spf-seznam.jpg
Zdroj foto: Shutterstock

Bronzová pokožka není zdaleka jediné, co můžeme od slunce získat. Studie, realizovaná ve Švédsku, dokazuje, že ženy, které si s rozumem a mírou užívají slunečních paprsků žijí šťastněji, déle a zdravěji. „Studie zahrnovala ženy ve věku 25 - 64 let a její výsledky jsou jednoznačné: zcela se vyhýbat slunci není dobré,“ konstatoval prezident italské společnosti pro dermatologii Giampiero Girolomoni, který se studie účastnil.

Co nám slunce dává

Ze studie vyplývá, že lidé, kteří se vystavují slunečnímu záření v rozumné míře, snižují riziko rozvinutí kardiovaskulárních chorob a žijí déle. V případě žen je to od 6 měsíců až do 2,1 let. To však není všechno. „Kůže vystavená slunci produkuje větší množství vitamínu D, který je důležitý pro imunitní systém i nervovou soustavu. Ze slunce se dá získat jen v létě,“ upozornil G. Girolomoni. „Kožní buňky vyrábějí i beta endorfiny, které nám přináší jistý pocit štěstí a radosti.  A věděli jste, že kožní buňky dokážou mírně snižovat vyšší krevní tlak? Vylučují totiž oxid dusnatý, který má tuto schopnost.

Podtrženo a sečteno, slunce nám přináší pěkné opálení, delší život a snižuje krevní tlak. Toto všechno platí jen za určitých okolností.

Zlý pán

Přílišné vystavování UVA a UVB záření ze slunce pokožce škodí. Až 95 % z celého UV záření přitom tvoří UVA paprsky, které pronikají i přes mraky, sklo, odráží se od vody, písku či sněhu. Jejich nebezpečí a síla je zároveň v tom, že pronikají do hlubších vrstev dermis, kde mohou narušovat strukturu kůže. 

Působení ultrafialového záření můžeme rozdělit na okamžité a pozdější. Opálení kůže s tvorbou pigmentu, její zčervenání, spálení a tvorbu vitamínu D zařazujeme mezi okamžité účinky. K pozdějším a nežádoucím změnám na kůži vlivem UV záření ze slunce patří fotoaging, tedy předčasné stárnutí pokožky, které se projevuje ztrátou pružnosti, tvorbou vrásek, pigmentových skvrn, rozšířených cévek a zažloutnutím kůže. Dalším nežádoucím vlivem je fotokarcinogeneze, což je stav vedoucí ke vzniku kožních nádorů,“ vysvětluje dermatoložka MUDr. Iveta Hasová.

Kůže chráněná před nežádoucím UV zářením kosmetickými přípravky s dostatečným SPF tak zbytečně nestárne, není vystavena riziku vzniku nádorů, pomaleji se opálí, vyprodukuje vitamín D a další zdraví a psychice prospěšné látky. 

loupani.jpg
Zdroj foto: Shutterstock

Co znamená SPF?

Krémy a spreje s SPF obsahují filtry, které dokážou proniknutí UV záření do pokožky do nějaké míry eliminovat. Nejnižší SPF je 6 a nejvyšší je 50. 

Velmi zjednodušeně se dá říct, že číslo vyjadřuje násobek času, kdy je pokožka díky kosmetice chráněná, než dojde k jejímu zčervenání nebo dalšímu poškození. Do „hry“ však vstupuje i fototyp, intenzita slunce a aktivity, které na slunci děláme. Čím světlejší pokožka, tím vyšší ochranný faktor potřebuje. Představa, že když se namažeme krémem s SPF 50 tak budeme chráněni celý den, je mýtus.

Účinek ochranného filtru je třeba obnovovat každé 2-3 hodiny nanesením další vrstvy krému. Novou vrstvu krému je potřeba nanést vždy po vylezení z vody, ale i v případě, že na slunci sportujete,“ upozorňuje Katarína Demetriou, majitelka kosmeticko-farmaceutické společnosti Pharma MKL.

Výhodné je, když opalovací krém obsahuje kromě dostatečného SPF i další složky vyživující pokožku, například kyselinu hyaluronovou. Dermatologové také doporučují používat krém s ochranným faktorem vždy, když svítí slunce, a to i jako podklad pod make-up. 

Zdroj info: Tiskové materiály/ Giampiero Girolomoni, MUDr. Iveta Hasová, Katarína Demetriou, švédská studie