Foto: Petr Hůla a AOPK ČR
Nyní jsou v přípravě k vyhlášení CHKO další dvě území, národním parkem by se měla stát nejcennější část stávající dosavadní CHKO Křivoklátsko. „Příroda potřebuje naši ochranu, péči i respekt. Proto připravujeme vyhlášení tří nových velkoplošných chráněných území, která pomohou uchovat přírodní bohatství pro další generace,“ uvádí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Právě Křivoklátsko představuje rozsáhlý lesní komplex ve vnitrozemí České republiky s nebývale pestrým složením stromů a velkým podílem přírodních porostů. V oblasti Křivoklátska se vyskytuje více než 1800 druhů cévnatých rostlin, přes 80 druhů původních dřevin a 155 druhů ptáků, z nichž 120 druhů zde i hnízdí. A například některé druhy hmyzu u nás žijí jen v této lokalitě.
„Příroda Křivoklátska je výkladní skříní biodiverzity, danou především zdejší pestrou krajinou se širokým údolím Berounky, strmými, stinnými a obtížně přístupnými svahy, a naopak osluněnými náhorními plošinami. Poměrně malé území jedinečně zachovalých lesů tak obývá nesrovnatelně víc druhů rostlin, živočichů a hub než na jiných místech České republiky. Pro to, abychom zdejší přírodní bohatství uchovali a předali je budoucím generacím, potřebujeme udělat de facto jedinou změnu, a to upravit hospodaření v lesích tak, aby byla na prvním místě ochrana a obnova zdejší přírody. Výhodou je, že skoro 98 procent území navrhovaného národního parku jsou státní pozemky,“ poznamenal ministr Petr Hladík.
Celková rozloha navrhovaného národního parku Křivoklátsko je 116 km2, což je zhruba šestina stávající chráněné krajinné oblasti. Území, které bude nově spadat do této kategorie, zahrnuje centrální část Křivoklátska s přírodě blízkými lesy, sevřenými údolími, skalami i vrcholy se vzácnou květenou.
„Vyhlášení národního parku na Křivoklátsku podporuje řada odborníků. Za krásami Křivoklátska jsme s rodinou vyrazili o prázdninách na kolech právě sem, abychom mohli zdejší přírodu obdivovat. Uchvátily nás třeba Týřovické skály, které budou do národního parku zahrnuty,“ doplnil ministr.
S ženou Zuzanou na Křivoklátsku.
Národní parky jsou přínosem nejen pro přírodu, ale i pro společnost, například Krkonošský národní park (KRNAP) nechal k 60. výročí od založení zpracovat výzkum, který mapuje spokojenost obyvatel i návštěvníků národního parku s jeho správou. Podle názoru dotazovaných si Správa KRNAP zaslouží pochvalu především za ochranu přírody a údržbu turistických stezek, ale i za pořádané akce, usměrňování návštěvnosti i vztah k rezidentům.
Krušné hory: náš dluh přírodě
Krušné hory jsou jedinými českými horami, které doposud nemají ucelenou ochranu. Reprezentují přitom evropsky unikátní krajinu s vysoko položených plošin s mozaikou lesů. I přes dlouhodobé zásahy člověka, které byly spojeny například s těžbou, či takzvanými kyselými dešti, se krajina Krušných hor vyznačuje poměrně velkým podílem přírodě blízkých ekosystémů. Nachází se zde dvě ptačí oblasti, 15 evropsky významných a 44 maloplošných zvláště chráněných území. Unikátní jsou zdejší bučiny a suťové lesy. Pokud by Krušné hory byly vyhlášeny, pak by se jednalo o největší CHKO v České republice.
Půl století čeká Soutok na velkoplošnou ochranu
Další oblastí, která by měla být vyhlášena jako CHKO, je soutok Moravy a Dyje na jižní Moravě. Díky ní máme v Česku největší komplex lužních lesů ve střední Evropě. Území Soutoku je od roku 2003 součástí sítě mezinárodně významných mokřadů podle Ramsarské úmluvy, náleží do evropské soustavy Natura 2000 a na seznam světového dědictví UNESCO. Snaha o vyhlášení CHKO Soutok se datuje od roku 1972.
„Za zvlášť cenné považuji oblasti národně i mezinárodně významných mokřadů, které jsou v České republice na Soutoku a v Krušných horách, právě proto v těchto územích chceme vyhlásit CHKO. Proběhlo téměř tři sta jednání s obcemi, hospodáři a nejrůznějšími spolky a myslím, že se podařilo připravit návrh, který představuje opravdu širokou shodu v regionu. Vím, že místním obyvatelům leží osud zdejší lužní krajiny na srdci. Uděláme proto vše, aby se zachovala do budoucna i pro příští generace. Zkušenosti z jiných chráněných oblastí ukazují, že udržitelný rozvoj regionu přináší benefity nejen přírodě, ale i místním lidem,“ konstatuje ministr životního prostředí Petr Hladík s tím, že CHKO by mělo vzniknout do konce roku 2024.
S hejtmanem Janem Grolichem na Soutoku.
Soutok Moravy a Dyje je také domovem mnoha druhů rostlin, hub a živočichů – například v roce 2018 byl popsán zcela nová druh brouka, kožojed moravský. Vyskytuje se tu na 250 druhů ptáků, žije zde 80 % z našich původních druhů ryb, některé z nich nelze nikde jinde v naší republice spatřit.
V České republice jsou nyní 4 národní parky, 26 chráněných krajinných oblastí, 126 národních přírodních památek, 120 národních přírodních rezervací, 1603 přírodních památek a 818 přírodních rezervací, některé z nich jsou součástí 41 ptačích oblastí či 1112 evropsky významných lokalit.
Nový komentář