Sdílejí spolu život, domácnost, péči o děti, ale jakmile dojde řeč na společný účet, začnou couvat. Ne každému vyhovuje, aby měl životní partner přehled o jeho finanční situaci. Najdou se ale i tací, kteří ve společném hospodaření spatřují spíše výhody.
Společný účet má celou řadu pro a proti. Vždy tak nejvíce záleží na tom, jak se k jeho spravování postaví samotní partneři. Někdo se, co se financí týče, domluvit a shodnout dokáže, jiný vůbec ne. Váháte, zda by byl vhodný společný účet vhodný i pro vás? Tady jsou jeho hlavní výhody i nevýhody.
VÝHODY
- Platíte případné poplatky jen na jednom účtu.
- Nemusíte propočítávat, kolik peněz máte aktuálně na účtech a jaké platby vám ještě zbývá uhradit.
- Pokud není partner zcela spolehlivý, máte kontrolu nad tím, zda odešly všechny důležité platby.
- Při správném nastavení spolumajitelství účtu předejdete v případě úmrtí partnera komplikacím v podobě účtu zatíženého dědickým řízením.
- Nemusíte si pořád dokola říkat o peníze v případě, že jste například na rodičovské dovolené.
NEVÝHODY
- Ztratíte nezávislost.
- Nemáte šanci v případě potřeby zatajit, když si koupíte něco, o čem by váš protějšek neměl vědět.
- Pokud není partner finančně spolehlivý, budete řešit spory o tom, kolik utrácí.
- Pokud se s vaším společným účtem cokoli stane, přijdete o všechny peníze. V opačném případě se můžete spolehnout na jistotu partnerova účtu.
- Skutečným majitelem bývá u společných účtů jen jedna osoba. Druhá se stává disponentem, který má méně práv.
Co preferujte vy?
„Jsme manželé už dvacet let, ale po celou tu dobu máme každý svůj vlastní účet. Nevidím důvod, proč ztratit nezávislost. Takhle mám přehled, kolik mi na účtu ještě zbývá, a tedy kolik mohu utratit. Máme ale jasně stanoveno, co kdo z nás platí. Vycházíme přitom z výše příjmů, takže je to spravedlivě rozdělené.“ Eva, 42 let
„Účty máme sice dva, ale to neznamená, že bychom před sebou tajili, kolik je na kterém peněz. Jen mi to zkrátka připadá takové bezpečnější. Mít obě výplaty na jednom účtu a u jedné banky, nespala bych klidně. Možná jsem paranoidní, ale když čtete o všech těch podvodech a vykradených účtech, nemůžete se mi divit.“ Simona, 34 let
„Proti společnému účtu nic nemám, jen jsme se k němu zatím nepropracovali. Pořád s manželem fungujeme každý na svém vlastním. Nemáme před sebou ale žádné tajnosti, kdykoli chce jeden z nás utratit větší částku, řekneme si o tom. Je to o důvěře, a ta mezi námi funguje.“ Kristýna, 38 let
„Společný účet máme, a to z důvodu, že na něm manžel trval. Chce mít naprostý přehled o mých výdajích, protože má potřebu mě hlídat. Přiznávám, občas utrácím za hlouposti a on mě v tom krotí. Takže i když mám svou platební kartu, musím se na všechny výdaje mimo plán ptát jeho. No, je to celkem otrava, věčně se ho doprošovat. Ale neudělám s tím nic.“ Sabina, 37 let
„Jeden účet sdílíme od té doby, co spolu bydlíme. Máte plus minus stejný příjem a také pohled na utrácení. Nevyhazujeme peníze za zbytečnosti a snažíme se peníze šetřit. Funguje to bez problémů, nemusíme řešit, kdo zrovna zaplatí to či ono. Vždyť je to stejně pro společnou věc!“ Kateřina, 29 let
Zdroj fotografií: www.shutterstock.com
Čtěte také:
- „Už nikdy víc! Okořenění sexu stálo manžela dva zuby,“ vypráví Jitka
- Tohle odpustit nedokážu! Máte to stejně?
Nový komentář
Komentáře
Taky jsme donedávna s manželkou měli společný účet, ale časem to pozbylo smyslu. Před https://www.duofinance.cz/bonusy-za-zalozeni-uctu jsme si proto založili nové a nakonec jsme na tom hodně získali. Vedle žádných poplatků za vedení účtu jsme dokonce dostali peněžní bonus za založení účtu, což je super.
máme každý svůj účet..
Máme účty dva.Manžel platí veškeré poplatky,já se starám o ostatní a funguje to.Pravda přemýšleli jsme o jednom účtu,ale co když se něco stane(manžel je nemocný),co pak?Zůstat bez koruny?
lavazza2 — #21 Ano, v okamžiku, kdy se to dozví exekutor. A on se to dozví.
Hele ženy, mám docela specifický problém. Myslíte si, že když bude chodit na můj účet výplata zadlužené osoby, která má exekuci, že mi můžou můj účet zablokovat?
