Milé ženy-in!
Velká vánoční soutěž už je skoro tady a je čas se na ni začít připravovat. Stejně jako v té velké letní pro vás připravíme několik možností, jak získat body navíc a vyhrát některou z našich báječných cen. A teď máte možnost dozvědět se jeden z nich!
Soutěžte s námi o nejlepší vánoční příběh!
Jaké jsou podmínky soutěže? Není to nic těžkého! Chceme od vás příběh, který se vám přihodil o Vánocích (nebo někomu jinému, nebo si ho zcela vymyslete) a o němž si myslíte, že je natolik zajímavý, aby zaujal jak redakci, tak čtenářky.
V podstatě jsou to takoví malí Bakaláři, ale rozsah nebude „půl hodiny na televizní obrazovce". Na obrazovce však zůstaneme - na té počítačové! Na ní se bude muset skvět maximálně 3500 znaků, aby byl příběh zařazen do užšího výběru.
Za každý příběh, který nám pošlete a my jej na stránkách Žena-in.cz uveřejníme, získáváte jeden los do soutěže o kosmetický balík a - teď pozor - minimálně 300 bodů (možná i víc, to záleží na našem rozpoložení) do Velké vánoční soutěže.
Hlavní cena pro autora příběhu, který se bude nejvíc líbit redakci, bude dětské cyklistické kolo od firmy Author! 
Takže všechno je to jen na vás a na vaší obratnosti s perem, tedy vlastně na vaší schopnosti tančit svými hbitými prstíky po klávesnici!
V redakci už se na příběhy moc těšíme a všem vám držíme palce, ať máte šťastnou ruku při vybírání tématu a dostatek inspirace při psaní! Takže: Vánočním příběhům a celé soutěži zdar! Zdar! Zdar!
Příspěvky posílejte na adresu redakce@zena-in.cz s heslem vánoční příběh do soutěže, a to do 15. prosince! Výherce bude zveřejněn včas (a bude informován e-mailem), aby kolo stihlo být pod vánočním stromečkem!
Obrázek kola je ilustrační, výherce si bude moci dětské kolo vybrat!
Nový komentář
Komentáře
vy které jste příběh nepsaly a nejste tudíž konkurence .o)), držte mi palce. Škudlím korunky malému na první kolečko, takže výhra by se víc než hodila a mrňous by se pod stromkem zbláznil. :o) At už ale vyhraje kdokoli, bude to o velké radosti a rozzářených dětských očíčkách a velké radosti, což je to nejkrásnější co může být.
Ježíšek existuje,tak by se mohl jmenovat můj příběh,mám jednu známou,je silnější postavy a je jí 34let.Má známá se jmenuje Pavla a asi před dvěma lety se pokoušeli s manželem o druhé dítě,mezitím jsem otěhotněla já,před rokem a čtvrť se nám narodila Klárka,pak otěhotněla další kamarádka,sousedka z jedné i z druhé strany domu,jen Pavla pořád nic,snažili se už rok,všichni kolem už měli miminko,nebo byly těhotné,bylo nám jí líto,bavily jsme se o tom,že zřejmě nemůže otěhotnět, jelikož je silnější postavy,od prvního porodu hodně přibrala,a na Pavle bylo vidět,že je z toho opravdu nešťastná.Rok je krátká doba řeknete si asi,ale když jsou všichni kolem vás těhotní a o ničem jiném se nemluví,tak i rok je dlouho.Právě před rokem na vánoce si malá Eliška(prvorozená dcera Pavly) přála od Ježíška miminko,bratříčka nebo sestřičku,napsaly mu to v dopise a daly mi to přečíst,já si jen v duchu pomyslela,že je to troufalé přát si to od Ježíška,co když se to nikdy nesplní a Eliška bude zklamaná.
A světe div se,hned v lednu Pavla zjistila,že je v tom, a když jí to potvrdil i lékař,nezbylo mi než konstatovat:"Ježíšek existuje!"
Dáreček se narodil 21.září na svátek mého syna Matouše a jmenuje se JANIČKA a malá Eliška (4roky) si ji už první den chtěla vzít z porodnice domů.
