Dříve jsme si mohli o nějakém cestování na západ nechat jen zdát. Dnes je úplně normální nejen cestování, ale i studijní pobyty v zahraničí. Jen málokterý právě vycházející student nepřemýšlí o “zkušené” v cizině, coby au-pair nebo student žijící v tamní rodině. S tím vším jde ale také ruku v ruce znalost cizího jazyka.
Tatam jsou časy výuky ruského jazyka (i když i ta se dnes hojně do škol vrací), kdy jsme si museli poctivě dopisovat s ruskými “ribjáty” v rámci spolupráce našich škol a ve chvíli, kdy jsme se měli domluvit, jsme neuměli kvíknout.
Ne snad, že by se to padnutím železné opony a vpádem cizích jazyků do škol nějak výrazně změnilo. Velmi dobře si vzpomínám na školní výlet do Francie, kam jsme vyrazili ve čtvrtém ročníku. Do maturity kousek, za námi čtyři roky perného studia francouzského jazyka, a znalosti? Domluvili jsme se, ano, ale rukama, nohama a anglicky.
A tak se naskýtá otázka, kdy začít u dětí s výukou cizího jazyka? Děti se učí rychle, ale těžko zatížit malé předškolní dítko tunou slovíček a výukou gramatiky a doufat, že nástupem do první třídy začne mluvit jako rodilý Angličan.
Pokud máte tu výhodu, že ovládáte cizí jazyk vy, začněte s pomalou výukou vy sami. Udělejte si jeden den v týdnu čas a mluvte na své děti daným jazykem, čtěte jim v něm pohádky a nenásilnou formou je učte poslouchat a znát význam slov, která říkáte. Nezalekněte se, máte-li dvojjazyčné dítko, je období mezi třetím a čtvrtým rokem, kdy se zdá, že zaostává nejen v cizím jazyce, ale i v tom mateřském. Toto poměrně krátké období rychle odezní, nemusíte se obávat a nějak radikálně tuto situaci řešit.
Ideální je, když na tuto vaši výuku navážete vhodně vybranou mateřskou školkou. Já sama mám skvělé zkušenosti s jednou nadšenou paní učitelkou, která učí děti německy. Pravda, náš extrémně stydlivý drobek tvrdošíjně odmítá mluvit nejen německy, ale je úžasné, když vidíte ty prcky, kteří sotva mluví a oni sotva mluví německy.
Dalším způsobem vzdělávání je cizojazyčný kurz. Dítě si osvojí velkou slovní zásobu a ve chvíli, kdy bude muset zvládnout gramatiku, bude jazyku lépe rozumět. Ne na všech školách však k cizímu jazyku a jeho výuce přistupují správným způsobem. Proto dobře volte, pátrejte a piďte se po známých a kamarádech, kteří už zkušenosti mají, protože špatný přístup může pro dítě znamenat i celoživotní bariéru a nechuť učit se.
A jak jste na tom vy a vaše děti? Ovládáte cizí jazyky? Učíte je vaše děti? Žijete dlouhodobě v cizině? Jak zvládají vaše děti kromě toho cizího jazyka ten náš mateřský? Pochlubte se nám.
Nový komentář
Komentáře
Já jsem byla rok v Anglii jako au-pair. Myslela jsem si, že po 12 letech učení se angličtině budu super rozumět a mluvit. A ono nic, tupě jsem zírala na imigračního úředníčka co to po mě vlastně chce
. Nakonec se to poddalo, mám FCE zkoušky (chtěla bych CAE - vyšší stupeň). Doma máme satelit s pár aj kanálama, takže poměrně fajn rozumím a trénuju. Nejkrásnější angličtina je ta od Skotska a z oblasti Liverpoolu (kam se na ně hrabe klasická vyučovaná aj ze školy). V práci mám aj a nj, takže docela záběr.
Taky slysim "fishes" od rodilych Kanadanu. Asi je to novotvar, i kdyz ja bych si to teda rict nedovolila, aby si nahodou nemysleli, ze naznam gramatiku
.
