Foto: Shutterstock
Jenže co když jste člověk, který miluje dlouhé spaní? Nebo ten, kdo by po víkendu prospal klidně celé dopoledne? V posledních letech se začaly objevovat studie, které tvrdí, že spát déle než devět hodin denně může být dokonce nebezpečnější než spát málo. A to je najednou úplně nový zdroj obav.
Tak kde je tedy pravda?
Spánek není luxus, ale biologická nutnost. Během noci se „opravují“ svaly, třídí vzpomínky, uklidňuje nervový systém, regenerují hormony. Dospělým se obecně doporučuje 7–9 hodin spánku, což je rozmezí, ve kterém většina lidí funguje nejlépe. Krátký spánek, řekněme pod sedm hodin, má dobře zdokumentované následky, vyšší stres, horší nálada, slabší imunita, větší riziko srdečních onemocnění, cukrovky i předčasné smrti. Tímto směrem je vědecký konsenzus jasný.
A teď překvapení, příliš dlouhý spánek může být také problém. Velká mezinárodní metaanalýza zveřejněná v časopise Journal of the American Heart Association zkoumala devěasedmdesát studií a dospěla k zajímavému závěru. Lidé, kteří spí více než devět hodin denně, mají o 34 % vyšší riziko úmrtí než lidé, kteří spí sedma až osm hodin. V analýze vědci sledovali data z prospektivních kohortních studií, lidé byli sledováni třeba roky, a zkoumali, jak souvisí délka spánku s rizikem úmrtí z jakéhokoliv důvodu či úmrtí na srdečně cévní příčiny. Výsledkem byla tzv. U křivka, nejnižší riziko bylo při spánku kolem sedmi hodin denně, jak spánek klesal pod tuto hranici, tak riziko rostlo, a co je důležité, jak spánek rostl nad průměr, opět rostlo riziko.
Podobné výsledky našla i starší, často citovaná studie z roku 2010, která ukázala, že jak příliš krátký, tak příliš dlouhý spánek je spojen s vyšší úmrtností. A další studie z roku 2022 pak dlouhý spánek opět poukazuje jako na faktor spojený s vyšším rizikem kardiovaskulárních nemocí. Takže je dlouhé spaní nebezpečné? Ano… i ne. Dlouhý spánek není příčina. Je to signál. Dlouhý spánek většinou neškodí sám o sobě. Mnohem pravděpodobnější je, že je důsledkem něčeho dalšího, co se v těle děje.
Typické příklady:
- Chronické nemoci – tělo potřebuje více regenerace.
- Deprese nebo úzkosti – spánek se prodlužuje, ale není kvalitní.
- Bolest, záněty, únava, anémie.
- Spánková apnoe – spánek je nekvalitní, takže člověk leží v posteli déle.
- Nízká fyzická aktivita a sedavý životní styl.
- Vedlejší účinky léků (např. některá antidepresiva).
Když spíte příliš dlouho, nemusí to znamenat, že vám spánek škodí. Může to znamenat, že tělo bojuje s něčím, co jste zatím neodhalili. Je to podobné jako horečka, není to nemoc, ale její příznak. Pokud tedy spíte 9,5 –10 hodin nebo více, a přesto se ráno necítíte odpočatí, nebo máte problém vydržet vzhůru, stojí za to zpozornět. Ne kvůli strachu ze smrti, ale kvůli vlastnímu zdraví. Může to být signál, že tělo potřebuje pomoc.
Zdroje: Aha Journals, Web Med, Science Alert, News Medical
Nový komentář
Komentáře
Někdy je snadné podlehnout pohodlí a protáhnout noc až do dopoledne, ale tento článek krásně připomíná, že příliš dlouhý spánek nemusí být automaticky výhodou. Nerovnováha životu moc nesvědčí, o čem se v tom vlastním každý z nás přesvědčí nakonec sám. Pro mě znamená chvíle klidu třeba i takový Krupa Kratom, který mi sem tam pomůže.