Vážená redakce,
rozhodla jsem se, že se s vámi též podělím o jednu naši malou soukromou domácí katastrofu.
Po deseti letech manželství a bydlení v našem starším dvougeneračním domku jsme se rozhodli, že je na čase se pustit do rozsáhlejší rekonstrukce. Začali jsme ložnicí, děti dovršily věk, kdy už mohou spát ve svých pokojících, tak nás čekalo přebudovat ložnici tak, abych tam mohla mít i svůj pracovní koutek, a ze své původní pracovny jsme ve druhé etapě budovali pokojík pro mladší dcerku.
Dalo to zabrat, nebudu tu podrobně rozepisovat všechny práce, které rekonstrukce obnášela, ale trvalo týden, než se z prací zednických přešlo na konstruktivní, téměř čisté, zařizování. Položili jsme vlastními silami PVC, sešroubovali novou postel, pověsili záclonu a závěs a těšili se už jen na jemné dolaďování interiéru. Výběr obrázků, lampičky... Chystala jsem se, že na volné místo po postýlce si dám svůj vyšívací rám se zakázkou, ale moje mladší dcerka onemocněla.
Nemoc si vyžádala kratší hospitalizaci nás obou v nemocnici. V den, kdy nás pouštěli nečekaně domů, jsem volala manželovi, že si pro nás konečně může přijet... přišel mi velmi nejistý a zaskočený. Přišlo mi to v tu chvíli líto, ale už cestou domů jsem pochopila, proč!
Bál se mi říct, že v době, kdy nikdo z nás nebyl doma, se nahoru po schodech vydala jeho maminka a v dobré víře vyvětrat nám ložnici, s obhajobou, že dům se má denně pořádně vyvětrat, větrala tak důkladně, že vylomila okno z pantů, a to se celé vysklilo na nové PVC a prořezalo jej na několika místech.
Nebudu rozebírat, jak mi v tu chvíli bylo a jak jsem onu „pomoc" dodnes nepochopila (vždy jsem si myslela, že manželova maminka by k nám nahoru do našeho bytu v době naší nepřítomnosti nešla)... každopádně dodnes, jsou to tři měsíce, jsme detaily ložnice „nedoladili" a ve sklepě na nás čeká nová role PVC.
Čekáme na novou vlnu energie vše vystěhovat, postel celou rozebrat a položit celé znovu...
Tak takhle dopadla naše rekonstrukce, říkáme jí důvěrně „dvoufázovka". Obrovské štěstí bylo, že se vlastně nikomu nic nestalo a že zakázka byla ještě dobře zabalená...
S pozdravem
Lenka
Příspěvek do soutěže, kategorie Malé a velké katastrofy
Soutěž skončila.
Nový komentář
Komentáře
mindulinka: Přesně takhle jsem to myslela.
Meander: Jo já si s tchyní užila a trochu i užívám. Své dítě, které jsem do dvou let kojila a je tak nádherně přítulné a mazlivé - tak na to mi řekla, že ho vychovávám bez lásky. No měsíc ho neviděla, než mě přešla trucovitost. Naštěstí se mě manžel zastal a tenkrát také, šel od nich se mnou bydlet do podnájmu - měl štěstí, jinak by mohl klidně zůstat u maminky, ale sám - beze mě a syna.
Kristova noho!!! Já nejdřív myslela, že dcera je vážně nemocná, pak že má manžel milenku a nakonec se z té "KATASTROFY" vyklubala taková hovadina....
Škoda že tchýně nevypadla i s oknem :D
mindulinka: Pokud by se ke mně tchýně chovala takhle a on nebyl na mé straně, asi by ztratil smysl fakt, že si mě vzal. To mohl zůstat s maminkou.
A takhle bych mu to taky podala. 
Meander:Asi bych nechtěla, aby manžel přišel o mámu jen kvůli pár neschodám, které mezi náma jsou. Pokud se mě zastane a je na mé straně, tak je to v pořádku. Ale aby přišel o případnou milenku, to bych chtěla hned.
mindulinka: Můžu.
DELCOP: Jen kdyby se to týkalo tebe a tvojí tchýně - ono s milenkou se soupeřit dá, ale s matkou manžela ne. To nemůžeš říct: Buď ona nebo já.
A ja cekal, ze po dobu Vasi nepritomnosti tam mel manzel milenku a ono zatim nejake okno a strepy... Vase problemy bych chtel vazne mit taky!
Moje tchýně, když už neví co by vyčetla, tak zakončí : "A taky jsete mi mohli vyvětrat ,když jems tam nebyla "
A ta kolize byla tak menší, že než jsme dostavěli, tak jsme raději od nich šli bydlet do podnájmu. Není nad to, bydlet sami, i kdyby bydlení s rodiči mělo být jen dočasné - už nikdy více - a s žádnými rodiči - soukromí je soukromí. ¨
Teď už se docela nasměju, když si vzpomenu, jak manžel třetí den po svatbě měl vstávat do práce a na dveře ložnice nám zaťukal tchán se slovy - Martine musíš vstávat. Ještě, že je neotevřel, to by se asi divil, co jeho Martínek dělal se svou manželkou
Někdy bývá horší bydlet s vlastní matkou než s tchýní
(Vlastní zkušenost)
AnoliV: Přece si tchán větral svůj vlastní barák - a že jsme tam měli dočasně zařízený obývák a bylo to naše soukromí, je docela vedlejší věc. Já jen vím, že kdyby jsme dočasně bydleli u mých rodičů, tak ty by si to k nám nedovolili.
AnoliV: jasně. A to jsme postavili na pozemku hned nad nima. Ale dobrý - po menší kolizi se mnou tchán pochopil, že když nejsme doma, tak k nám nebude chodit. A manželovi jsem řekla, že jestli dá rodičům klíče od našeho domu, tak mě už je dávat nemusí.
bydlím s tchánovci v jednom baráku a tchán nám soustavně pouští do bytu kočky, když nejsme doma a ony si prostě mňouknou. Prostě tohle dědkovi nevysvětlím, že ve sklepě neprší a že doma nemáme píseček....Takže zamykáme. Jenže on je pouští i v noci a přes den nejlépe deset minut poté, co je dohoním a vynesu a jsem na odchodu na autobus
Tchýně je docela bezva, ale nejlepší je, že moc nemůže do schodů a za schodů, takže k nám nechodí.
To muselo být ale pěkně fórové okno, když ho vylomila z pantů
Já už myslela, že tam ta tchýně načapala milenku.
mindulinka: ono většinou vůbec nejde o větrání ...
Suzanne:
