Svého manžela jsem poznala před 9 lety. Jak to ze začátku bývá, ve všem jsme se shodli a vše bylo perfektní. Pak se manžel dostal do finanční tísně a já mu opět pomáhala. Mezitím jsme chodili s jeho kamarády na posezení. Když jsem nemohla, chodil manžel sám. Mě to vůbec nevadilo.
Pak se dostal opět do finanční tísně. Problém je ten, že manžel problémy přelévá na mě a neřeší je. Takže jsem se opět rozhodla pomoci mu. Protože jsem už neměla peníze, vzali jsme se. Věděla jsem totiž, že dostanu vkladní knížku. Pak jsem otěhotněla, ale manžel za kamarády chodil stále. Stále sliboval, že přestane. Když se dcera narodila, byl s námi asi 3 týdny doma a já byla jako v nebi. Bohužel potom chodil domů přes rok každý večer kolem 8, protože dcera chodila v 7 spát. Pak sice chodil dřív, ale opilý.
Pak začala nevěra. Sice jí do dneška popírá, ale já mu našla zprávy v mobilu. Pořád jsme měli finanční problémy, které jsem musela řešit a on mi nepomáhal s ničím. Po 5 letech mi došla trpělivost a i s dcerou jsme se odstěhovali. Manžel neustále psal zprávy, jak mu chybíme, jak se změní, dcera to taky moc nezvládala. Takže jsem se po týdnu vrátila. Manžel sice vůbec nikam nechodí, dokonce se začal věnovat i dceři.
Problém je v tom, že já spokojená nejsem. Měla bych být, změnil se, ale nějak se mi to nedaří. Má cenu udržovat takový vztah kvůli dceři (která je opět v pohodě), nebo to utnout, protože jak se říká – starýho psa novým kouskům nenaučíš? (stejně se jeho chování pomalu ale jistě vrátí zpátky?).
Martina
Reklama
Nový komentář
Komentáře
barasv: když něco slepíš, už to nikdy nebude originál
...zkusit se to dá, proč ne, ale spíše než to bych začala vztah zase od začátku, nějaký to rande v kině, večeře...postupně dál a dál...prostě znovu
Pořád tady mluvíte o tom, že nic se nemá lepit. Ale každej psycholog v poradně vám řekne, že se vždycky máte snažit vztah udržet, zvlášť když jsou v něm děti... Samozřejmě že vždycky to nejde, ono je to individuální. Záleží na tom, jaký ten vztah je, jaké jsou v něm problémy - jenomže problémy jsou vždycky v každém vztahu a dobrý vztah je založený na kompromisech. Kdo něco podobného nezažil na vlastní kůži, těžko si to umí představit a hodnotit. Není to tak jednoduché a jednoznačné. Myslím, že ani v tomhle případě ne.
Tak slepovaný vztah mám naštěstí za sebou.Ještě,že jsme neměli děti!Moje rada zní:NIC NELEPIT!I když je to láska jako trám!
Odstěhovat se na týden? To by se mi ani navyplatilo balit věci a zas je pak vybalovat.
rek11: krize je normální- máte malé děti, když ji překonáte, máte na pár let pokoj
Ono to ženě v hlavě šrotuje jinak než chlapům- to se začnou používat ty ženské finty
povolit- utáhnout- měnit tempo.....
k článku: proč se tu ptáš nás, Martino?!...snad máš vlastní rozum, navím ani jedna z nás tu tvého manžela neznáme...se zeptej těch, co ho znají
...ale jestli teda chceš slyšet můj názor, tak já na druhé šance nehraju už jen z toho důvodu, že tohle nikdy neslepíš
...aneb nikdy nezapomeneš...pořád to budeš mít v hlavě...prostě ty jizvy zůstanou
...já odejít od chlapa a mít dítě, tak se nevěnuju chlapům, ale tomu dítěti a taky tomu, abych ho uživila...pokud to tak nekterá dělá (a že takovou znám, velmi dobře), pak to je zas jiný případ
k debatě:
Galina: milá zlatá, myslíš, že rozvedená rovná se štětka nebo co
rek11: viz výše, ty víš, že se kurvit nebudeš, tak proč výčitky
Pavlatová: takže asi tak, poslední dobou se tu objevilo až moc lidí, co si na něco hrajou a akorát lezou na nervy...takže pokud opravdu jsi maďarka, tak by bylo dobré to nějak "dokázat"...prostě na to téma komunikovat...pokud tohle nemáš v plánu, tak pak neplač, že jsme tu zlí...vysvětleno už ti to bylo, ne
Majucha 191: A kolikrát jste se už s přítelem viděli???
Galina: a pro doplnění máme dvě děti...kdybych s epomamila-chlastala bych,kurvila bych se a deck by me nezajimala...nejsem takova a to ze tu prestavam byt spokojena nema nic s genetikou spolecneho
Galina: no moje máma je po 4té vdaná.Odcházela ze vztahů kvůli jiným mužům-vždy.já jsem teď v situaci,kdy se rozhoduji.Zda chci ve vztahu zůstat.Stejne jako ty,nechci byt jako mama.le neni to kvůli muži,ale kvůli sobě.....takže v tu chvíli už je to diametrálně odlišné
Pavlatová: a není ti to už blbý? Do mě tady taklhe šít, tak vezmu PC a zakopu ho hluboko pod zem, aby mě to nelákalo sem chodit. To je na drzo.
Majucha: tak holt někdo po dítěti touží a chce ho...je to težké vysvětlovat, holt jsme všichni jiní a každý to cítí jinak.
Manx: jasně, že nemusí mít dítě s každým, ale čistě hypoteticky - bude mít třeba dítě s prvním, pak další dva vztahy bez dětí...ale to dítě ty " nové tatínky" pořád vnímá a není z toho nadšeno, když to beru podle sebe, nedokázala jsem pochopit, proč nemáme pořád jednoho tatínka...
Majucha: pokud nejsou ve vztahu děti, tak je jasné, že bych neváhala odejít...ale mít 5 manželství za život a z každého dítě, to by byl celkem chaos. Zas vlastní zkušenost - mám další 2 sourozence a to mají jiné tatínky. Zkus se vžít do role toho dítěte. Já jsem za to moji matku nesnášela, i když k nám se chovala moc hezky a před chlapama nás upřdnostňovala.
Já jsem se zařekla, že se nikdy nerozvedu a vezmu si toho pravého - naivní...ale jsem ráda, že jsem se nepomaminkovatěla
Galina: nemluv o modernosti rozvodů, dříve by se lidé rozváděli nejspíš i častěji než dnes, ale komplikace s vyřizováním majetku a vyřazením takového člověka ze společenského života tomu dokázalo často úspěšně zabránit.
Když vidím popis Martinina muže, napadá mne pouze jediné - vůbec si ho neměla brát. Teď když si ho vzala jí nezbývá než bojovat. A nejspíš už bojovat nechce, proto se ptá jestli to má ještě cenu. Kdyby totiž chtěla jít ve vztahu dál, tak se tímto nezabývá.
Pavlatová: Teb měla na mysli to hnědý, co teče ze zadku do hajzlíku.
Pavlatová: Myslela jsem hovínka, vite?
Pavlatová: stolice a židle je rozdíl, při Vaší skvělé slovní zásobě bych předpokládala, že víte tak banální skutečnost, jako, že stolice nemá na rozdíl od židle opěradlo. A prozradím vám tajemství, slovo stolice se v současnosti používá v poněkud jiném významu než v Jiráskových příbězích.
Majucha:já vím, rozvody jsou moderní,ale kde máš jistotu, že ten další vztah se po několika letech zase nezvrtne a nedopadne stejně? Není lepší se snažit ten vztah zachránit a samozřejmě se snažit na obou frontách, aby to klapalo co nejvíc???
Pavlatová: hlavně, že ti chutná.