vyslechne dalších 40 tisíc lidí. Z celé populace nemocných se srdečním selháním zemře 50 % pacientů do čtyř let od stanovení diagnózy. Jedna pětina těžce nemocných pacientů ale umírá dokonce už během prvního měsíce po hospitalizaci, a polovina z těchto těžce nemocných s těžkým poškozením srdeční funkce umírá do jednoho roku. Následky bývají fatální v případě, že není srdeční selhání diagnostikováno včas.

10)  Existuje prevence?
Jednoznačně ano! Je nezbytné dbát na dobrý stav srdečně-cévního systému. Pomohou k tomu zdravé potraviny, vyhýbání se alkoholu a kouření, střídmější solení, dostatek pohybu, eliminování stresu. Důležitá je také včasná léčba rizikových faktorů, jako je vysoký krevní tlak, cukrovka, nadváha a obezita. Pacienti s infarktem myokardu pak mohou oddálit rozvoj srdečního selhání užíváním předepsaných léků. Významnou roli nicméně hraje včasné odhalení počínajícího srdečního selhání a nepodceňování možných a někdy nenápadných příznaků.

Reklama