Nejhezčí vánoce jsem prožila před 15 lety v Azerbajdžánu, kam jsem odjela za svým mužem. Pracoval tam tehdy již skoro rok a já s klukama jsme se tam vydali za ním. Vánoce byli s palmmičkou, na hotelovém pokoji kde jsem v jedné remosce a s jedním vařičem zvládla udělat salát, řízky, polévku a také cukroví v remosce. Na večeři jsme pozvali ještě italského kluka Gina, co pracoval též pro naši firmu, ruskou inženýrku z Omska a jednoho českého kamaráda, co tam neměl rodinu. Bylo to super i když venku bylo relativně teplo a rusové ani muslimové nic neslavili. Ráda na to vzpomínám a je mě líto, že nejde vrátit čas....
teda, vůbec nic mě nenapadá..
kozubkova: Se divím,že ještě žiješ!!Já bych tě umlátila vánočním stromkem za takové překvapení!!:-))))))Máš velmi tolerantního přítele(tleskot, pískot, chechot!)))
hanasH: Ještě že to dobře dopadlo.
Jájulín: :-) promiň, ale musela jsem se tomu i zasmát, když jsem si to představila. Nerada bych to prožila :-)
Příběh není náš, ale vyprávěl nám ho známy: Na štědrý, kolem šestnácté hodiny odpálil jeho tehdy 11letý syn v chodbě domu světlici připravenou na Silvestra. Hodinu asi společně se sousedem hasili požár a do dvaadvacáte hodiny poté uklízeli a větrali byt-to ovšem málo úspěšně. Večeřeli tedy dost pozdě, ale zato se sousedy-spolupožárníky a dodnes ta pohoda (a asi i radost,že úplně nevyhořeli) je pro ně nezapomenutelná a vánoce roku 1996 jedny z nejkurioznějších!
z mého dětství.štědrý večer začal večeří,kde bybi moji rodiče,sestra a babička s dědou.otec po večeři stále odbíhal,aby bylo vše v nejlepším pořádku.Nakonec konečně zazvonil zvonek a my šli ke stromečku,ale místo stromečku bylohnivý kužel ,stromeček byl v plamenech i záclona a ubrus a tak jsme všichni hasili a pak celou noc větrali.Ale naštěstí dárky neschořeli a večer byl stejně krásný,protože otec,babička a děda vyprávěli zážitky ze svého mládí a to já vždy strašně milovala
mirienka: Amíci nic nezačerveňují. Santu si sem, řekla bych, importujeme sami...
kubjin: taky nechci Santu ani Dědu Mráze. Jsem pro zachování našich tradic. Amíci zachvíli začervení celou planetu. Televize, časopisy, reklamy - všude plno červených čepiček a bílých vousů. O Ježíškovi když tak jen malé špitnutí. Není to škoda? Braňme Ježíška a Mikuláše!
Také je tu všude samý Santa - co by také člověk mohl čekat (že narazí na nějakou vyjímku?)!
Jsme v Česku, kde je odedávna udržována a ctěna tradice Mikuláše.
Ale už je mi jasné, že vnucení všeobecnému vkusu lépe vyhovuje Santa, než Mikuláš s Ježíškem. Proti dědovi Mrázovi jsme kdysi byli odolnější (jeho doma vítali snad jen politruci).
ráda bych přispěla nějakou příhodou, ale ať přemýšlím jak chci, nic mimořádného se mi o vánocích nestalo a to jsem na světě už hodně dlouho.
hanasH: ten příběh pošli na adresu redakce@zena-in.cz s heslem vánoční příběh do soutěže, tady za něj nic nedostaneš
žádný příběh o vánocích nemám,fantazie mi taky neslouží,škoda,ráda bych se soutěže účastnila,ale slohová práce není mou silnou stránkou
Byla jednou jedna maminka dvou malých dětí, která napsala dopis Ježíškovi o nové kolo pro svého syna. Ráda a často soutěžila. Byl to její koníček, ale protože peněz nebylo moc,často si přála vyhrát i z nutnosti. Náhodou objevila na internetu soutěž o dětské kolo, neváhala a zapojila se.Co kdyby letos ten Ježíšek nepřišel řekla si, a soutěží si to kolo pojistila.Musela sice napsat v rámci soutěže vánoční příběh, mohl být i vymyšlený, zkusila to.Co kdyby? Vánoce byly krásné, v klidu a radosti se sešla celá rodina, byli všichni sťastni. Ježíšek kolo nepřinesl, nikomu to až tak moc nevadilo, vždyť zdraví a spokojená rodina je víc než dárky. Jediný kdo si myslel o Vánocích něco úplně jiného, byl malý Jardík, ale to víte děti. Jaké bylo překvapení,když v lednu zazvonil listonoš s obálkou,s oznámením o výhře.Bylo to dětské kolo. Sny a přání se nemusí plnit jen o Vánocích!