Svatba je událost v životě, která se většinou neopakuje. Jsou zastánci velkých, pompézních svateb, ale jsou i fandové opačných oddavek - novomanželé, svědci a to je vše. Právě takové dva extrémy se sešly v tomto článku. Hlasujte, která svatba je vám sympatičtější!
Co člověk, to jiný názor na svatbu. Někdo je zastáncem velkých a pompézních obřadů, další by tuhle záležitost nejraději odbyl pokud možno beze svědků. Většina z nás je asi zastáncem docela normálních svateb bez zbytečných hysterií, ale i bez tutlání. To ale není případ Vlaďky a Andrey, jejichž příběhy se mi sešly v tomto článku...
Vlaďčina svatba
Když jsem se vdávala, byl to pro mě a pro Petra intimní krok. Vlastně o tom dodnes nerada mluvím, tak ti k tomu, Kubo, asi moc nenapíšu. Bylo to naše rozhodnutí, brali jsme se tak trochu na truc Petrovým rodičům a nechtěli jsme kolem toho žádnou parádu. Ten slib jsme dávali sobě, ne nějakým jiným lidem, a o to je pro nás oba silnější. Takže naše svatba vypadala tak, že jsme tam byli jen my dva, svědci a oddávající. Byl to jeden z nejsilnějších zážitků, který jsem v životě prožila.
Pozn. autora článku: Vlaďka s Petrem se vzali tak tajně, že to o nich dodnes mnoho lidí neví - a to je to již dva roky. Nosí prstýnky, a kdo si všimne, tomu to vysvětlí. Tvrdí, že kamarádi to pochopí, a ostatní, co se budou cítit uražení, že je na svatbu nepozvali, jim za to nestojí. Asi bych měl ještě dodat, že Petrovi rodiče byli dlouho uražení, ale nakonec ten fakt přijali, Vlaďka rodiče nemá.
Andreina svatba
Malou svatbu bych nikdy nechtěla, hlavně ze dvou důvodů.
Mám početné příbuzenstvo a je u nás dobrým zvykem, že se všichni vzájemně na svatby zveme. Sama jsem jich tedy několik absolvovala a nedokázala jsem si představit, že bych někoho, jak se říká, na oplátku nepozvala na svoji vlastní svatbu. To je jeden z důvodů.
Druhý důvod je ten, že si myslím, že svatba je velká událost, kterou v životě zažijeme jen jednou (v ideálním případě). Mít malou svatbu o deseti nebo patnácti lidech, to mi přijde jako rodinná oslava „obyčejných“ narozenin nebo nějakého výročí. Připadalo by mi to smutné.
Já sama jsem se vdala před dvěma lety a hned od začátku bylo jasné, že na svatbě bude minimálně 70 lidí - a to jsem to musela dost seškrtat! Můj nynější manžel má příbuzných málo, takže „jeho“ část jsme doplnili přáteli a kamarády s partnerkami. Svatbu jsem si celou organizovala sama a trvalo mi to rok. Řešila jsem úplně všechno, manželovi jsem to vždycky jenom předložila ke schválení. Byla to opravdu zábava na celý ten rok a moc mě to bavilo.
Kdybyste někdo chtěli poradit, klidně se na mě obraťte! :-)
SOUBOJ!
V následující anketě můžete svobodně vyjádřit svůj názor na tyto dva příběhy, respektive na svatby v nich popsané. Hlasování je, samozřejmě, anonymní. Která svatba vyhraje?
Nový komentář
Komentáře
My jsme pro naši svatbu zvolili takovou zlatou střední cestu, počtem hostů byla spíš menší, ale zato výzdobou a zábavou byla obrovská. Nechtěli jsme strávit spoustu času jejím plánováním, s manželem zároveň podnikáme a čas by nám to prostě nedovolil. Proto jsme si objednali služby společnosti http://www.benchmarkevents.cz/ a byli jsme hrozně nadšení. Vytvořili tak úžasnou atmosféru, že nejen my, ale i naši blízcí na ni ještě pořád rádi vzpomínají. :)
Ahoj holky, potřebuju poradit! Za půl roku se budu vdávat a momentálně s nastávajícím řešíme
půlnoční ohňostroj :). Myslíte, že k tomu potřebuju nějakou firmu, která mi ohňostroj připraví a odpálí? Dívala jsem se i na nějaké kompaktní ohňostroje a líbí se mi něco jako tenhle http://www.ekopyro.cz/zahradni-ohnostroj-50-ran-50-mm/, je tam i video. Sice to vyjde levněji jako firma, ale nevím, jestli to ještě někdo zvládne o půlnoci odpálit. :))
Má s tím některá z vás zkušenosti?
