Soukromí za živým plotem

Ráda se na zahradě opalujete nebo ležíte u bazénu? Ráda relaxujete na zahrádce - třeba u práce, ale sama a v klidu? Okrasný plot může být ochranou proti zvědavým pohledům vašich sousedů, nezvaným zvířecím návštěvníkům nebo nepříjemnému větru. Kromě toho je živá zelená stěna především krásná a při správné péči a zastřihávání dokáže vytvořit na vaší zahradě ideální světelné i tepelné podmínky. Na výsadbu živých plotů je čas od jara do podzimu a není důvod, proč nezačít zrovna teď!

Výběr neuspěchejte!

Tip odborníka:

„Nezapomeňte si pozorně přepočítat celkový počet rostlin, které budete na vytvoření živého plotu potřebovat a nakupte vždy o pár kousků víc. Zbylé rostliny můžete pěstovat zvlášť na jiném místě a v případě potřeby je použít jako dosadbu místo rostlin, které se příliš dobře neujaly,“ říká Jan Smékal, ředitel OBI marketu Štěrboholy.
Rostliny pro výsadbu živých plotů lze koupit již vzrostlé v květináčcích, tedy připravené pro okamžité vysazení. Nejdříve se však musíme rozmyslet, jaký druh rostliny se hodí pro náš zamýšlený plot. Nejčastěji dělíme živé ploty na tvarované, které vyžadují složitější zastřihování do geometrických tvarů a jsou vhodné pro úzké prostory, a volně rostoucí, které potřebují pouze udržovací řez, ale na druhou stranu zaberou více místa. Na oba typy lze použít keře a stromky listnaté i jehličnaté.

Tvary z hustých jehliček

Jehličnany jsou tím prvním, co většině z nás vytane na mysli, když si představíme precizně zastřižené ploty v zámeckých zahradách. Typickými zástupci koniferů neboli jehličnatých keřů a stromků, které jsou běžně k dostání v zahrádkářských centrech právě teď na jaře, jsou cypřišek hrachonosný (dorůstá do 1,2 m) a cypřišovec Leylandův (až 20 m). Vzrostlý plot z těchto jehličnanů po pravidelném stříhání zhoustne, ale pokud ho necháte ladem, bude k vám do zahrady zcela jistě vidět.
Cypřišek má raději slunné místo, ale zvládne i zčásti zastíněné stanoviště. Vyžaduje dostatečnou zálivku a kvalitní půdu, nejlépe se zapracovaným kompostem. Cypřišovec Leylandův je základem pro vysoké živé ploty, dokonce se používá jako ochrana před hlukem a smogem ze silnic, protože je odolný i vůči znečištěnému městskému ovzduší. Ke svému zdravému růstu nepotřebuje nijak zvlášť kvalitní půdu a v zimě nezhnědne jako například túje. Roste velmi rychle, až o 1 m za rok!

Stálezelené listy, které neopadávají

Co se týče živých plotů se stálezelenými listy, vysadit si můžete například rododendron (do 2 m), zimostráz (do 1,5 m)nebo cesmínu čili ilex (do 2 m).
Rododendron neboli pěnišník patří mezi zástupce vhodné pro volně rostoucí živé ploty, stříháme ho pouze tehdy, roste-li nerovnoměrně. Během května kvete různými barvami a tak promění váš plot na okrasnou chloubu vaší zahrady. Vyhovují mu polostinná až stinná stanoviště a je poměrně náročný na kvalitu půdy a zálivku, proto je lepší při výsadbě zeminu zcela vyměnit za velmi humózní, lehkou a mírně kyselou s přídavkem rašeliny.
Cesmíně, snad nejzajímavější stálezelené okrasné dřevině u nás, vyhovuje polostín a humózní půda, nejlépe s přídavkem mletého vápence. Má lesklé listy s trny a atraktivní červené plody, které jsou ovšem jedovaté. Jako solitér, ale i jako živý plot lze sestříhat do rozmanitých tvarů.
Zimostrázové živé ploty zdobily římské dvory a venkovské statky již v antice a v současnosti je zimostráz jednou z nejpopulárnějších zahradních dřevin v západní Evropě vůbec. U zimostrázu platí pravidlo: čím více a častěji stříháme, tím lépe - třeba v měsíčních intervalech. Nepotřebuje příliš slunečního záření, daří se mu dokonce i ve stínu pod vzrostlými stromy a je odolný vůči mrazu. Jeho nízké druhy slouží k ohraničování záhonů, vyšší oddělují například zahradu ovocnou od zeleninové. Nejlépe roste na vápenito-hlinitých půdách.