Mám problém se svým synem. Jde do druhé třídy a už od neděle doma brečí, že nechce do školy. Snažíme se ho utěšit, povzbudit, ale nic nepomáhá.
On se prostě bojí. že nezvládne učení, že bude mít zlou učitelku atd. Pořád o tom mluví, je plný obav. Nerozumím tomu. Nikdy nějaké velké problémy neměl, učí se docela dobře, pokud vím, s dětmi v kolektivu taky nemá nějaké výraznější neshody.
Napadlo mě, jestli není vystrašený od svého bratrance, se kterým byl teď 14 dní u babičky. Ten jde do páté a je to takový ten klasický problémák. Brácha s ním má dost starosti, protože se kluk nechce učit, je samá poznámka a hodně se pere. Nevím, je to jen můj pocit, ale co když mu jeho bratranec napovídal nějaké strašné zvěsti? A vystrašil ho tím?
Ze syna nemůžu nic kloudného dostat, jen brečí a prosí, aby do školy nemusel. Napadlo mě promluvit si se synovcem, zjistit, co se stalo, ale nerada bych, aby si můj bratr myslel, že na jeho kluka nasazuju už i já.
A třeba je to úplně jinak a syn se najednou prostě bojí a má obavy prostě proto, že byl teď dva měsíce v klidu na prázdninách a teď musí zase do školy.
Je to mé jediné dítě, netuším, jestli je tohle chování normální. Že dítě brečí před první třídou, to bych pochopila, ale teď? Opravdu tomu nerozumím.
Nový komentář
Komentáře
Eva_Fl: já když viděla učitelku, která bude učit
, tak se divím, že se jí děti nelekly
Amálie: jak myslíš seznámit s učitelkou předstihem? jako jít za ní domů?
to si tedy nedovedu představit
Manx: zrovna jsem docetla o tom, jak uzasne se stale chovaji ceske ucitelky. Takze se chlapeckovi vubec nedivim.
Myslím, že co se stalo, nemůže se odestát. Synovec asi nic nevyklopí (i když to podezření je asi oprávněné).
Radila bych vzít synka ke klukovi se kterým sedí, jestli je to tedy jeho kamarád. Ať si popovídají, pohrajou. Sdělí si svoje starosti, protože syn má pocit, že ty to prostě nechápeš. A pak bude syn vědět, že jsou na to dva.
V nejhorčím případě se začne bát i ten druhej kluk.
Myslim, že je jedno, jestli jde mrně do první nebo jiné třídy, vždycky může mít strach z nového a neznámého. Zkuste ho brát na procházky do blízkosti školy, zkuste tam třeba na trávě hrát hry a podobně, zjistit, kdo bude jeho nová učitelka a seznámit ho s ní s předstihem... s poznáním obávaného se strach rozplyne.
Zkusila bych najít jeho spolužáka, který se do školy těší, aby mu to řekl a "těšili" se spolu. Pokud se to nepodaří ho sehnat, šla bych tma zítra s ním a chtěla po něm, aby mi ukázal třídu, tělocvičnu apod., aby se cítil "důležitý|", že tam patří a ta mamka je tu jako jeho host.
Můj syn jde taky do 2.třídy a protože probrečí všechno,tak to dneska taky očekávám.Brečí kvůli všemu,takže mě to nepřekvapí.Je prostě víc citlivý a lítostivý.Myslím,že to přejde až si zase zvyknou na ty školní povinnosti.
já si tedy myslím, že v tom má prsty ten bratranec..určitě mu něco napovídal
snažila bych se z něj dostat, proč nechce do školy
třeba bych mu řekla, že když mi řekne proč tam nechce, tak si o tom promluvíme nebo tak něco
Ani se mu nedivím,nikomu se 1.září nechce a pak je mu tam s kamarády dobře.Nám se taky v pondělí nechce do práce.
myslím, že to s bratrancem nesouvisí-ten s ním do třídy chodit nebude a on je co se týče školy určitě v pohodě, protože na ní kašle(mám takovou dceru, takže vím, o co go).Spíš se zeptat na kamarády ve třídě, s kým bude sedět, jestli má s někým problém...
pro děti jsou důležití kamarádi. Má někoho v sousedství, s kým by třeba každý den do té školy chodil? S kým sedí? - to může taky dost rozhodovat. Znáte učitelku? Pokud je rozumná, asi bych s ní promluvila, tento týden už ve škole učitelé jsou.
Taky si pamatuju jak se brečela, že nechci do školy, ale bylo to hlavně kvůli prázdninám. Prostě jsem nechtěla ráno vstávat a každý den chodit do školy.
Nic jinéh my ale stejně nezbylo takže uvidíš, že si synek zase zvykne