Je to tak. Postrach let osmdesátých a slovanských tvarů se pomalu vkrádá do obchodů. Zatím nenápadně a plíživě v podobě sámků, záševků a záhybů, které jsme kdysi ve třicátých letech převzaly z pánského střihu kalhot.
Zatím si ještě udržují poměrně nízký pas, ale všimněte si nohavic. Už se nápadně zúžily směrem ke kotníkům a zkrátily. Věřte mi, je to prostě tady.

Tento týden jsem brouzdala po obchodech ve snaze ulovit ještě něco ve slevách. Zimní výprodeje už ale poměrně razantně vytlačují jarní kolekce, a tak mi nedalo, abych neokoukla, co je nového. Jestlipak se potvrdí moje čerstvě načerpané znalosti z módního semináře Niny Provan Smetanové? Měla pravdu, osmdesátá léta nás ani v následující sezóně neopustí.
Ale vy, co máte ještě z těch dob schované poklady, se radujete zbytečně. Nic se pochopitelně nepřebírá v čisté podobě. To by na tom přece výrobci nic netrhli. Musí být vždycky nějaká inovace a fajnovůstka, která odliší staré od nového.

Světlou výjimkou jsou snad legíny, na těch koneckonců není co inovovat. Možná materiál. Ale stejně pochybuji, že by někdo doma skladoval původní exempláře.
Ale zpět k mrkváčům.



Co se k nim bude nosit? Respektive - do nich bude nosit?
Protože tento typ kalhot vynikne nejlépe s hladkými vršky, nastupuje s nimi opět éra body. Tentokrát ve tvaru polo trik s límečkem a plátěných bavlněných košil s našitým elastickým dílem, který se zapíná v rozkroku.
Kroutíte pochybovačně hlavou? Běžte se podívat.

Je mi jasné, že se teď proti těmto „novinkám“ zvedne vlna odporu, ale věřte mi, že to nebude dlouho trvat a zvyknete si. Jako jste si zvykly třeba na zvony a bokovky. A kdo tvrdí, že nikdy, tak ať si vzpomene na úsloví: „Nikdy neříkej nikdy!“