Spánkovou apnoí trpí lidé všech věkových skupin. Ve střední věkové skupině se spánková apnoe vyskytuje u 4 % mužů a 2 % žen (podle údajů z oddělení ORL v Mladé Boleslavi). Nejvíce jsou ohroženi jedinci s nadváhou, zvýšenou denní únavností, vysokým tlakem krve, popřípadě nějakou 
Poprvé byla tato porucha spánku popsána v roce 1965 jako porucha dýchání, která je typická krátkým přerušením dýchání během spánku. V současné době diagnostikujeme dva typy - centrální a obstrukční. Vzácnější je typ centrální, ten je charakterizován vysíláním chybných signálů k dýchání mozkem dýchacím svalům. Obstrukční typ vznikne, pokud vzduch nemůže proudit do dýchacích cest i přes mocné nádechy člověka. Právě v těchto pauzách vzniká spánková apnoe. Možným a nebezpečným z projevů tohoto onemocnění je dušení. Právě proto je spánková apnoe velmi nebezpečná a je důležité ji včas rozpoznat a zahájit léčbu. Často může být tato porucha spojena s infarktem myokardu, poruchami srdečního rytmu, vysokým krevním tlakem a mozkovou mrtvicí.
Poruchy spánku se zkoumají v tzv. "spánkových laboratořích", které jsou většinou součástí otorhinolaryngologického oddělení nemocnic (nosní, ušní, krční) a jsou vybaveny somnografem. To je přístroj, který zkoumá řadu tělesných funkcí ve spánku metodami, jako jsou: elektroencefalografie (EEG), elektromyografie (EMG - pohyb svalů), elektrokardiografie (EKG), elektrookulografie (EOG - pohyb očních víček), saturace krve kyslíkem (SaO2), pohyb těla, poloha těla, dechová aktivita.
A jak spánkovou apnoi léčit? Léčbu stanoví lékař ORL na základě somnografického vyšetření. Léčba farmaky je neúčinná. Mnohdy postačí změnit jen životní styl, omezit alkohol, tabák, prášky na spaní, a pokud trpíme nadváhou, tak stačí zhubnout. Někdy může chrápání pomoci odstranit kyslík, ale ten nezabrání spánkové apnoi.
Léčba spánkové apnoe může být invazivní (chirurgické řešení) nebo v závažných případech je pacientům doporučeno spát s přístrojem, který trvale udržuje pozitivní přetlak v dýchacích cestách 
Jsou to: odstranění polypů nosu, srovnání nosní přepážky, u dětí odstranění nosní mandle, u dospělých krční mandle.
Mnohdy je nutné tyto zákroky kombinovat, než dojde ke zlepšení a úlevě pacienta. Zvláštní invazivní léčbou je uvulopharyngopalatoplastika (odstranění krčních mandlí, části měkkého patra a patrového čípku). Tato léčba je velmi účinná, u pacientů se spánkovou apnoí je to až 50 % a u pacientů, kteří prostě jen chrápou, je to až 90 %.
Máte-li ve svém okolí někoho, kdo vám nedopřeje klidný spánek, zkuste ho přemluvit, aby kontaktoval nejbližší ORL ordinaci, tam mu poradí, kde si nechat udělat somnografii. Možná mu tím zachráníte život.
Nový komentář
Komentáře
Apnoe není chrápání
Manx: Záleží na tom, jaké špuntíky si koupíš, mě uši nebolí, ani je necítím. Je pravda, že skoro nic neslyším, ale od toho mám manžela, aby mě budil, že.
Když už chrápe tak, že musím spát se špunty, tak musí ráno brát telefony a budit manželku. Ale když si nastavím buzení rádio a dám ho opravdu nahlas, tak mě budík bez problémů vzbudí. Stejně jako slyším třeba zvonění telefonu, když leží na nočním stolku, i když se to ozývá jako zdálky.
někam se mi ztratilo pár písmenek
mělo to být takhle: ale semtam si zaCHRÁPNE 
ten můj měl před lety období, kdy chrápal přímo příšerně
tenkrát mi někdo v práci poradil špuntíky do uší a od té doby je používám 
časem jsem zjistila, že čím je starší, tak chrápe míň a míň, většinou, když má v sobě pár 
, ale semtam si za občas se stane, že odjede za prací mimo domov a to si ty noci pak vychutnám 
a ta noc nastane zrovna dneska 
Manx: jsou lidi, který budík slyšet nechtěj
nebo nepotřebujou (což je určitě případ "pana Kotěte"
). A jestli tě ze špuntů bolej uši, kup si menší velikost
Taky to znám, manžel šíleně chrápe a já se vyspím jen když je na služební cestě.Ještě že jezdí často
medved: ale chrápání není zase tak humorná věc, mimo jiné kdo chrápe, má vyšší riziko srdečních chorob
Můj
nemá krční mandle a stejně chrápe. Mám špuntíky, chrápe až nad ránem, takže si je nasadím a spím dál. Mlaskání samozřejmě pomůže asi na 30 sekund.
