Slovo móda by se slušelo dát do uvozovek, protože v době, kdy nás nemoc nebo úraz připoutá na nemocniční lůžko, na takové malichernosti jako je styl, vkus a šarm nemá asi nikdo ani pomyšlení. Zpočátku je nám hodně blbě a jsme rády, že jsme rády. Ale když se začínáme trochu zotavovat a najdeme síly se na sebe podívat do zrcadla, začíná nám přece jenom na vzhledu nebo spíš na dobrém pocitu víc záležet. Už se žinýrujeme obléknout do špitálního andělíčka, který bývá zcela zákonitě bez šňůrek vzadu. Už nám vadí ukazovat okolí holou zadnici a nechceme mít mastné vlasy. A to je
Nedávno moje teta zkolabovala na kole a flákla sebou přímo na hlavu. Měla štěstí v neštěstí, že v autě, co nebylo zase tak blízko, aby ji přejelo, seděla zdravotní sestra a poskytla jí první pomoc. Probrala se až v nemocnici s těžkým otřesem mozku a pohmožděninami, a když jsem ji navštívila poprvé, měla moncla pomalu přes půl obličeje a vozili ji na vozíčku. Její stav se ale ze dne na den zlepšoval, tak jsme s ní už mohli jít na špacír po chodbě. No a to na sobě měla zmíněného nemocničního andělíčka, pochopitelně bez tkaniček. Tak jsem ji jednou rukou podpírala a druhou přidržovala košili, aby chudák nevystrkovala holou zadnici. A tak na tom byly všechny její spolupacientky. Bylo to takové skličující.
Říkáte si, proč třeba neměla vlastní košili z domova. Měla, ale ležte celý den v posteli, aniž byste se zpotila, když je venku přes třicet.
Neměl by už konečně někdo vymyslet nějaký důstojný erár, jako mají pacienti v amerických filmech?
Co si o tom myslíte vy, milé ženy-in?
Byla jste někdy v nemocnici?
Co jste měla na sobě?
Erár nebo svoje?
Myslíte, že je jedno, co má pacient na sobě?
Nebo to může prospět jeho psychice?
Napište mi svůj názor.
Špitálová móda
Už se žinýrujeme obléknout do špitálního andělíčka, který bývá zcela zákonitě bez šňůrek vzadu. Už nám vadí ukazovat okolí holou zadnici a mít mastné vlasy.
Doporučujeme
Komerční tipy
-
Testovali jsme tyčový vysavač Electrolux Pure Q9 s UV hubicí na alergeny, jak se nám líbí? Pokud si chcete pořídit domů tyčový vysavač, máme pro vás zajímavou inspiraci. Právě nyní jsme měli možnost v redakci vyzkoušet tyčový vysavač Electrolux Pure Q9. Co na něj říkáme?
-
Testování LEGO: LEGO® + Minecraft = zaručený úspěch u kluků i holek! Myslím, že nejen většina dětí, ale i mnoho rodičů už někdy slyšela o hře Minecraft. Jedná se původně o počítačovou hru z roku 2011, která se odehrává v otevřeném světě, kde má hráč neomezenou svobodu pohybu a činností, a která se za krátkou dobu stala jednou s nejúspěšnějších her po celém světě.
-
Test podlahového vysavače Gorenje: Poprvé jsem měla pocit, že mám opravdu vysáto! Měla jsem možnost za redakci žena-in.cz otestovat bezsáčkový podlahový vysavač od Gorenje (VCEA03GAPRACY) s příkonem 700 W, sacím výkonem 180 W a průtokem vzduchu 28,3 L/s.
-
Očima chlapa: Holky, dejte nám tuhle vibrující věcičku a už si nikdy nebudete stěžovat Hezky padne do ruky, příjemně vibruje a používáme ho v koupelně. Co je to? No přece holicí strojek, na co vy hned nemyslíte… Nabušený Braun 9477cc, který jsem otestoval, zlikviduje i jednodenní strniště, takže už si manžovi nebo příťovi při intimních chvilkách nebudete stěžovat „Au, ty škrábeš!“.
-
Huawei přichází se sluchátky FreeBuds Lipstick, které vypadají jako rtěnka. V redakci jsme je vyzkoušeli Obvykle jsou sluchátka bílá, někdy černá, ale červená moc k vidění nejsou. Pro milovníky rudé teď Huawei přišel s FreeBuds Lipstick, které vypadají v obalu (nabíječce) na první pohled jako rtěnka. Na své si tedy přijdou především dámy.
