older

Čtenářka Tamara z Brna řeší velké dilema. Zamilovala se do otce svého muže. Tchyně ani manžel nemají o ničem ponětí. Poslala nám následující příběh, ve kterém prosí o radu:

Odjakživa jsem tíhla ke starším mužům. Takové ty lásky na základce, kdy jsme se s holkama hádaly o naše oblíbené kantory, samozřejmě nepočítám. Ale moji vrstevníci mě nezajímali ani v pozdějším věku, kdy už se nám celkem obstojně „zapalovala lýtka“.

Možná to bylo tím, že se máma rozvedla, když mi bylo deset, a doma scházel mužský element. Ne že by se čas od času neobjevil v naší rodině nějaký ten „náhradní tatínek“, ale nikdy to nemělo dlouhého trvání a já si ani nestačila zvyknout.

Na gymplu jsem pak začala chodit s instruktorem z autoškoly.  Pětačtyřicátník s prokvetlými skráněmi a odzbrojujícím úsměvem. Byl takový rozvážný, a hlavně – celý půlrok naší „známosti“ se ke mně choval jako k bohyni.

Tolik pozornosti jsem nikdy před tím ani nikdy potom už nezažila. Měla jsem, nač jsem si vzpoměla. Nosil mi luxusní dárky, nebylo dne, abych od něj nedostala aspoň kytku.

Všchno ale skončilo čtrnáct dnů před naší plánovanou dovolenou. To když si na mě před školou počkala postarší energická žena a bez ohledu na to, kde jsme se právě nacházeli, mi přede všemi velmi hlasitě a nevybíravě vynadala. Ani to nelze publikovat...

A tak jsem se dozvěděla, že Luděk má už čtvrt století zákonitou manželku a dvě odrostlé děti, o kterých se mi jaksi pozapomněl zmínit. A ta rozčílená semetrika se rozhodně nehodlala svojí pozice vzdát.

Další vážná známost přišla na vysoké, kdy jsem se na filosofii „zapletla“ s vyučujícím asistentem. Byl o třicet let starší, a jak jsem si ihned zjistila – šťastně rozvedený. Vydrželo nám to celé tři roky, kdy naše soužití ukončila mozková příhoda a Evženův následný nezbytný pobyt v eldéence. Ani nevím, zda je ještě mezi námi.

Starší ročníky jsem pak v mírném tempu střídala i nadále, bez toho, abych některý ze vztahů korunovala sňatkem. Manželství prostě nebylo to podstatné.

Pak ale došlo k nečekanému zvratu. Při nějaké akci zakončené bujarou pijatykou jsem se nechala sbalit mladíčkem – o sedmnáct let mladším studentem práv, Ondřejem. Víc než láska to z mé strany byl spíš údiv nad tím, že se do mě může bezhlavě zamilovat jednadvacetiletý kluk.

Zpočátku jsem jeho návrhy k schůzkám ignorovala, později se ale ve mně něco zlomilo a já do toho vlítla až po uši. Asi po půl roce bláznivého vztahu, nad kterým se podivovali jak mí seriózní přátelé, tak jeho spolužáci a hlavně rodiče, mě poprvé požádal o ruku.

Teprve po dalších šesti měsících, kdy už jsme spolu bydleli, jsem na jeho naléhavou nabídku kývla a zakotvila s ním v manželském přístavu.

Často jsem si pak ve společnosti jeho a jeho přátel připadala jako učitelka se žáky na školním výletu. To se stalo před šesti lety...

Letos však v našem celkem idylickém soužití došlo ke zlomu. Ondrovi rodiče, kteří si na mě jen pomalu zvykali, nás oba pozvali na společnou dovolenou do Indonésie. Byla to pohádka a možná i právě kvůli exotickému prostředí pak události nabraly jiný spád.

Ondrův otec se totiž během cesty ukázal jako skvělý společník. Byl nesmírně vtipný, vyprávěl zábavné historky, byl i velice chytrý a sečtělý. A já, zvyklá na „pubertální“ výstřelky svého manžela, jsem úplně propadla jeho kouzlu.

Že je okouzlení oboustranné, vyšlo najevo ještě v Asii. Když se jednou můj muž odjel se svou matkou na celý den potápět, zašla jsem s tchánem na skleničku. Po pár koktejlech se uvolnily zábrany, došlo na první nesmělý polibek a vzápětí na vášnivou smršť v našem apartmá. Hrůza!

Po zbytek dovolené jsme po sobě kradmo pokukovali a já se ujišťovala, že to bylo poprvé a naposledy. Teď už jsme šest týdnů v Brně a za tu dobu jsme se tajně už třikrát sešli na chatě.

Manžel s tchyní nic netuší, ale Ondřej senior vážně zvažuje, že náš poměr zlegalizujeme. Děsím se toho, ale vzrušuje mě představa, že skončím po boku tak úžasného muže.

Mám vše hodit za hlavu a jít „přes mrtvoly“?

TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY