Potíže se zažíváním, nadýmáním a plynatostí postihnou čas od času každého z nás. V České republice trápí špatné zažívání alarmujících 80 % žen! Nemusí ale jít jen o důsledek požití nevhodného pokrmu nebo přejedení. Jsou to také často příznaky vážnějších onemocnění, jako jsou například choroby žlučníku, jícnu, trávicího traktu, případně štítné žlázy.

Zácpa, průjem, bolest břicha, nechutenství, nucení ke zvracení, zvracení, nadýmání, plynatost… to vše jsou projevy zažívacích obtíží. Dost často se projevují také pálením žáhy, bolestí na hrudi, celkovou únavu, slabostí a pocitem nevole. S tím vším si dokážeme poradit i bez návštěvy lékaře. Jsou ale i projevy, které nás nutí k vyhledání pomoci lékaře. Jde mimo jiné o nechtěné hubnutí, náhlou změnu konzistence stolice, přítomnost krve ve stolici nebo trvající či kruté bolesti. Všechny tyto příznaky spojuje společný viník, a to nesprávný životní styl – špatně sestavená strava a nízká pohybová aktivita. V některých případech jde ale také o projev závažnějšího onemocnění. „Tyto obtíže mají často lidé při onemocnění jícnu, žaludku, tenkého nebo tlustého střeva, chorobách žlučníku a žlučových cest nebo břišní slinivky,“ varuje gastroenterolog, docent Pavel Kohout z II. interní kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.

Trápí-li nás potíže se zažíváním, nadýmání nebo plynatost dlouhodoběji, měli bychom věnovat zvýšenou pozornost především našemu jídelníčku. Především musíme zjistit, jestli konzumuje dostatek vlákniny a dbáme na správný pitný režim, který by měl zohlednit fyzickou námahu a teplotu okolního prostředí. Jestliže naše strava obsahuje malé množství vlákniny (ta je obsažena především v ovoci a zelenině, celozrnných obilovinách a výrobcích z nich připravených), může dojít ke vzniku zácpy, bolesti břicha a vzniku výchlipek tlustého střeva. Pokud je naše strava příliš energeticky hodnotná (mnoho sladkých a tučných potravin), dochází ke vzniku nejen obezity, ale i ke ztučnění jater, může dojít ke vzniku žlučových kamenů či postižení břišní slinivky.

Jednou z příčin zvýšené plynatosti může být pochopitelně i stres. Můžeme například v důsledku stresu nevědomky polykat zvýšené množství vzduchu jako tik. Také úzkostliví lidé mají většinou problémy se zvýšenou plynatostí, zvláště jsou-li vystaveni společenskému tlaku s nemožností ulevit si nebo nutností dlouhodobého sezení a absencí pohybu. „V případě úzkosti nebo deprese není chybou podat antidepresiva nebo léky určené k přeladění námahy. Nutné je dbát na složení střevní mikroflóry, případně upravit jídelníček nebo podat probiotické bakterie,“ radí gastroenterolog, docent Pavel Kohout z II. interní kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.

A jak vlastně zažívací obtíže vznikají? Mohou za ně bakterie, které obývají prostor střev – ty vytvářejí společně se všemi mikroorganismy takzvanou střevní mikroflóru. Po většinu času žijí všechny bakterie v symbióze. Pokud však dojde k narušení této rovnováhy, dojde k přemnožení škodlivých bakterií, které mohou způsobit zažívací obtíže (například nadýmání, pocit těžkosti od žaludku, zácpa nebo průjem, poruchy střevní pasáže apod.), může nastat pocit ztráty energie nebo i celková únava. K tomu, aby zůstala naše střevní mikroflóra v rovnováze, je třeba jíst vyváženě, nezapomínat na pohyb a zbytečně se nestresovat.

Trápí vás větry? Stává se vám to i ve stresu? V autě? V letadle? Při společenských událostech? Když se přejíte nebo když jíte luštěniny?

Pozor, vtipná soutěž!

Stalo se vám v souvislosti s větry něco nečekaného, vtipného nebo trapného? Nebo se to stalo někomu z vašeho okolí?
Napište nám o tom pod tento článek. Z příspěvků vybereme 3 soutěžící, kteří získají balíček s čokoládovými sladkostmi Modré z nebe a toaletním papírem.