-
Testovaly jsme novinku značky Nu Skin Nu Colour Bioadaptive BB+ Skin Loving Foundation Co se stane, když se spojí účinný tekutý make-up s vyživujícím balzámem? Zrodí se hvězda v péči o pleť! Seznamte se s novinkou značky Nu Skin Nu Colour Bioadaptive BB+ Skin Loving Foundation. My jsme ho měly možnost vyzkoušet v redakci.
-
Můžeme se obdarovat lépe. Levi's letošní Vánoce svými kousky vybízí k udržitelnosti Letošní Vánoce chce Levi's s pomocí hesla GIVE BETTER motivovat všechny, aby darovali dárky, které vydrží déle a radost z nich tak bude intenzivnější. Tady jsou tipy na udržitelné dárky Levi's.
-
Tipy na dárky: Yves Rocher vám přináší spousty voňavých produktů v nádherném balení Přemýšlíte čím obdarovat své blízké? Máme pro vás několik tipů od značky Yves Rocher, se kterými rozhodně neuděláte chybu. Vánoční nabídka francouzské rostlinné kosmetiky je pro letošní Vánoce opravdu bohatá.
-
Reportáž z gastronomického nebe. Dinner in the sky je tentokrát nad Vltavou Dechberoucí panoramata, výhled na nejkrásnější části Prahy a vynikající gastronomie. V tomto duchu se nese další série obědů a večeří v oblacích s názvem Dinner in the sky. Do padesátimetrové výšky jsem se letos nechala vyvézt již podruhé. Ovšem tentokrát byla plošina umístěna na Dvořákově nábřeží a kromě místa bylo samozřejmě jiné i menu.
-
Redakce testuje: nová bezdrátová sluchátka Huawei FreeBuds 4 Jak nejlépe testovat bezdrátová sluchátka? Samozřejmě, že při sportu. Abych vyzkoušela, jestli dobře drží, jak v nich zní moje hudba, jak dobře funguje odhlučnění a jaká je kvalitu hovoru, vyrazila jsem s Huawei FreeBuds 4 na krátký cyklistický výlet.
Nový komentář
Komentáře
Jaňula.l: jako profesionálka bys měla vědět, že pacientovi není vůbec nic (!) do toho, že máš zrovna den Blbec nebo že máš mizerný plat. Proč by ho to mělo zajímat? Jemu je zle, a jediné, co ho zajímá, je, jestli se o něj někdo náležitě postará... Proč by měl on jako nemocný člověk tolerovat něčí nafučený ksicht nebo protivné jednání? Myslíš, že mu to pomůže v uzdravování?
Do toho těm lidem opravdu nic není, a je hrubě neprofesionální je do toho tahat... Když jdeš k nemocnému, tak si svoje problémy prostě musíš umět nechat pro sebe, naučit se ventilovat je jinde a jinak, rozhodně ne v práci a rozhodně ne v kontaktu s nemocnýma lidma
Oni za to nemůžou a je nefér dělat z nich hromosvod.
Proč by ho mělo zajímat, že je málo personálu, peněz nebo materiálu?
Kdo to nezvládá, tak by tuhle práci prostě neměl dělat.
Ve Střešovicích na emergency mají hezké papírové tmavěmodré oblečení,které se po použití zahazuje.
Zato Na Františku,záplatované,i když vyprané,jen přispěje k depresi z té nezrekonstruované nemocnice.
Jaňula.l: Potrefená husa nejvíce kejhá.
Chápu,že některé zkušenosti s ošetřujícím personálem a nemocnicemi vůbec,jsou někdy hrozné,ale.....Dokážete si představit,že pracujete neustále ve stresu a s obrovským náporem informací?Že,i když nemáte zrovna moc dobrý den nebo Vás samotné něco bolí,že se budete muset neustále usmívat a být milá na ostatní?Že,i když Váš plat opravdu není nic moc,se musíte neustále vzdělávat (na své náklady samozřejmě)?Že 60% pacientů není zrovna dvakrát příjemná-naopak umějí Vám ten den tak znepříjemnit,že byste se možná divily!Umějí být agresivní,zlý,vulgární,....!Chápu-mají bolesti,bojí se...to je ale neopravňuje k tomu,aby nás napadaly!A věřte mi-těch případů opravdu není málo!Naopak-neustále takovýchto pacientů přibývá.
