
Po pořádku. Začala jsem chatovat na netu asi před půldruhým rokem, kdy se moje manželství potácelo v krizi a já se snažila řešit svoje problémy s realitou útěkem do virtuálního světa. Vím, že je to ta největší blbost, jakou může ženská udělat, ale prostě jsem jinou cestu nehledala. Po pár týdnech chatování jsem tomuhle způsobu komunikace dost propadla. Nebyl večer, abych si nesedla k počítači, u kterého jsem pak vydržela dlouho do noci (v práci jsem naštěstí na chat neměla přístup).
Seznámila jsem se tak se spoustou lidí z celého světa, hlavně s muži – jak už to tak bývá. Vyloženě erotické chatování jsem odmítala, na to jsem asi moc staromódní. Zato jsem si užívala flirtování a takových těch řečiček. Byla jsem ráda, že mě někdo poslouchá, že někoho zajímám a taky že se můžu někomu svěřit. S pár lidma jsem si vyměnila fotky. Prostě „klasika“. Párkrát jsem taky dostala nabídku k setkání, ale tomu jsem se bránila. Vyhovovala mi tahle virtuální rovina a nechtěla jsem to posouvat nikam dál, a taky jsem asi měla trochu strach ze schůzky naslepo.
Až jednou jsem se nechala přesvědčit. V článku píšete, že je dobré jít s člověkem, který vás na netu zaujme, na schůzku, pokud ovšem není třeba z Austrálie – no, tak u nás ani poměrně velká vzdálenost nevadila. Prostě byl tady a já najednou zjistila, že s ním mám domluvené rande, a co víc, že na něj (zatím nevěrná jen svým zásadám) jdu. Čekala jsem, že bude třeba divnej, nebo se mi nebude líbit. Ale byl hezčí než na fotce. Vtipnější než na chatu. Prostě jsme si užili příjemný večer – vínko, atmosféra, romantika, erotické napětí… Ale nic víc. Pak jsme se potkávali střídavě na netu a v reálu (to už jsme nezůstali jen u té romantiky), psali jsme si smyslné maily. On byl ženatý a já to věděla, já byla vdaná a on to věděl. Nic jsme si neslibovali, ani jsme si nic nevyčítali. Byly chvíle, kdy jsem na tomhle „vztahu“ dost ulítávala, ale většinou jsem se snažila brát to, jak to život přináší. Trochu jste mě v článku rozesmáli s tím, že se na netu člověk nemá zamilovávat a že to ani v praxi nejde. Jde to! Zamilovat se můžete třeba i do hollywoodské hvězdy, tak proč ne do svého partnera na chatu? Moje internetová romance (a moje první manželská nevěra) už skončila. Naštěstí doma nic neprasklo. Máme děti a rozvádět se nechci. Ale nelituju ničeho, co se stalo.
Marika
Nový komentář
Komentáře
Ťapina — #4

Nevěra domluvená na internetu je stejná, jako každá jiná.