A jednou byl v nemocnici 3 dny a byl vzteklý a nadával, že nemůže spát, že páne vedle něj hrozně chrápal. Chacha, byla jsem ráda, že to jednou taky slyší, jak se u chrápání nedá spát.
medved:
apnoe není chrápání, to je to, co píše zeva - 17. 
ja si rikala, co je to za desnou chorobu...a ono chrapani
jesteze u nas doma nikdo nechrape 
doufam, ze to vydrzi 
ten můj taky hrozně chrápe...celý život, co ho znám...
mně pomohlo změnit ke chrápání svůj postoj - říkala jsem si jen chrápoej víc,...ještě víc...ještě víc - a už me to nerozčilovalo...
dnes se spíše budím, když nechrápe
a když není doma - nemůžu usnout v tom hrozném tichu
Kamarád byl i na pozorování ve špitále kvůli apnoi. Ale stejně mu nic nezjistili...
Aja: ne , to se nedělá v narkóze, mě je trhali ve 33 letech, jen Ti opíchnou krk a za chvíli jsou mandle venku. Apnoí ale trpím stále. Nechrápu, ani jsem nikdy nechrápala, jen se mi zkrátka zastaví dech a mám pocit že se dusím. To mě vzbudí, vylítnu z postele k oknu a popadám dech, ale za chvilku to rozdýchám. Ovšem vždycky to vyšokuje mého muže,říká, že ho z toho jednou klepne.
No u dětí se mandle trhají v narkoze a u dospělých většinou s místním umrtvením, ale asi to záleží od nemocnice k nemocnici.
tak u nás nechrápe
ale já
...ne moc a ne vždy, jen když jsem hodně unavená a usnu na zádech...a můžu potvrdit, že to zamlaskání vás probudí a je to hodně nepříjemný...já se vždycky dost leknu
*Kotě*: Špunty do uší cpu ještě než jdu do ložnice, pomáhají, ale abych to chrápání vůbec neslyšela musela bych si nechat uši zalít betonem.
Suzanne: Takovou spolubydlící jsem měla jednou v lázních. Svěřila se, že trochu chrápe, ale mohu na ni zamlaskat. Vycvičená z domova jsem mlaskla a paní byla úplně vzhůru. Ráno mi vynadala, že jsem ji nenechala vůbec vyspat. To doma se můžu umlaskat a nic. A tím mlaskáním se docela probudím, takže pak špatně usínám
A to vyndání krčních mandlí u dospělých se dělá v narkoze?
To je nápad! Špunty do uší
Můj 
totiž taky chrápe. A dokud chrápe, já neusnu. Zamlaskám, on na minutu přestane, já mezitím padnu do mdlob a on zřejmě asi zase začne
, ale to už já nevím. Blbé je, když zamlaskám, on nadskočí, vynadá mi, že ho budím a během tří sekund zase chrápe tak, že se boří dům 
alko: ja.smisek: Můj
je alergik, věčně má rýmu a chrápe, jako když pilou řeže. Když je unavený, chrápe ještě dvakrát tolik. Ovšem mně nic neruší můj spokojený spánek, neboť jsem objevila pěnové špuntíky do uší a od té doby je v naší ložnici idylicky. 
Ano smíšku, jsem podobně ohrožena. Mému muži hrozí spíše že ho někdy kolem třetí ráno zadusím polštářem než mrtvice. Nemá nadváhu, nekouří, nefetuje, alkohol požívá minimálně. Chrápe v lehu na zádech, na boku i na břiše. Na vyšetření nikam nepůjde, prože se neslyší a tudiž mu to nevadí. Řeči o zdravotním ohrožení jsou předsudek. Nejhorší je, že nechrápe pravidelně výdech - nádech a vydává k tomu různé doprovodné zvuky. O hlasitosti ani nemluvím. To jsem si pěkně postěžovala, hned je mi líp. Jednou jsem byla v nemocnici, bylo nás tam 10 na pokoji, jedna paní chrápala, copak já, já jsem trénovaná, ale dost lidem to vadilo. Sestra nám radila dýchat ve stejném rytmu jako chrápající. Když chrápe stejnoměrně a v přiměřené hlasitosti tak to skutečně pomáhá.