Fascinuje mě,že spousta lidí z nás dělá sadisty a pomalu lidské hyeny.Doporučila bych všem takovým,co nás soudí,aby si to s námi vyměnily alespoň na pár dní-není to tak růžové jak si myslíte!Neustále se potýkáte s nedostatkem materiálu a nadbytkem pacientů,které nemáte kam uložit.A to nemluvím o katastrofálním nedostatku zdravotního personálu(od ošetřovatelek počínaje).Mladí lidé se k této práci už tak neženou-nemají motivaci!!!Nechtějí dělat tu dřinu za pár korun!Nemají zájem!Argumenty tipu:je to Vaše poslání,jsou velice úsměvné a zavádějící!Mojí práci mám velice ráda a věnuji jí dosti času,ale pocit toho,že je to moje poslání,mé složenky a jídlo nezaplatí!Každá mince má své dvě strany a to by si měly všichni uvědomit!Zatímco většina z Vás spí-my pracujeme!Zatímco Vy sedíte u Štědrovečerní večeře-my jsme sami,bez rodiny a pracujeme!
Taky se nerozčiluji nad tím,že na mě prodavačka houkne-"co si dáte?"-s výrazem masového vraha.Taky se nepozastavuji nad tím,že existují úřední hodiny,že si úředníci nebo kdokoliv jiný ve stanovenou dobu zamkne a děj se vůle boží!My si zamknout nemůžeme!Pracujeme 12hodin s lidmi(a věřte mi,že se nikdy nezavděčíte všem!) a z toho nám zaplatí pouze 11hodin-měla bych mít tedy hodinu na pauzu.Upozorňuji Vás na to,že jí dosti často nemám!Nemůžu si dovolit benevolentně opustit oddělení na oběd!Starám se o bio-psycho-sociální potřeby všech pacientů,ale sama nemám dost často čas dojít si na toaletu.To,že většina z nás má dosti velké zdravotní potíže z neustálého zatížení(nedostatek spánku,stres,nepravidelná strava,nedostatek tekutin,práce v noci,fyzické i psychické zatížení,.....),nikdo už nevidí.
A proto se ptám-máte pořád pocit,že je to taková legrace,že nás můžete tak snadno soudit?Že se dá tato práce vždy dělat s požadovanou noblesou?
Nechci svým názorem omlouvat neurvalé chování některých mých kolegyň!!Samotné se mi to nelíbí,ale dokážu pochopit,že při 30ti pacientech,ta sestra nebude asi dvakrát usměvavá!Proto Vás prosím-zameťte si sami nejdřív před svým vlastním prahem!!Uvědomte si jak sami občas dokážete býti "příjemní a ochotní",když jste ve stresu!Teprve pak suďte ty ostatní!!!!!
mít vy, má být mýt (jako že svého příbuzného omyjete, a ne vlastníte, nějak jsem rychleji psala než přemýšlela...)
Uznávám, že andělíček není nijak efektní oblečení, ale ten střih má takový proto, aby ulehčil práci zdravotníkům a to hlavně u pacientů špatně pohyblivých, kteří se smai například nepřevléknou, musejí se třeba přebalovat, omývat na lůžku apod. Vždyť i střih miminkovských oblečku je jim podobný a to miminko váží jen pár kilo, zkuste převléct 100 kg pacienta do pyžama (např. košile a kalhot ) a to několikrát denně, protože se například pomočil, nebo jde na vyšetření nebo se pokecal při jídle. Ve špinavém ho nenecháte a převleční vám bude trvat hodně času. dyž se převléká andělíček je to nato šup. Pacienti, co jsou volně pohybliví a samostatní si mohou nosit co chtějí. Já pracuji na dětském a slečny co neleží zrovna v posteli s horečkou si hodinu nanáší makeup, něklolikrát denně se převlékají do různých šateček a nikomu to nevadí, menší děti tedy běhají v pyžamku a miminka jsou oblečena jakoby byla doma (bodička apod.). Takže pokud chcete vlastní oblečení a jste schopny se do něj oblékat jde to. Pokud v nemocnici leží Váš nemohoucí příbuzní, můžete ho převlékat a mít vy nebo střídavě s oš. personálem, jistě vám vyjdou vstříc. Co se týe porodnice, tak ty košile mají volný střih, a často velký výstřih nebo u krku knoflíky, aby se dalo snadno kojit...Takže každé oblečení má své pro i proti. Záleží jen na pacientech co budou mít na sobě.