Já rozhodně fandím velké svatbě :-) Všichni blízcí a kamarádi, skvělé jídlo, nádherné dekorace, svatební nábytek, židle s bílými potahy a nezapomenutelná párty
já mám za sebou svatby dvě - první s 30 hosty a druhou jen my dva a svědci. obě dvě svatby byly krásné a super. u první jsem si užívala pocit, že jsou tam všichni jenom kvůli nám, všichni nás chválili, jak moc nám to sluší a dostali jsme hromadu dárků. musím, ale říct, že druhá svatba byla daleko lepší, protože jsem si brala nejlepšího chlapa na světě
takže nezálež na tom, jak je svatba velká, ale spíš s kým je....
myslim že velká svatba neznamená nutně svatbu s pompou...
my měli určitě o moc blíž k tý druhý a přesto bych jí tak rozhodně neoznačila. v kostele sme mohli mít tak kolem stodvaceti lidí a na oslavě pak jen čtyříctku příbuznejch
co si vybavuju svatby kamarádek na kterých jsem byla, tak jen na dvou bylo míň lidí, v jednom případě to bylo na radnici, další dvě byly co do počtu osob srovnatelný s tou naší a dalších tak osm nebo deset kamarádek naplnilo i o dost větší kostely, než byl ten náš
svatbu jsme postupně připravovali půl roku, i oznámení jsme si vyráběli sami a moc ráda na to všechno vzpomínám
Malá, a bude...
Na pláži v Thajsku.. poreferuji
Asi bych volila kompromis. Rozhodně bych se teda nechtěla vdávat z nějakého trucu-tajně. Ale ani by mi nevyhovovalo zvát veškeré příbuzenstvo a všechny známé. Na obřad by mohl kdokoli by chtěl, ale oběd pouze nejbližší příbuzenstvo(rodiče, sourozenci, děti). Pro přátele pak raut.
rak177 — #84 Nj, ale já jsem tím příspěvkem reagovala na příspěvek Irad, ta to má jinak. Lásku na posledním místě, předtím má to, aby to všichni věděli, svatbu pro lidi
. Ty jsi pak reagovala na mě 
Já si myslím, že je to předsudek, i doktoři chápou, že lidé spolu jen žijí a neberou se. Fakt jsem s tím problém neměla, i po tel. mi sdělovali info, už mě znali
Blueberry — #85 Mně se také velké svatby dětí líbily. Byly o moc lepší než ta moje minipidi. Nevím proč se říká, že velká svatba je svatba s pompou. Prostě se sešlo víc lidí než je na narozeninové oslavě kulatin, které ani já ani manžel stejně neslavíme.
Já už nechci žádnou,po svatbě je všechno jiné.
Tak mi není sympatická ani jedna svatba. Tajně se vdát a natruc,
mi přijde vůči rodinám hrozný a na druhou stranu zvát 70 lidí je taky děs. My jsme měli svatbu o 30 lidech a i tak nás bylo dost. všechno jsme si připravili s manželem sami, až se rodiče divili, že se mají jen v určitý den dostavit. :-) Bylo to krásné, oba by jsme si to hned zopakovali. Letos to bude 6 let, ale přijde nám, že to bylo před půl rokem.
Ja jsem si uzila svatby tri - 30 lidi, 10 lidi a 100 lidi a ta posledni byla nejlepsi. Ta "desetilidova" byla opravdu jak narozeninova oslava. Manzelovi tvrdim, ze moje ctvrta svatba bude nekde v exoticke zemi na plazi pri zapadajicim slunci - jen svedci a oddavajici, vsichni bosi a v bilem.
Julča — #82 Tak to jsi měla štěstí,někde opravdu takhle vstřícní nejsou.A brát se z lásky,tak to mi přišlo samozřejmé,proto jsem to také nekomentovala.
zlatá střední cesta je vždycky nejlepší...kdo na to má a chce se ukázat, tak ať si udělá velkou svatbu proč ne?
rak177 — #79 Jak praktická je svatba vím, netřeba mi to vysvětlovat. I přesto bych si ponechala svobodu. Mmch, neměla jsem problém s tím, když byl přítel na ARO, že by mě za ním nepustili nebo neřekli nic o jeho zdravotním stavu. Chodila jsem za ním denně skoro měsíc
Když bych si někoho brala, tak z lásky
rak177 — #80 Vidíš a zrovna s tebou,bych bývala souhlasila
kebulkaevulka — #78 No jo,kebulko,stane se
.
Julča — #77 Ty jsi se dole v příspěvku ptala,a proč jinak se lidi berou,tak jsem se ti snažila odpovědět.Pokud se tě to netýká,tak fajn.Hezký den.
Koukám,že jste tady mimo všichni
rak177 — #76 Jsi mimo, tvůj příspěvek se mě netýká