Jak se zrodil nápad na knihu o tetování, když sama netetujete?
Začalo to natáčením videí na Youtube. V tetování se pohybuju a vím, že ne vždycky všechno proběhne tak, jak má. Nejen na straně tetovaného člověka, ale i tatéra. Točila jsem videa o tom, na co si dát pozor. Překvapilo mě, jaká byla poptávka i to, jaké zprávy mi chodily. Knížka je pro mě vyústěním toho, co jsem dělala. Převedení do odbornější formy.

Jakých nejhorších věcí se lidé dopouštějí?
Když se bavíme o jednotlivcích, tak jsou to takové věci, jako že se lidé tetují doma spínacím špendlíkem nebo jehlou a tuší. Místo kalíšku používají víčka od minerálky nebo mají jednu jehlu na víc lidí. Myslí si, že stačí, když ji opálí, což samozřejmě nestačí. Přitom základní vybavení je otázkou několik desítek korun, ale lidé nechtějí investovat. Dalším problémem je péče po tetování. Někteří dělají chyby z neznalosti a někteří na to prostě kašlou. Zažila jsem i případy, kdy si slečna nechala potetovat celá záda a druhý den ji vidím na koupališti. Nejenže se jí to rozmáčí, ale hrozí i infekce. Dalším nešvarem je kokosový olej. Lidé si ho dávají na všechno a myslí si, že je to zázrak. Na otevřenou ránu, kterou tetování je, ale nepatří. Když jdu na tetování, měla bych vědět, jak se o něj potom starat. Dát si klidovější režim, vynechat koupaliště, bazény apod.

Co naopak prohřešky na straně tatérů?
Někteří nedodržují hygienu. Mám zkušenost od známé, která se nechala tetovat ve studiu s dlouhou tradicí. Nikdo by nečekal, že tam bude něco špatně. No a oni jí kotník tetovali vedle nezuté boty, potom není divu, že jí tetování mokvalo. Přitom do studia se běžně berou návleky. Kvalitní tatér si dává na čistotu pozor, ale někteří lidé se dopouštějí velkých hygienických přešlapů. 

Podle čeho si vybrat tetovací studio?
Ne vždycky se dají samozřejmě ty problémy odhalit předem. Je ale důležité jít na konzultaci, tam se dá leccos odpozorovat. Hledat tatéra podle stylu a také vybrat někoho, komu člověk jednoznačně věří. Všímat si okolního prostředí a vybírat tatéry, kteří ví, co dělají, ne amatéry.

Jaké jsou trendy v tetování?
To je těžká otázka, protože jsem si vědoma toho, že žiju v sociální bublině. Existují různé stálice jako psí pacičky, lapače snů nebo jména dětí. Nenazvala bych to úplně trendem, ale poslední dobou se rozšířily obrovské barevné práce, kdy má holka tetování od boku až po kotník. Problém je v tom, že se stává, že to tatér udělá za dva dny. Ta holka musí být úplně vyřízená, je to jako když si člověk na motorce sjede polovinu těla a i pro tělo je to velká zátěž. Je větší riziko infekce. Ideální je velké tetování skládat postupně, nechat část vyhojit, po čase něco dodělat apod.

Jaké nejhorší tetování jste kdy viděla?
To je hrozně subjektivní. Každý to vnímá jinak. Někdo má tetování jen půl centimetru dál, než původně chtěl a vyrovnává se s tím měsíc. Na Tattoo Grand Prix v Brně se soutěží o nejhorší tetování. Jsou tam takové věci jako motýlek, co vypadá jako delfín nebo portrét Honzíka, co vypadá jako Anička.

Kolik máte tetování a litujete nějakého?
Asi kolem dvaceti, ale nedá se to přesně říct, protože se v průběhu let různě dodělávají a upravují. Na první jsem šla asi v osmnácti a teď mi bude osmadvacet. Nemám tetování, kterého bych vyloženě litovala, ale s jedním jsem se musela srovnávat delší dobu. Moje vnímání se měnilo v čase. Nejdřív jsem byla rozpačitá, pak mi to přišlo hrozné a teď už si nedovedu představit, že bych ho neměla. Postupně se dodělává a upravuje. Bez žádného bych to nebyla já. I když teď zpětně bych svému mladšímu já vzkázala, aby se nenechalo tetovat ve smutnějších obdobích života, protože si je člověk do sebe vtiskne.  

Co pro vás tetování znamená?
Mám v nich ukryté různé významy, vztah k něčemu nebo k někomu nebo zápis nějakého období. Mám třeba mandalu, která je pro mě vyjádřením harmonie a vztahu k přírodě.

Co byste doporučila lidem, kteří nejsou s tetováním spokojení?
Mladým šestnáctiletým lidem, kteří si doma tetují blbosti, bych samozřejmě doporučila, aby to vůbec nedělali. Když člověk vyjde ze salonu a není spokojený, má tendenci řešit to hned. A hned se objednávat na laser. Přitom čím je tetování čerstvější, tím hůř se odstraňuje. Je lepší zkusit se s tím nejdřív vyrovnat, nedělat další zbrklé kroky. Často to není celé špatně, ale jen to chce trochu dodělat nebo nějak rozsvítit.

Jak snadno nebo nesnadno se dá tetování odstranit?
Záleží na jeho stáří i druhu barvy. Černá se laseruje nejlépe, protože je úplně jiná než barva kůže. Často se dělá to, že jde člověk na pár sezení laseru, aby se tetování zesvětlilo a potom se ta daná věc přetetuje.

Co na vaše tetování říká rodina?
Moje mamka s ním není srovnaná a asi nikdy nebude. Není na mě zlá, ale nesouzní s tím, což respektuju. Takže nemám tendenci jí ho ukazovat, protože vím, že jí to ubližuje. Nerada vidí cokoli dalšího, ale i na desítky metrů si všimne každé malé úpravy.

Jak to vypadá s knihou Netetuj se blbě?
Moje část, která vznikla ve spolupráci s mým tatérem Petrem Krejčíkem, je hotová. Budeme ji dávat dohromady s částí od Euro Tattoo Supply, což je obchod, kterému důvěřuju a lidé, kteří tam pracují mají hluboké znalosti. V knize budou radit, co je potřeba k tomu, aby se člověk stal tatérem apod. Crowdfunding se nám podařilo úspěšně dokončit, nyní budu vyřizovat všechny formality a můžeme se pustit do finalizace knihy. Máme nové partnery knihy, tatéry, Kubu Zítku z Prahy, Tomáše, Adinu a Peca ze slovenského studia Wolftown. Pár hovorů s tatéry je ještě přede mnou. Přiznám se, že potřebuji trochu zvolnit, protože jsem do kampaně dala hodně energie. Takže naberu nějakou sílu a pustím se do finalizace. V příštích dnech odešleme vánoční vouchery a maximálně do půl roku je kniha na trhu.

Čtěte také:

Reklama