Meander: Ono to asi nebude tak jednoznačný, rybáři i u nás používají pro množné číslo slovo ryba, jako kdyby to bylo číslo látkové. Když jsme se ve škole učili tuhle rybářskou terminologii v nemocích ryb, tak se povedl kamarádce dobrý dotaz, když na výklad, co je to "zjádřená ryba" (už nevím přesně, co to je, ale myslí se tím veškeré ryby v rybníce) se zeptala "A která?"
Siskovic: To je zajímavé
Zronva jsem se na to ptala kámošky, co tlumočí AJ dobrých dvacet let. A potvrdila mi jediný správný tvar FISH. Asi taky zaspala dobu.
jak je na tom mé dítě s jazyky se teda nepochlubím- ve svých 13 ze školní výuky toho z angličtiny neumí skoro nic...takže mi už došla trpělivost a bude mít výuku mimo, daly jsme ještě od letoška němčinu a tu se se soukomým učitelem za půl roku naučila téměř líp, než tu angličtinu.
Já jsem na tom dost dobře, neb mě jazyky baví- takže angličtina, francouzština, lehce italština, němčina(ta mě přijde strašně odporná, takže ač jsem jí věnovala dost času, znalosti nic moc)
no jinak musím přiznat, že mluvená angličtina je velký problém-letos v Californii jsem na ně čuměla jak tele a pořád jsem si říkala, že se přece MUSÍM chytit
Tulikraska: Já seděla vedle Skota v autobuse cestou do Londýna. Sice jsem dřív dělala tlumočnici a překladatelku, ale tady jsem měla honičku rozumět mu i pozdrav
Mám TOEFL a státnici z jazykovky z AJ a stačí, aby do fabriky přijel jeden Indián (rozum. Ind
, jaksi se to tu tak ujalo )a jsem totálně v kelu
Tulikraska: Ano, množné číslo od fish je správně opravdu fish
Maši: nebo můj brácha, odjel do německa, tam si našel taky Polku, která už měla dítě (čirou náhodou taky s Čechem). Dominik má německé občasntví a mluvil polsko-česko-německy, ale mizerně. Mizerně tak do 5ti let, všechno to motal dohromady. Teď už mluví dobře, ale když přijede k nám, tak dělá jakože neumí česky a chvíli nás "trápí" a pak milostivě začne na nás česky. To aby se na nás "vytáhl" jak je gut,že on umí česky i německy a my ne. Jen na mě to nezkouší, bo ví, že ho nebudu "prosit", aby na mě mluvil česky, že mu nerozumím. Mám toho spratka rozmazlenýho na háku.
Sigrun: Holky jsou narozené v Dánsku, mají obe obcanství a dva pasy, ale do skoly zacaly chodit v Dánsku vcetne prípravky a tak i kdyz prvních pár roku s prestávkami bydlely v Praze tak s ceským skolstvím nikdy neprisly do styku. Tusím ze daná vyhláska platí pouze pokud díte zacne skolu v Cechách a po letech by se snad teoreticky chtelo vrátit, pokud zacne 1.trídu v jiné zemi kde má i trvalý pobyt tak ke zkouskám nemusí. Ale to nevím 100% pouze tusím. Nicméne my jsme se tomu vyhnuly, ale za cenu cestiny. Pokud by se holky nekdy v budoucnosti rozhodly pro Cechy budou muset porádne zamakat na jazyku.
Žábina: To mi připomíná moji segru. Je Češka, odjela do Ameriky a tam si našla Poláka.Narodil se jim kluk, který má americké a české občanství a mluví anglicky, česky a polsky.To je výbava pro život...
lilithheta: jasne, protoze tam mluvi tak, jak se mluvi bezne. nebo sex ve meste. to je taky fajn a neni to uplne tezky.
Kelly: Hmm. To by taky šlo...
Jen nevím, co by na to říkal můj přítel. Že by v rámci studia cizích jazyků a kultur byl tolerantní??
