Zdroj: Shutterstock
Jsou období, kdy člověk jednoduše nestíhá. Práce, děti, domácnost, partner, rodiče, zařizování všeho možného… a večer už nezbývá energie ani na to, aby si člověk v klidu umyl vlasy. Natož aby drhnul spáry ve sprše. A není na tom vůbec nic špatného. Problém může nastat ve chvíli, kdy se z dočasného chaosu stane standard. Když přestaneme vnímat věci, které bychom dříve automaticky uklidili, vyprali nebo vyměnili. A právě domácnost někdy dokáže velmi nenápadně ukázat, že jsme sami sebe odsunuli na vedlejší kolej. Neznamená to samozřejmě, že žena se špinavou koupelnou nebo neuklizenou kuchyní automaticky zanedbává. Dokonalý pořádek není známkou psychické pohody ani hodnoty člověka. Některé drobnosti ale mohou být zajímavým zrcadlem toho, jak se právě máme.
1. Ručníky, které už dávno potřebují vyprat
Vlhký ručník přehozený přes topení nebo vanu dokáže v koupelně viset překvapivě dlouho. Člověk ho používá každý den, takže si ani nevšimne, že už není úplně svěží. A právě ručníky patří mezi věci, kterým bychom měli věnovat trochu větší pozornost. Zůstávají dlouho vlhké, přicházejí do kontaktu s pokožkou a postupně se v nich mohou hromadit mikroorganismy. Pokud navíc začnou zapáchat, rozhodně není dobré problém řešit pouze parfémovanou aviváží. A možná ještě zajímavější je, proč je vlastně necháváme být. Protože máme pocit, že „ještě jeden den vydrží“. A potom další. A další. Stejným způsobem ostatně někdy odkládáme i věci, které se týkají nás samotných – návštěvu kadeřníka, odpočinek, nové oblečení nebo obyčejnou chvíli, kdy nebudeme dělat vůbec nic.
2. Kartáč na vlasy plný vlasů
Na kartáč saháme prakticky každý den. Přesto patří k předmětům, na které při úklidu často zapomínáme. Vypadlé vlasy z něj odstraníme možná jednou za čas, ale důkladnější čištění už bývá méně časté. Přitom se v něm mohou zachytávat nejen vlasy, ale také kožní maz, lupy, prach a zbytky stylingových přípravků. Čím déle ho používáme bez vyčištění, tím méně čistý je i nástroj, kterým si upravujeme čerstvě umyté vlasy. Stačí přitom pár minut. Vlasy vyndat, kartáč umýt a nechat pořádně vyschnout. Je to drobnost, ale přesně takové drobnosti často mizí ze seznamu priorit, když máme pocit, že musíme zvládnout všechno ostatní.
3. Zrcadlo, na kterém už není pořádně vidět vlastní obličej
Zrcadlo v koupelně je zvláštní věc. Používáme ho několikrát denně, ale přesto si někdy ani nevšimneme, že je pokryté zaschlými kapkami vody, stopami po zubní pastě nebo otisky prstů.
Až když ho někdo umyje, najednou máme pocit, že je celá koupelna nějak světlejší. Čisté zrcadlo samozřejmě není žádným měřítkem osobní hygieny. Ale právě koupelna bývá místem, kde se nejčastěji staráme sami o sebe. Sprcha, péče o pleť, vlasy, make-up, holení… Pokud je všechno kolem nás dlouhodobě zanedbané, může to být připomínka, že jsme možná začali zanedbávat i vlastní potřeby. Ne proto, že bychom byli líní. Někdy jsme jen unavení.
4. Kliky a vypínače, na které se při úklidu zapomíná
Tohle jsou přesně ty věci, kterých si všimneme až ve chvíli, kdy je začneme čistit. Na kliky saháme neustále, stejně jako na vypínače. Přesto při běžném úklidu většinou zamíříme na podlahu, prach a koupelnu a tyto malé plochy jednoduše přehlédneme. Na jejich povrchu se přitom může usazovat mastnota, prach a nečistoty z rukou. Je to vlastně krásná ukázka toho, jak funguje naše pozornost. Co nevidíme, to neřešíme. A někdy se podobně chováme i sami k sobě. Dokud nás něco nezačne opravdu bolet nebo vadit, ignorujeme únavu, nedostatek spánku, potřebu odpočinku nebo obyčejnou touhu udělat si radost.
