Máte časté bolesti v oblasti beder, krční páteře či kloubů? Bolí vás po delší chůzi či stání nohy? Máte kulatá záda? Připadá vám, že vaše břišní svaly nefungují tak, jak mají? Příčiny mohou být různé, pravdou však je, že své tělo používáme čím dál méně k dynamickému pohybu. Technické vymoženosti nám ulehčují život, ale také zvyšují stereotypnost pohybu. Hodiny strávené u počítače si vybírají mnohdy bolestnou daň. Často máme zažité špatné pohybové návyky a své tělo dlouhodobě špatně zatěžujeme.
Techniku správného držení těla a pohybu si může osvojit každý. Holmes Place Academy nabízí kurz Spiraldynamik, kde si zájemci během 16 lekcí osvojí základy této velmi prospěšné metody. Kurz bude zahájen 14. února a více informací naleznete na www.holmesplaceacademy.cz.
PRINCIPY SPIRÁLNÍ DYNAMIKY V PRAXI
Pro základní nastavení těla je nutné stanovení několika priorit. Nejdůležitější jsou pánev a hlava, které představují opačné póly. Vzdálením těchto pólů od sebe do správného směru dochází k napřímení těla.
Napřímením těla se také rozumí aktivace konkrétní svalové skupiny v určitých oblastech těla a vědomé uvolnění jejich „protihráče". Tímto „protihráčem" se rozumí opačná skupina svalů, která reaguje na kontrakci svých protějšků relaxací (resp. Protažením), což platí obousměrně.
Pro spodní část těla je podstatná aktivita svalů pánevního dna a některých břišních svalů. Protihráčem této oblasti je oblast beder (spodní část zad). Pro horní část těla musí být aktivní oblast hlubokých svalů hrudní páteře (nikoliv vrchní svalové vrstvy, zejména svalů oblasti lopatek). Protihráčem je zpředu hrudník samotný (prsa a hrudní kost).
Aktivita spodní části těla vpředu a horní části těla vzadu, společně s relaxací spodní části těla vzadu a horní části těla vpředu, umožňuje správné a pevné držení těla. Platí to nejen pro statickou pozici, ale i pro jakýkoliv druh pohybu. U většiny případů je však patrné opačné držení těla. To, co má být aktivní, je oslabeno a partie, které mají odpočívat, se přetěžují. Tím není docíleno kvalitního pohybu těla a postupem času dochází k mnoha problémům pohybového aparátu.
Správné nastavení ovlivňují zejména pánev a hlava. Proto je důležité naučit se vědomě dostat pánev s hlavou do správného postavení pomocí svalové harmonie a tím eliminovat svalovou nerovnováhu těla. Důležité je vědět, že hovoříme o hlubokých, někdy i kratičkých svalech, jejichž existenci si často ani neuvědomujeme. Úkoly těch velkých jsou převážně silové a „pracovní". Hluboké svaly zase vytvářejí jakousi svalovou kostru - zajišťují pevnost těla, aby velké svaly mohly dobře fungovat a případná fyzická zátěž neměla negativní vliv na celý pohybový aparát.
Pro pánev jsou nejdůležitější svaly oblasti pánevního dna. Tyto svaly mají za úkol dostat pánev do správného postavení. Z této aktivity následně vychází nutnost uvolnit oblast beder.
Pokud k tomu dojde, tak potřebné břišní svaly nemají jinou možnost, než se na stabilitě podílet v klidovém stavu i při pohybu. Dochází k „utažení", zpevnění spodní části těla bez ohledu na to, co se děje v bedrech. To znamená maximální uvolnění bederní páteře, oddálení meziobratlových prostorů a předcházení zraněním.
Hlava - coby opačný pól pánve - by měla horní polovinu páteře tahat vzhůru, do opačného směru, než činí pánev. Tento pohyb vytvářejí hluboké svaly hrudní páteře, ale hlava je tím faktorem, který udává směr. Nastavení hlavy ze strany má vypada tak, že se koutek oka propojí v jedné rovině s uchem. Toto propojení by mělo být rovnoběžné s podlahou (sed, stoj) nebo kolmé na podlahu (leh). Pak má hrudník tendenci otevírat se, a proto musí hluboké svaly hrudní páteře pracovat.
Vytažením hlavy vzhůru nesmíme narušit nastavení spodní poloviny těla. Zbrklé vytažení může způsobit, že se povolí oblast pánevního dna a následně i břicho. Pánev se automaticky z retroverze (podsazení) dostane do anteverze. Břišní lis se vyvalí a oblast beder prohne aktivitou svalů této oblasti. Primární úkol představuje udržet pánev ve správném postavení, druhý pak pracovat s tahem za hlavou. Tato hranice je u každého jednotlivce odlišná, proto je zapotřebí individuální přístup a důraz na kvalitu provedení. Kolikrát je lepší dbát na perfektní relaxaci stažených svalových skupin, než nutit ty slabé do velké aktivity. Cílem je celkové procítění těla, aby naučilo pracovat tak, jak má.
Horní i dolní končetiny nesmějí svým pohybem negativně ovlivňovat nastavení těla. Hrudník mohou svým pohybem ovlivňovat lopatky a ramena. U pánve se jedná o dolní končetiny prostřednictvím kyčelních kloubů.
Ramena musí směřovat do šířky a být tažená za lokty. Lopatky musí směřovat k pánvi tak, aby jejich vnitřní hrany vytvářely rovnoběžky. Tím se uvolní oblast šíje a zlepší se centrace v ramenních kloubech, neboť lopatky (jamky ramenních kloubů) jsou zafixovány k pevnému hrudníku fixátory dolních úhlů. Svým nastavením také otevírají hrudník. Stejně jako platí pro hlavu, ani v tomto případě nesmí být ovlivněno nastavení pánve.
Výsledkem je pochopit tělo i mechanicky. Funguje v podstatě jako systém za sebou jdoucích ozubených koleček. Horní segment reaguje vždy opačně na ten spodní. Špatných možností držení a pohybů těla je nesčetně, ale to správné je vždy jediné. Pokud se podaří nastavit a následně dodržet určité parametry, tak se tělo pohybuje správně.
Pro tělo platí rozdělení do čtyř segmentů. Aktivita pánevního dna dostane pánev směrem do retroflexe, což vyvolá aktivitu břicha, aby šla spodní žebra proti pánvi a tím se uvolnila bederní oblast. AKTIVITA SPODNÍ ČÁSTI TĚLA VPŘEDU = RELAXACE VZADU. Pohyb spodních žeber k pánvi vyvolá opačný pohyb pro hrudník, ten následně pro hlavu. AKTIVITA V HORNÍ ČÁSTI TĚLA VZADU = RELAXACE VPŘEDU. Výsledkem je zmíněné oddálení pólu hlavy a pólu pánve, napřímení páteře a zaktivování potřebných svalových partií.
Nový komentář
Komentáře
Snažila jsem se najít něco na internetu,video nebo fotky, ale nic, jen nabídka hodin cvičení téhle firmy.