Chtěla bych se zeptat, jestli nemáte někdo zkušenosti s chováním manžela, když byl přítomen porodu.
Na naše dítě jsme se oba dva moc těšili a manžel chtěl být od začátku u jeho narození. Byla jsem ráda, protože jsem se porodu docela bála a myslela jsem si, že mi partner bude oporou. A to on taky byl.
Porod probíhal poměrně dobře, bez komplikací a narodila se nám krásná zdravá holčička. Manžel na mě byl po celou dobu velmi hodný, pomáhal mi dýchat, utíral mi čelo a byla jsem šťastná, že je tam se mnou.
Jenže teď, tři měsíce potom, je to mezi námi nějaké divné. Ono to trvá už od té doby, ale dříve jsem to tak nevnímala. Byla jsem v šestinedělí a trvalo mi, než jsem se zaběhla v mateřských povinnostech.
Ale nyní už jsou malé tři měsíce a je opravdu zlatíčko. Moc nepláče, je to takový náš smíšek.
S manželem ji velmi milujeme.
Problém je ale náš vztah. Či spíše sex. Vím, že mne manžel stále miluje. Chová se ke mně ohleduplně, pomáhá mi, jak může. Trpím ale tím, že se mě ani nedotkne. Ani mě nepohladí, nepolíbí, když, tak velmi sporadicky a jakoby odtažitě.
Od narození dcerky jsme se ještě ani jednou nemilovali. Zkoušela jsem ho svést, ale nepochodila jsem a pak jsem se ještě cítila trapně.
Ptala jsem se ho, čím to je, a on mi řekl, že když mě viděl tak moc trpět, že má strach, aby mi neublížil, abych nepřišla znovu do jiného stavu.
Jenže já si myslím, jestli jsem se mu při tom porodu třeba nějak nezošklivila. Zní to hloupě, já vím. Ale jinak si to vysvětlit neumím. Dříve mezi námi všechno fungovalo a klapalo, a teď najednou taková změna.
Jsem z toho nešťastná a chtěla jsem se zeptat zdejších maminek, jestli třeba neřešily podobný problém a jak dlouho to případně trvalo.
Děkuji za vaše rady.
Nový komentář
Komentáře
ty brďo, redakce chrápe, slaví nebo z jakýho důvodu větraj archiv ?
Až budu jednou rodit, tak nevím, jestli budu chtít partnera při porodu, nějak si říkám, jestli není lepší, když "trne hrůzou" před sálem :o))
Vzpomínám si na bývalého kolegu z práce, který tvrdil, že přítomnost u porodu byl jeho nejhorší zážitek a že se mu ta žena zošklivila :o((( