Pšenice špalda, ze které se špaldová mouka vyrábí, se v minulosti těšila velké oblibě. Pěstovali ji již staří Egypťané, Řekové i Římané a své nezastupitelné místo mezi hospodářskými plodinami si našla i v Evropě. Nebylo to jen pro její nutriční vlastnosti a tradovanou schopnost léčit různé neduhy. Zemědělci obdivovali hlavně její odolnost. Plodí i v drsnějších oblastech a nevadí jí ani teplotní výkyvy a extrémy. Navíc je odolnější vůči škůdcům. Proč jsme ji tedy přestali pěstovat ve velkém?

Zákaz pěstování špaldy

Protože ji ve dvacátém století postupně vytlačila pšenice šlechtěná (setá). Ta má mnohem větší výnosnost a také její zpracování je rychlejší a levnější. Na rozdíl od špaldy totiž nemá zrno obalené dvojitou plevou, takže se snadněji oddělí. Dvojitý obal špaldy má ale i své výhody - dává jí větší odolnost vůči chorobám nebo kontaminaci znečištěným prostředím. Tento argument byl však na vidinu vyšších výnosů krátký. Za 2. světové války proto pěstování špaldy Hitlerovské Německo na svém i okupovaném území zakázalo. U nás se k ní postupně vracíme od devadesátých let minulého století, když se začaly objevovat ekofarmy. Teprve ty si začaly opět cenit nenáročnosti této plodiny.

Proč je špalda tak cenná?

Díky tomu, že jde o prastarou, nešlechtěnou odrůdu pšenice, zachovala si špalda mnohem lepší nutriční hodnoty. Je nesmírně bohatá na vlákninu, bílkoviny, nenasycené mastné kyseliny, ale také vitaminy a minerály. Dodává nám kupříkladu kyselinu listovou, železo, měď, mangan, hořčík, selen, niacin nebo thiamin. K tomu všemu má nízký glykemický index (40), takže nás zasytí na mnohem delší dobu. Přesto je lehce stravitelná. Navíc ji často výborně snáší i lidé, kteří mají na šlechtěnou pšenici alergii. Ovšem pozor, lepek špalda také obsahuje, byť v pro tělo méně dráždivé formě.

Špalda dokáže léčit

Jako na zázračnou medicínu na špaldu nedala dopustit už Sybila Rýnská, tedy svatá Hildegarda z Bingenu, německá křesťanská mystička, přírodovědkyně a lékařka. Ta podle svých slov dostala jednoho dne při modlitbách pokyn od Boha, aby začala nemocné léčit špaldou. Sama se pak nestačila divit, když je pokrmy ze zrn skutečné kurýrovaly zevnitř.

Špaldu však doporučují odborníci na výživu dodnes. Kromě toho, že našemu tělu dodává prospěšné látky a je lehce stravitelná, má i další plusy. Posiluje imunitní systém, snižuje krevní tlak, nepřátelí se s obezitou ani cukrovkou, bojuje proti trávicím potížím, migrénám, kožním problémům nebo artritidě a dokonce snižuje riziko vzniku aterosklerózy.

Jak špaldu využít v kuchyni?

Stejně jako šlechtěná pšenice, má i špalda celou řadu možností využití v gastronomii. Z mouky můžete péct moučníky i slané pečivo. Jen je třeba pamatovat na to, že budou chutnat trochu jinak, než jak jsme zvyklí u klasické bílé mouky. Plněji, oříškově. Také těsto bude tmavší a tužší. Proto mistři pekaři a cukráři doporučují přidat o něco více prášku do pečiva nebo droždí. Máte z toho obavy? Nemusíte na špaldovou mouku přejít ze dne na den. Pro své tělo něco uděláte i v případě, že jí nahradíte bílou mouku jen z části – lze je dle libosti kombinovat.
Využít při vaření můžete i celá zrna špaldy, třeba jako přílohu, ale dělá se z nich také například špaldoto (rizoto). K dostání je špalda i ve formě instantních vloček pro přípravu kaší nebo jako náhrada kávy. Stačí si vybrat.

Čtěte také:

Reklama