Co je považováno za spontánní potrat?

Jde o ukončení těhotenství, tedy spontánní vypuzení embrya či plodu v době před porodem, přičemž embryo či plod zaniká. Přesná definice přitom určuje, že plod při potratu neprojevuje ani jednu ze známek života, a jeho porodní hmotnost je nižší než 500 gramů. Pokud hmotnost nelze zjistit, pak je bernou mincí aktuální týden těhotenství – musí být kratší než 22 týdnů. Za potrat je považováno i to, když je z dělohy ženy vyňato plodové vejce bez plodu, případně těhotenská sliznice.

  • Potrat v prvním trimestru těhotenství je nazýván jako časný, zatímco ve druhém trimestru jako pozdní.
  • Kromě samovolného potratu může dojít také k takzvanému zamlklému potratu. To znamená, že se vývoj plodového vejce zastaví, a embryo či plod odumře, aniž by došlo k jeho vypuzení z dělohy.

Jak potrat poznat?

V prvních týdnech těhotenství si toho žena ani nemusí všimnout. Následné krvácení totiž může přičítat zpožděné menstruaci. U jiných žen se časný potrat naopak pojí s krvácením nebo špiněním. To samo o sobě ale nemusí nic znamenat, někdy k němu dochází i v těhotenství, která následně skončí porodem v termínu. Při potratu se ke krvácení ale většinou přidají i křečovité bolesti v podbřišku. Ty jsou při potratu způsobeny stahy dělohy, která se snaží vypudit plodové vejce. Pokud se to podaří, odejde z těla v podobě kusu tkáně.

V případě zamlklého potratu přestane růst děloha a u ženy vymizí příznaky těhotenství. Zároveň s tím začne klesat hladina těhotenského hormonu HCG.

Proč k potratu dochází?

Důležité je vědět, že potrat v prvním trimestru je chybou v postimplantační fázi početí, v žádném případě ne chybou ženy. Co za to tedy může? Drtivá většina potratů zůstává nevysvětlených, a to zejména proto, že se důvod nezjišťuje.

„Nejčastějším důvodem bývají genetické abnormality. U žen, které prožily potrat, je výskyt nějaké genetické abnormality až 45 %. Pokud se v rodině páru napříč generacemi potraty již vyskytovaly, pravděpodobnost této diagnózy se u páru navíc zvyšuje. Je tedy vhodné vyhledat odbornou péči a provést náležitá genetická vyšetření,“ upozorňuje MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., ředitelka reprodukční kliniky Repromeda, která se touto problematikou intenzivně zabývá.

Podle jejích slov má až 15 % žen s anamnézou opakovaných potratů v krvi zvýšené tzv. antifosfolipidové protilátky. „Tento stav je příznačný pro takzvaný Antifosfolipidový syndrom. Jde o autoimunitní onemocnění, kdy protilátky způsobují uzávěry cév v těle. Kromě vzniku trombózy či plicní embolie je syndrom typický pro spojení se vznikem těhotenských komplikací i možným vyšším výskytem potratů,“ vysvětluje doktorka Veselá.

Dalším důvodem spontánních potratů může být tzv. Syndrom polycystických ovarií (PCOS), který se objevuje až ve 40 % případů potratů u žen. „Syndrom je způsobený endokrinní nerovnováhou. U pacientek s historií potratu se může vyskytnout také špatná funkce štítné žlázy, abnormalita dělohy, porucha imunitního systému,“ vyjmenovává odbornice.

Ohrozit těhotenství mohou také negativní vlivy zvenčí, ať už nějaká infekce, léky, toxické látky a podobně.

Potrat je obvykle jednorázová záležitost. Nicméně 4 % párů zažijí dva spontánní potraty a 1 % párů dokonce tři a více. Tento stav je nazýván jako opakovaný samovolný potrat. Vyšší věk ženy i předchozí potrat zvyšují pravděpodobnost potratu dalšího. Po dvou potratech je riziko, že i třetí těhotenství bude mít stejný osud, až 25 %. U čtvrtého dokonce až 46 %.

Kdy k lékaři?

Ke gynekologovi by se měla těhotná žena vydat kdykoli při špinění či krvácení, stejně tak i při bolestech v pánevní oblasti. Pokud jsou bolesti nebo krvácení velmi silné, je nasnadě jet rovnou do nemocnice. Čím dříve, tím lépe. Lékaři dnes už umí řadu těhotenství zachránit pomocí medikamentů.

Návštěva lékaře je ale nezbytná i v případě, domníváte-li se, že k potratu u vás už došlo, a potíže pominuly. Lékař se musí přesvědčit, zda tělo vyloučilo vše. Zbytky plodového vejce v děloze či děložním hrdle by totiž mohly spustit zdravotní komplikace. Je tedy na posouzení gynekologa, zda není třeba provést vyčištění – takzvanou kyretáž – dělohy. Jde o operační zákrok, který žena podstupuje v plné narkóze. Následně je po zhruba dvoudenní hospitalizaci propuštěna do domácího ošetřování.

Čtěte také:

Reklama