5. Sprchový kout, který už dlouho volá po pořádném vyčištění
Vodní kámen, zaschlé kapky, zašedlé spáry, vlasy v odtoku, tupé žiletky na holení nohou.. Sprchový kout patří k místům, která se mohou zanedbávat postupně. Každý den se osprchujeme a máme pocit, že koupelna je přece čistá. Jenže časem je rozdíl vidět. Ani tady nejde o to, aby koupelna vypadala jako z katalogu. Drobné usazeniny jsou normální součástí provozu domácnosti. Pokud ale člověk několik měsíců přehlíží všechno, co by dříve během chvíle vyčistil, může to být zajímavý signál. Možná totiž nejde jen o sprchový kout. Možná už několik týdnů říkáme sami sobě: „Až budu mít čas.“ A ono to „až“ nepřichází.
6. Houbička na nádobí, která už pamatuje snad úplně všechno
A nakonec věc, která je nenápadná, ale z hygienického hlediska si zaslouží pozornost. Houbička na nádobí přichází do kontaktu se zbytky jídla, vodou a různými povrchy. Pokud zůstává dlouho vlhká a používáme ji týdny, rozhodně už není tím čistým pomocníkem, za kterého ji považujeme. Pravidelná výměna je přitom jednou z nejjednodušších věcí, kterou můžeme pro čistší kuchyň udělat. A možná právě tady celý seznam dává největší smysl. Nejde o to, jestli máte dokonale uklizený byt. Jde o to, jestli si ještě všímáte věcí, které potřebují vaši pozornost. Někdy nepotřebujeme uklidit celý byt.
Potřebujeme se zastavit
Bylo by jednoduché a hlavně nefér říct, že žena, která má doma nepořádek, se automaticky nestará sama o sebe. Tak jednoduché to ale není. Někdo má malé děti, jiný pracuje od rána do večera, další pečuje o nemocného blízkého. A někdy máme zkrátka období, kdy je čistá podlaha tím posledním, co nás zajímá. Zanedbaná domácnost proto není diagnóza ani důkaz toho, že se o sebe nestaráme. Může ale být malým zrcadlem. Pokud najednou zjistíme, že jsme přestali měnit ručníky, čistit kartáč, starat se o pleť, chodit ke kadeřníkovi, pořádně spát a dělat věci, které nám dříve dělaly radost, možná stojí za to se na chvíli zastavit. Ne kvůli uklizenému bytu. Kvůli sobě. Protože někdy není potřeba začít generálním úklidem. Úplně stačí vyměnit ručník, umýt zrcadlo, vyčistit kartáč a potom si na půl hodiny sednout s kávou. Bez výčitek. I péče o sebe totiž začíná u docela malých věcí.
Zdroj: goodhousekeeping.com, thespruce.com
Nový komentář
Komentáře
Hm. Tak to by autorka článku neměla vidět moji domácnost. Momentálně je tady zanedbané úplně všechno. Část nábytku je pryč, nové kusy nábytku se válí tak, jak byly doručeny, v krabicích na podlaze, nikdo je nesestavil a věci, co by měly být někde uklizeny, ale zatím není kam, se válí kde všude. Po tom všem leze kocour, občas něco rozhrabe víc, než to už bylo, a nikdo už týden nevařil, nepral, neuklízel, kytky nezaléval a ani ustýláním postele se neunavuju, natož abych řešila houbičku, kliky a vypínače. Dělám jen to, co nutně musím, a všechno ostatní musí počkat, až na to budu mít kapacitu. Možná ještě týden, možná měsíc, bozi vědí. Jsem "zastavená" až moc. Naopak se potřebuju rozpohybovat, a to se fakt nestane tím, že umyju zrcadlo.
Teda ja sem dobrá!! Ručníky měnim fakt hodně často, vlasy v hřebenu opravdu nesnáším, ani jeden. Zrcadlo otírám každy den když se vysprchujeme- je zapařený,tak se tam nevidim
kliky a vypínače myji pokaždé když drbu wecko, no sprchovy kout to je horší, moc ohybáního atd, ale vždy ho aspoň osprchuji. Houbicku vyhazuji často. Ale mam jiný svý resty 
Třeba Poličky s blbostmi, šuplata, teda jedno šuple a momentálně okna. Nebo prach na skříních.