Bóbika: u vody se svlíkáš dobrovolně a ukážeš jen to, co chceš
Mehteb: v nemocnici přece máš na výběr, jestli budeš mít svoje nebo "erární", neexistuje nařízení, které by říkalo, že pacient nesmí mít vlastní pyžamo. A zdravotníkům je to srdečně fuk.
Mně teda ten "erár" z amerických filmů nijak důstojný nepřipadá, ale ono se v noční košili dá asi těžko vypadat důstojně...
Jak to pročítám,měla jsem asi velké štěstí,pokaždé v nemocnici.Přístup sestřiček i lékařů
.A na operačním sále,při gyn.operaci,mě hned sálová sestra přikryla.Takže během přípravy (přivázání nohou,napíchnutí žíly,tlakoměr....atd.koukali ,ruce,nohy,hlava.A i jinak,si zatím stěžovat nemohu.Nevim
je to štěstí,nebo náhoda.I lékaři ke kterem chodím,
Manx: V pěti letech mě vezla rychlá na hematologii, měla jsem trombocytopenickou purpuru a skoro vykrvácela ze sliznic. Krása. Ležela jsem tam měsíc nebo 6 týdnů, už nevím. Tenkrát se mi tam ovšem líbilo, měla jsem ukrutné štěstí na primáře, doktora, sestry i spoluvězně.
O necelých třicet let později mě uvěznili v Privamedu (zkoušela jsem se všemi způsoby dostat do Fakultky, ale nešlo to, měli plno, pacoše i v koupelně) a krom toho, že mě péčí bezmála zabili, vyrobili mi skutečnou, nefalšovanou a velmi hustou fobii ze zdravotnických zařízení, doktorů, zákroků... Jestli mě to ještě někdy čeká, tak při vědomí mě tam nedostanou.
Jo, a mně chtěli vyrvat nosní mandle, ale kvůli té purpuře nemohli.
Manx: Vítej do klubu. Když mi doktorka řekla, že si mě TAM asi budou muset nechat, vystřihla jsem si nádherný hysterák. Nic si nepamatuju, ale výsledek byl, že si mě TAM nenechali
Ono mi totiž nic nebylo.
Já bych uvítala, kdyby dávali erární oblečení (nebo alespoň plachtu přes nohy) při gynekologickém vyšetření. Když tam ležím v tričku do pasu s nohama od sebe...
V nemocnici jsem byla několikrát a vždy si beru svoje oblečení
Makuvka: Tak si ktomu tricku vem jeste sukni
Mnoho dnešních článků ve mě vzbuzuje dojem, že si někdo plete nemocnici s hotelem.
Já bych uvítala, kdyby dávali erární oblečení (nebo alespoň plachtu přes nohy) při gynekologickém vyšetření. Když tam ležím v tričku do pasu s nohama od sebe...
Co mi vadilo na pobytu v nemocnici nejvic a prislo mi k ostatnim pacientum velmi arogantni, ze me po banalnim vykonu dali na JIPku, protoze jinde nebylo misto, prestoze jsem byla nekolik tydnu objednana. Nevim, proc ma chudak pacient, co ho krmi sondou do zaludku koukat na nekoho, komu jen trhali zuby a druhy den jde domu. Velmi nedustojne mi prijde dochazeni hospitalizovanych pacientu na vysetreni mezi lidi, co prisli z ulice. Treba pani, co se sotva plouzi po chodbe v zupanu, z pod ktereho ji couha cevka a v ruce si drzi pytlik s moci musi cekat ve stejne cekarne jako 100 lidi. Oproti tomu je vystrceny zadek z andelicka na sestru prd.
No tak u nás v nemocnici byly košile volného střihu, ale vzadu nic vidět nebylo... měla jsem i svoji, ale asi dva dny po laparoskopii jsem byla raději, že se můžu potit do té jejich, pak jsem se zbrchala, převlékla do své a ráno stejně šupajdila domů...