Žížala: na to, abys rozuměla, musíš s někým mluvit, používat ten jazyk... nemůžeš čekat, že se čtením textu naučíš porozumět jazyku mluvenému
Já jsem se anglicky nedomluvila ani poté, co jsem z angličtiny přeložila několik knih. Pomohla mi až práce s anglicky mluvícími klienty, teprve pak jsem začala rozumět mluvenému slovu a naučila jsem se ten jazyk používat...
Takže si nemyslím, že bys byla nějak mimořádně tupá
tornado-lou: Kamarádka anglinu poslouchá, když dávají Přátelé (na dualu) nebo podobný pořad. Angličtina tam je prý jednoduchá a je jim rozumnět.
CNN neni k nauceni se zrovna vhodny, novinarska anglictina je dost specificka, spousta slov ktery normalni smrtelnik nepouzije, komplikovany vetny struktury... podivejte se do ceskejch novin, tka prece taky nikdo normalni nemluvi.
Žížala: Z toho CNN si nic nedělej. Bratranec (mluví dobře, byl i jako "au-pair" v Anglii) a říkal, že sám s tím má problémy, rozumět těmhle pořadům.
Pochybuji, že by vůbec dala souvětí v AJ dohromady. Pak jsem chodila na gympl a tam jsem se naučila AJ perfektně. Vlastně ne na škole, ale za školou
Občas se nám s kamarádkou nechtělo do školy, tak jsme hodily áčko, a jelikož u nás studují na VŠ cizinci a těm se taky občas nechtělo do školy, tak ... . Na maturitu z AJ jsem se vůbec nepřipravovala a mluvila jsem z patra a za 2. Dneska, po 10ti letech, co jsem anglicky nemluvila, jsem zase na začátku, všechno jsem to zapomněla. A s němčinou to je ještě horší
Anglicky jsem se učila od 5té třídy, jenže naše učitelka
Radka S: ... jediný fígl spočívá v tom, aspoň na pár týdnů vycestovat. Já mám maturitu z angliny, další 4 roky jsem chodila do kurzu, čtu, učím své děti a stále to není ono ... chybí ten bezprostřední kontakt, který donutí člověka rychleji reagovat a nepřemýšlet nad členy, časy ... jedině tam se to vypiluje
A nebo si za manžela přímo vzít anglána ...
Blueberry: Jó presne tak, dokud byly holky doma tak mluvily cesky a jak zacaly se skolkou slo to s cestinou z kopce a zacátkem skoly mluvily jenom dánsky.Dneska mluví dánsky, obe mají ve skole anglictinu a od prístího roku zacíná starsí s nemcinou. Cesky se jakz takz domluví s babickou, ale jezdíme do Cech jenom tak 1-2x do roka a tak po nich nemuzu chtít zázraky. Ale venku na hristi se s detma domluví docela dobre, i kdyz já nechápu jak. Je to samozrejme moje vina, mela bych je vést k cestine, ale ruku na srdce, není to svetový jazyk (to dánstina taky není, ale zijí tady) a anglictina se jim hodí víc, tak proc jim motat hlavy, a navíc od prístího roku nemcina. Na doporucení ucitelu mluvíme doma obcas (hodinu denne) anglicky, a já nejsem shopna automaticky prepojovat mezi 3 jazyky, to je nad moje síly a tak cestina u nás trpí. Já anglicky rozumím vsechno i se domluvím, ale psaní je HRUZA a moje nemcina zacíná s dobrým dnem a pres dekuji koncí u nashledanou takze se moc tesím az prístí rok budeme mít za úkol mluvit doma nemecky.
Žížala: Jéjda, Žížalo, to nevzdávej, pokud se učíš aj druhým rokem, tak to opravdu nelze rozumět mluvenému projevu rodilých mluvčích (BBC a CNN), to je v jazyce jedna z nejtěžších věcí. S tím mám problémy já a velký a to se učím aj, no, toto letí, 16 let s přestávkami. Vím, je to těžký, učení bolí, zvláště ve vyšším věku a navíc, když ty výsledky nevidíš, ale ono to příjde, vážně!