Milá redakce i čtenářky,
dnešní téma je pěkné a milé a třeba mi právě díky tomuto tématu poradíte.
S přítelem jsme spolu téměř 7 let, to už je pěkně dlouhá doba. Z toho asi 2 roky spolu bydlíme, předtím jsme nějakou dobu byteček rekonstruovali, což nás také hodně zblížilo.
Máme spolu krásný vztah, musím zaklepat!!! Až mi všichni říkají, ať jsem ráda, že ho mám, že je hodnej, milej atd. Ale...
To ale je, že při jakékoliv zmínce právě o svatbě se naježí jako kočka a nechce se o tom vůbec bavit. Takže vlastně jsme o tom nikdy pořádně nemluvili, možná je to ta chyba. A všichni okolo se pořád vdávají a žení... a neustále rýpou (ano, pořád do nás všichni "šijou"), kdy už se budeme brát my.
Je mi to líto, to se přiznávám. Po sedmi letech už bychom na to asi taky mohli být připravení, ale nevím, jak mu to říct.
Příteli je 28, mně o rok a půl méně a on stále tvrdí, že na tohle má dost času a že se mu nechtějí vyhazovat mraky peněz...
Tak nevím, jsem z toho zmatená a smutná a nevím, co si počít. Chtěla bych mít jeho jméno a prostě být jenom jeho, ale když jsem se o tom jednou nepatrně zmínila, byl oheň a střeše s tím, že se ON v příštím roce (tj. letos) rozhodně ženit nehodlá. Prý nechce ztratit svobodu, myslím, že se bojí, že se svatbou něco změní, ale to snad není pravda, nebo ano?
Milé ženy-in, poradíte mi? Co mám dělat? Mám si s ním promluvit? Ale ultimáta (jak mi radila kamarádka) se mi dávat nechtějí, nejsem ten typ a on také ne... A neraďte mi, ať si najdu jiného, já jiného nechci :-))))).
Děkuju
Pattt
moje kamarádka se vdávala po osmileté známosti, protože její nyní již manžel s tím také dlouho otálel.
Nebudu radit, abyste ho opustila. Otázka je, jak dlouho vás bude bavit čekat, než se své svobody vzdá. Výmluvy vašeho partnera o tom, že svatba stojí hodně peněz a nechce ztratit svobodu, nejsou příliš povzbuzující...
Možná jste některá z vás zažila podobnou situaci. Poraďte Pattt, jak jste se zachovala vy?!
TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY
Nový komentář
Komentáře
Podle mne je spis dulezite se dohodnout na diteti nez na svatbe. Ale muj nazor asi nebude typicky, ja mam ze svatby fobii a dite jsem si s pritelem poridila za svobodna. Svatba mi vzdycky pripadala nejak moc definitivni. A taky nesnasim ty opicarny kolem, byla jsem 2krat za svedka a vzdycky mi to cele prislo "falesne a prazdne". Stejne se oba pary po nekolika letech rozvedly.
Ja mam kolegu, ktery taky zije s pritelkyni nekolik let a o svatbe nechce ani slyset. Ona je mu poskytuje plny servis, on nedela doma nic a ona se na to konto nevenuje sve profesi tak intenzivne jako on a tak proste "nedela karieru" a vydelava mnohem mene penez. On si z toho nekdy dela cynicky legraci, ze porad odklada svatbu (srovnava to s nasima sefama, kteri nam uplne kazdy rok pri vyrocnim hodnoceni slibuji povyseni, ktere ma nastat za 5 az 7 let, ale ve skutecnosti nikdy nenastane, coz vsichni vime), zajima se o mladsi kolegyne atd. Chlap to ma vzdycky jednodussi, netikaji mu zadne biologicke hodiny, klidne se muze ozenit po ctyricitce a vzit si mladou holku, do te doby mu vzdycky nekdo bude poskytovat servis. Tak proc by si neuzival? Nevim, jestli ma cenu s takovym chlapem zustavat, ten si stejne bude porad zit po svem, i po pripadne svatbe a detech. (I kdyz oni si chlapi obecne ziji po svem i pri detech a manzelce.)
Rozhodne vsak nedoporucuji pozadat ho o ruku, to by se Pattt taky mohla pekne "spařit", kdyz on bude reagovat negativne.
Luciš: (69): píšeš, že "polovina lidí v manželství vydrží ... a druhá polovina dle statistik by to raději vzala zpět a nevázala se po zkušenostech s rozvodem"
já jsem teda asi ta třetí polovina, která je rozvedená a bude se vázat znovu
Z vlastni zkusenosti.... 7 let jsme spolu chodili, o svatbe nechtel slyset....pak teda si me vzal..... pak zas 5 let nechtel slyset o diteti...a pak me ze dne na den opustil, ze si uvedomil, ze to asi neni ono co chtel.... tezko radit
Holky, nepanikařte, chlapi jsou prostě jiní než ženské, a v tomhle zejména. Já jsem se vdala po 10ti letém vztahu, 4 roky jsme spolu bydleli a jediný problém byl v tom,že přítel měl ze svatby nefalšovanou fóbii, tvrdil, že svatbu nepotřebuje a musím říct, že si myslím, že to bylo upřímné. Vzali jsme se nakonec tajně, abychom nemuseli tu hrůzu absolvovat a je to. Pro něj bezbolestné a já mám, co jsem chtěla.
Janulina: jak jinak
A myslí to "upřímně"
Meander: nebo danluk???
sice jí fandím, ale já to nejsem 
ba ne
čestný!
Lorain: Že ty jsi Silveig!
Obojí by mohly být zkratky: Sil... veig a Dan(a) Luk...
A nebo taky nee
Meander: tak to zas ne
jakkoli se bavím výroky danluk, nemyslím si o ní, že je hloupá a hodná
jako si nemyslím o Silveig, že je chytrá a zlá
a jsem skutečně přesvědčená o tom, že danluk nemůže být jediná
Bridgetj: Nebo jsme ji tak rozčílily, až si to natrhla. Stejně nikdy nevím, kdo si tady dělá prču a kdo ne.
Janulina: to ne, ale vždycky jsem se smála při čtení jejích názorů
Kytara: chybí ti?
A kde je paní Marie?
Meander: aha
no koukala jsem, že danluk už se odhlásila, jsme ji asi
nas..
Meander: aha. díky, už jsem chytřejší
Janulina: Kytara: Panuje obecné přesvědčení, že blbá a hodná danluk je alter ego chytré a zlé Silveig
Janulina: já taky ne
Jsem nepochopila tu 109. Ale nemusím chápat všechno
Kytara:
Nemyslím si, že by byli věřící něco extra. V práci mám kolegu, který je věřící, a brali se, když jeho žena byla v 9. měsíci u druhého dítěte! A to se brali jen proto, že je Slovenka, tak aby měli jednodušší vyřizování.
A bydlet spolu před svatbou je důležité, to se teprve pozná, jak spolu ti dva vycházejí.