To není tak dlouho,co se to tu už řešilo
Máme společný účet.Zatím mi to nevadí.
účet máme společný , peníze uložené doma také
kdo potřebuje si vezme , radíme se jen o velkých výdajích ! neumím si představit , že bychom se měli navzájem zpovídat co kdo koupil a zatajovat koupi něčeho už vůbec ne 
ale každému vyhovuje něco jiného 
Argument o tajných nákupech...
Máme jeden společný, k němu stejná práva, každý svou kartu. O větších výdajích se radíme, jinak spíš šetříme a neutrácíme za blbosti. Ani jeden nemusí u druhého škemrat o peníze. Ani dohlížet na druhého - jsme dospělí, rozumní lidé, nemáme potřebu dělat něco za zády druhého. Funguje to takto celou dobu, co jsme spolu, k oboustranné spokojenosti.
Máme spoločný účet už vyše 30 rokov. Ked išiel manžel do dôchodku založil si účet. Nikdy nebol z neho vyberať peniaze, vždy som iba ja chodila na poštu až mi to bolo trápne
a tak ho po dvoch rokoch zrušil. Na nákupy chodíme spoločne - väčšinou platím kartou. Má svoje vreckové - na menšie nákupy. O väčších výdavkovkoch rozhodujeme obaja. Za 40 rokov manželstva sme nikdy nemali medzi sebou žiadne konflikty ohľadom financií
.
Máme společný účet a jsme spokojeni
My měli s chotěm společný účet z prostého důvodu, byla jsem na mateřské a jediné příjmy tedy byly ty jeho. Navíc za socialistické éry bylo málo možností, spíš frčely vkladní knížky než účty. Manžel byl z domova zvyklý, že s penězi má hospodařit žena, neboť i jeho otec dával paní matce veškerou hotovost a očekával, že o platby a nákupy bude postaráno a nebude tím obtěžován. U mých rodičů fungoval přesně opačný model, kasu měl můj otec. Tudíž jsem se musela jaksi přizpůsobit a tu zodpovědnost za finance převzít - i s tím, že jsem pak musela umět zdůvodnit, proč na to či ono peníze nejsou. Už bych to nechtěla. Jedině každý samostatné finance, kdyby ještě někdy došlo na společné soužití s někým. Teď jsem sama, účty mám tři
a kolik je na nich, to nikomu nepovídám.
zásadně sama za sebe
Na začátku manželství jsme zkoušeli společný účet. Ale moc nám to nevyhovovalo, protože jsme se neustále museli dohadovat o tom, kdo jak s penězi na účtu nakládá a kdo si co chce koupit pro sebe.
Takže jsme poměrně rychle přešli na režim, kdy každý má svůj účet a s ním hospodaří jak chce. Společné nákupy řešíme podle toho, kdo zrovna chce utrácet. Pravidelné platby jsou rozdělené zhruba v poměru podle našich příjmů - z mého účtu jich odchází převážná většina a manželka ze svého hradí jen malou část. A když si jeden z nás něco chce koupit, musí sám uvažovat, jak vyjde s pěnezi na svém účtu.
ja ucet nemam jen muz
Dlouhá léta jsme měli společný účet na manželovo jméno. Teď už máme jeden společný, kde jsme vlastníky oba dva a dva účty mám já. Manžel je lenivý a nechce se mu jít si založit vlastní účet pro případ, že mě přejede náklaďák
. Děti mi ale slíbily, že tátu bez peněz nenechají, kdyby se mi něco stalo. I tak by ale měl trochu problém, protože všechny platby jsou z mého účtu a nejsem si jistá, že by ho hned napadlo, že musí všechny trvalé příkazy a inkasa převést na jiný účet.
Mívali jsme jeden účet a nebyl problém Potom se nám zabil kamarád, který to tak měl s manželkou stejně a ona zůstala bez jediné koruny a bez přístupu k účtu až do doby, než jí účet notář uvolnil. Hned jsme mazali do banky a druhý z nás si udělal účet na sebe pro případ, že se stane tragédie. Z jednoho účtu platíme vše, druhý je jako verze spoření s tím, že na obou musí být dost peněz, kdyby se opravdu s druhým něco stalo a účet se uzamkl.
Vždy jsme měli společný účet, dokonce i když jsme spolu chodili na VŠ, tak jsme dávali svoje stýpka dohromady.
Kdysi dávno jsme měli společné 1 šuple. Máme společný účet přes 30 let. Ministr financí jsem já a manžel snad poslední 2 roky ví, kolik na něm je. Kartu máme oba.
tak u nás sice máme dva účty, ale jen proto, že manžel je OSVČ a má ho kvůli podnikání, ale zase ani netuší kolik tam á, protože veškerý finance spravuji já, jemu stačí 1000,- v peněžence třeba i na měsíc
, nákupy děláme společně, ale platím já, on zase í, že se nemusí obávat, že bych zbytečně utrácela