Šestadvacetiletý Daniel z Kolína má problém. Už tři čtvrtě roku chodí s dívkou Táňou (28). Vztah by mohl být ideální, ale jeho vyvolená žije v rodině, kde má odjakživa hlavní slovo otec. A to je problém.

Už osm měsíců chodím s Táňou. Seznámili jsme se u jednoho společného kamaráda na chatě na oslavě jeho narozenin.

Hned od prvního okamžiku mi byla moc sympatická – a nejen mně. Táňa je velmi společenská, zábavná a nezkazí žádnou legraci. I na chatě se veškerá zábava točila kolem ní. Naše sympatie byly vzájemné, a tak jsme si vyměnili telefony.

 

Hned druhý den po návratu si dvojice domluvila schůzku. Dan sice bydlí v Kolíně, ale v Praze, kde učí na základní škole a kde bydlí i Táňa, má podnájem.

 

Začali jsme se scházet. V té době jsem sice dost „kamarádil“ u nás v Kolíně s jednou holkou, ale vídali jsme se jen o víkendech, a to ještě dost často mívala službu (pracovala v pizzerii), a tak náš vtah vyšuměl do ztracena.

 

S Táňou to bylo jiné. Je rodilá Pražačka a bydlí v podnájmu v Holešovicích, který si původně zařídila se svým bývalým klukem. Jak jsem se později dozvěděl, byl to horor, když pět let předtím oznámila rodičům, že se od nich odstěhuje.

Máma to brala sportovně. Je to moc sympatická paní – už jsme se spolu párkrát sešli na obědě. Ale s otcem to prý byl boj! Jakmile totiž není po jeho, příšerně se vzteká a vyvádí, a celá rodina včetně jeho manželky se ho bojí.

 

Danielova dívka má dva sourozence. Starší sestru Petru a bráchu – dvojče – Borise. Jenže cholerický otec „trpí“ nejvíc právě na Táňu, a i proto jí dělá ze života peklo. Sestra Petra se už před časem osamostatnila a kupodivu jí to prošlo. Vdala se a má dítě, ale pro jejího manžela má „stařešina rodu“ jen urážky a pohrdání.

 

Přesto, ale možná právě proto, aby ho měl pod kontrolou, zaměstnal Tánin táta i zetě v rodinné firmě. Samozřejmě v ní pracuje i Borek a je tak časově vytížený, že ani nemá čas najít si děvče. Když se před rokem Táňa se svým klukem rozešla, Borek toho využil a nastěhoval se k ní – prý aby jí nebylo smutno, ale byl to spíš jediný možný útěk z domova před otcovým vlivem.

 

..............................

I dnes bydlí Táňa s bratrem, který však nedávno dostal od otce jako „úlitbu“ osmimilionový luxusní byt, do kterého se mu ovšem vůbec nechce. Ale protože Dan s Táňou už začali uvažovat o svatbě, dvojče pomalu balí kufry.

 

O tom, že chci s Táňou žít, jsem až donedávna vůbec nepochyboval. Jen mi trochu vadilo, že stále – i když už dávno nebydlí doma – strašně podléhá vlivu rodiny.

Když například pracovala v jedné společnosti sídlící v centru, její „movití“ rodiče, kteří bydlí nedaleko, ji dennodenně o polední pauze brávali na oběd a vždy jí ještě koupili nějakou „drobnost“ na sebe, v řádu tisíců...


Táně to vadilo, ale stále rodiče – vlastně otce, který vše inicioval – bránila. On to nemyslel zle. Pocházel z malých poměrů, zbohatl (hádám, že nepříliš čistými obchody) a pro rodinu by se rozdal.

Já na něj ale pomalu získával alergii. Ta se ještě prohloubila, když se potvrdily mé dohady, že se mu doma musí všichni bez odmluv podřídit. Jinak by bylo zle. Řev, křik, hysterie... Táta rozhoduje, kde bude rodina (i dospělé děti) trávit Vánoce. Rok co rok dětem lajnuje dovolenou, když jim kupuje drahé zahraniční zájezdy, nutí je jezdit na „chalupu“ – ohavný, nevkusný, leč luxusní dům v Jizerkách, pod kterým dokonce postavil protiatomový kryt!

Všem třem dětem koupil auta, Táně, která se vymlouvala, že neřídí, navíc zaplatil řidičák (dodnes ho nemá). Mou osobu, stejně jako partnery předchozí (a zřejmě i budoucí), ovšem zcela ignoruje. Jako bych neexistoval. Nic si z toho nedělám, a to ho moc rozčiluje.

 

Navíc jsem zjistil, že má mindrák kvůli mému vzdělání. Možná to zní drsně, ale je to naprostý primitiv, který přišel k penězům a myslí si, že je pupek světa. Přitom je úplná „guma“!

 

Co mi ovšem vadí nejvíc, je jeho poslední výstřelek (nebo projev totální blbosti?). Rodině oznámil, že povinně všichni společně navštíví „Matku Meeru“, indickou duchovní žijící v Německu, která jim všem „ukáže cestu“! Vždyť kvůli jejím dřívějším proroctvím o konci světa postavil pod chalupou pro rodinu úkryt a zásobil ho trvanlivými potravinami...

 

Vůbec jsem nepochyboval, že ho Táňa už konečně pošle do patřičných míst a nikam nepůjde. Sekty a různá náboženská uskupení z duše nenávidím a účast v nich považuji buď za slabomyslnost, nebo přinejmenším alespoň za ukázku značně omezeného ducha, v každém případě za projev hodně nízkého sebevědomí a potřebu být v stádu.

Našel jsem Táně na internetu Meeřiny stránky... Ale chyba lávky. Táňa se mnou sice „vlažně“ souhlasila, pak mi ale volala, že i máma považuje návštěvu Meeřiny meditace za přínos, a že tedy půjde, aby se otec nezlobil. Jen Borek striktně odmítl.

 

..............................

 

Tak nevím. Pokud bude Táňa takto uvažovat, mám pocit, že jsem strávil tři čtvrtě roku s cizinkou. A pěkně omezenou cizinkou. Když to přejdu, co mě čeká v budoucnu? Bude třetím a rozhodujícím členem naší domácnosti fanatický snobský hlupák, který nám bude diktovat, co máme dělat a co ne, a my – jen proto, že jde o otce – budeme „držet hubu a krok“?

 

To odmítám. Mám Táňu rád, ale tohle nemůžu akceptovat. Netušil jsem, že je lidská hloupost tak silný protivník!

Reklama