RozchodPříběh paní Ireny zní možná trochu neskutečně, ale život leckdy píše neuvěřitelné scénáře.

Irenin dnes již expřítel Viktor prošel ještě před jejich vztahem dramatickým soužitím s jinou ženou. Dokonce s ní měl dítě, a to pak nechtěně zapříčinilo Irenin a Viktorův rozchod.

„Škoda, že jsem byla tak zaslepená! Kdybych byla moudřejší, mohla jsem se vyvarovat hodně zraňujícího rozchodu,“ napsala Ženě-in čtyřiatřicetiletá Irena. „Dneska už uvažuju mnohem racionálněji a nijak zvlášť se do dalšího vztahu se nehrnu...“

Irena se na podnikovém večírku, kam byli pozvaní i firemní klienti, seznámila s Viktorem. Dělal ve stejném oboru, a i když byl o sedm let mladší, rozuměli si a navíc mezi nimi přeskočila ona pověstná jiskra. Společně se z mejdanu odporoučeli, a hned ten první večer se už v útulném klubu k sobě tulili a líbali se.

Tím to neskončilo. Samozřejmě si vyměnili telefony a adresy. Nejprve si během týdne psali, v jeho závěru si už domluvili společný víkend u Viktora na hausbótu. Tehdy se také spolu poprvé vyspali. A tam se také Irena dozvěděla, že se Viktor před časem rozešel se svou těhotnou přítelkyní Mirkou. Údajně kvůli její opakované nevěře s kolegou z práce.

Jejich podivnou domluvu nechápala

Na bývalé milence nenechal nit suchou, ale protože o dítě moc stál, dohodli se prý spolu, že se k němu těsně před porodem nastěhuje zpátky a že se to spolu pokusí dát znovu dohromady (pokud ovšem testy potvrdí, že je dítě jeho). „Byl to pro mě šok, ale Viktor mě uklidňoval, že jde jen o rozumnou dohodu – jen kvůli dítěti a že se na našem vztahu vůbec nic nezmění,“ vzpomíná Irena.

Táta„Vůbec jsem nechápala, že se lidé na něčem takovém mohou jen tak domluvit, ale byla jsem zamilovaná, a protože Viktor skutečně svou »bývalku« nevyhledával, dál jsem se s ním scházela. I nadále jsme spolu trávili každou volnou chvilku, dál jezdili na výlety, jen ty hovory o společné budoucnosti jaksi chyběly. Ale já byla šťastná, na nic jsem se neptala a byla jsem vděčná za každý další den s ním...“

Termín porodu se neúprosně blížil, Irena v duchu milenci „stříhala metr“ a byla čím dál víc smutnější, a pak už nadešel den „D“. „Zní to možná nepochopitelně, ale ještě mě Viktor požádal o pomoc s generálním úklidem, aby miminko přišlo do čistého, společně jsme dokonce jeli vybírat kočárek.“ Zbýval ještě minimálně týden – dvojice spolu měla strávit poslední „svobodný“ víkend, když Viktor Ireně zavolal, že už se k němu Mirka vrátila.

Irena prožívala psychická muka, ale Viktor – jako by se nechumelilo – na ni dál denně čekal před kanceláří, dál trávil večery v její garsonce, až nakonec samotný porod prošvihl. Že se mu narodila dcera, se dozvěděl až druhý den od Mirčiny kamarádky. „Bylo to pro mě strašné, ale teď s odstupem času si uvědomuji, že pro Mirku to muselo být mnohem, mnohem horší,“ přiznává zahanbeně mladá žena.

Vánoce sice strávil Viktor s dcerkou a její novopečenou maminkou, ale po svátcích se už zase vrátil ke svému zaběhnutému způsobu života. A to i přesto, že genetické testy jednoznačně označily za otce malé Sabinky právě Viktora.

Urazila jeho chorobnou ješitnost

„Nějakou dobu jsme se v tom plácali všichni tři, až to nakonec Mirka nevydržela a sklapla kufry.“  A pak se rozpoutalo peklo.

„Pochopila jsem, že tím, že odešla, dovolila si Mirka moc. Neskutečně urazila Viktorovu ješitnost. To on před tím Mirce pořád vyhrožoval, že ji může kdykoliv vyhodit na ulici. A teď najednou tohle!“

Začal kolotoč hádek, který vyvrcholil soudním sporem o to, kdo získá dítě do péče. Paní Irena jako by najednou neexistovala. Všechno se točilo jen kolem malé Sabiny, Viktor ztratil o vše ostatní zájem.

Táta„Jedno se mu ale musí nechat. Viktor doopravdy svou dcerku velmi miluje a jako otec je prostě úžasný. A je to vzájemné – Sabina na svém biologickém otci lpí stejně tak,“ zastává se bývalého partnera Irena.

 „Jenže pak už Viktor nemluvil o ničem jiném. Každý hovor se nakonec stočil na Sabinku a její »děsnou« mámu. Ta tomu všemu ještě nasadila korunu, když si našla přítele a začali spolu všichni tři žít. To už Viktor vůbec »nevydýchal«.

Snažila jsem se ho nějak rozptýlit, pořád jsem doufala, že se všechno postupně zklidní, naznačovala jsem, že i my bychom mohli mít dítě, ale bylo to stále horší. Pomalu se mi svým chováním začínal hnusit.“

Viktorova paranoidní umanutost sklízela své „plody“ i jinde. Jakmile měl mít dítě na starost, kašlal na práci, a zaměstnavatel se s ním po několika marných domluvách rozloučil. I za tuhle „křivdu“ mohla samozřejmě Mirka se svým druhem.

„V té době jsme se už skoro vůbec nevídali. Viktor mi dal jasně najevo, že jediný tvor na světě, který ho zajímá, je Sabina. Já byla dobrá tak akorát jako kuchařka a uklízečka, maximálně po mně chtěl různá pozitivní svědectví u soudu. Když jsem mu pak trochu dala nůž na krk, bylo nad slunce jasnější, jaká bude jeho volba.“

Irena se tedy s těžkým srdcem po téměř dvou letech s Viktorem rozešla. „Ještě teď z toho nejsem úplně venku, ale rozumím mu: Dítě je dítě. Jistě, že to všechno chápu, ale moc se mě dotklo, že ani na moment našeho rozchodu nezalitoval. Byť jen slůvkem...“