„Soused si to příšerné zvíře přivezl před pěti měsíci z útulku a od té doby se z jeho zahrady ozývá skoro nepřetržitě štěkot. Vadí mu procházející se lidi, projíždějící cyklisti – máme tu cyklostezku, auta, zvířata… Pořád jsem doufala, že si časem zvykne, uklidní se, ale ne! Je totální magor,“ zuří sousedka Eva, která i teď přes léto na noc zavírá okna. Štěkající pes budí nejen ji, ale i jejich roční dceru Elišku. Ani o klidném posezení na terase přes den nemůže být řeč.
„Kolikrát není slyšet ani vlastního slova, zvlášť když zrovna prochází kolem někdo se psem. Sousedovi jsem to už několikrát vytýkala a prosila ho, ať s tím něco udělá. Vychová ho, někam zavře, prostě cokoli. On mě ale vždycky odbyde, že je to pes, a tak štěká. Prý ho má na hlídání, tak nemůže být v domě. Sám moc inteligence nepobral, do toho dost pije, takže s ním není řeč. Ani můj muž s ním nepohnul, když mu šel domlouvat. Kolikrát mám chuť prodat barák a někam se odstěhovat,“ zoufá si Eva, která nenašla oporu ani v dalších sousedech. Žijí na konci ulice, vedle nich už bydlí jen nedoslýchavá stařenka, které hluk nevadí, a o kus dál příbuzní dotyčného pejskaře.
Foto: Shutterstock
Co na štěkot psů ze sousedních zahrad a bytů říká zákon?
Občanský zákoník uvádí, že vlastník věci (což je i pes) se zdrží všeho, čím by nad míru přiměřenou místním poměrům podstatně omezoval obvyklé užívání sousedních pozemků. „Kromě jiného nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem. Pod pojem „nad míru přiměřenou poměrům“ lze zahrnout i štěkání psa. Vlastník psa musí učinit vhodná opatření, aby zamezil obtěžování sousedů štěkotem svého psa. Například přemístit boudu, zajistit vhodné umístění psa v bytě a podobně,“ vyjmenovává zástupkyně velitele Městské policie Dobříš Alena Kovaříková s tím, že je vhodné nejprve se s vlastníkem psa zkusit dohodnout.
Pokud dohoda s vlastníkem možná není, takže i nadále dochází k obtěžování psím štěkotem nepřiměřeným místním poměrům, lze podat na příslušném městském úřadě podnět k přešetření situace a stížnost na narušování občanského soužití. Následné řízení ale může být zdlouhavé a navíc s nejistým koncem.
Co se dokazování týče, potíž je i v tom, že krajské hygienické stanice ani jiné orgány ochrany veřejného zdraví neřeší problematiku zvuků působených hlasovým projevem zvířete. Podle zákona 258/2000 Sb. tyto zvuky nejsou považovány za hluk a nařízení vlády 272/2011 Sb. pro ně nestanovuje limity.
V krajním případě proto lze podat sousedskou žalobu u soudu. „Pro úspěšnost žaloby musí hluk dosahovat určité intenzity, alespoň v míře nepřiměřené místním poměrům. To je značně složitá a nejasná definice. Při řešení otázky, zda v určitém případě míra přiměřená poměrům byla, či nebyla překročena, musí soud pečlivě posuzovat okolnosti každého konkrétního případu a vycházet z objektivních hledisek i specifických okolností. Nepostačí subjektivní pocit žalobce, že obtěžování je nepřiměřené,“ upozorňuje právník Michal Kuk z expertní skupiny Frank Bold s tím, že podávání žalob k občanskoprávním soudům je třeba považovat za krajní řešení. „Je vhodné přistoupit k němu až v případě, kdy vám úřady odmítají pomoci, tvrdí, že vám pomoci nemohou, anebo prostě nedělají nic,“ dodává právník.
Zdroj informací: respondentka Eva, Michal Kuk – Frank Bold, Státní zdravotní ústav, Alena Kovaříková – Městská policie Dobříš, Občanský zákoník
Čtěte také:
- Žárlím na nového souseda, bere mi manžela, stěžuje si Zuzana (39)
- Novým sousedům z města vadí náš venkovský život, a tak nám ho ztrpčují, smutní Eva (43)
Nový komentář
Komentáře
Vy si stěžujete na jednotlivého psa a co by jste dělali kdyby vedle vás měl pán chovnou stanici pitbulů, v noci začne jeden a rozeštěká ty ostatní , pak se přidají z půlky vesnice. Po čtvrt hodince vše utichne.
Sousedé vlevo ode mne mají 2 psy, sousedé ode mne vpravo - jedni mají 1 psa, další mají 2 psy. Psi štěkají. Je to jejich přirozenost. Mě to nějak nevadí. Když spím, tak spím. Když jsem vzhůru, štěkot psů mne upozorní, že se venku něco děje. V místě, kde bydlím, je i žena, které vadí všechno - štěkání psů, kokrhání kohouta, smích dětí, nebo křik dětí, vadí jí, když děti jezdí na kolech nebo když v zimě - a to je v posledních letech zřídka - sáňkují. Je to nějaká neurotická osoba. Těžko podle stížnosti pisatelky posoudit, jak moc sousedův pes štěká.
sousedovic pes neustále štěká,oni ho za to ještě chválí nedají si říct je to na hlavu jaký páníček takový pes
Rodiče mají sousedy se dvěma pejsky. Jakmile někdo z nás vyjde na zahradu spustí šílený štěkot. Majitelé na ně jenom křičí. Těm psům chybí socializace, nikdy s nimi nevyšli ani před vrata. Tak co se divit.
Vůbec se mi nelíbyl ten občanský zakoník kde který říka že pes je věc.
Postcovidových pejsků tu štěká a brečí celé dny vskutku mnoho...zvykli si na páníčky doma a teď to je nepříjemné. Pomohlo nechat seřídit okna, jak to lépe izoluje tak to není tak slyšet. Pamatuji si jak u našich byla návštěva a celou noc nespala, protože za zahradou byla "bejkárna" a my jsme v tom vyrostli a ten zvuk nevnímali a pro cizí to byl příšerný randál :)
Je přečoklováno
Podle všeho je ten soused člověk, který si pořídil psa, krmí ho, nechá ho růst jako dříví v lese a nijak se mu nevěnuje. To je pak velmi těžké se nějak domluvit. Slušný člověk svému psovi poskytne aspoň základní výcvik.
Chápu, v našem nejbližším okolí jsme napočítali 11 psů. Jenom přímo v sousedních zahradách je jich šest. Byly doby, kdy jsem v noci brečela, protože jsme se třeba měsíc nevyspali bez probuzení. Zachránily nás venkovní žaluzie a klimatizace. Nejhorší je, že nás to nenapadlo dřív.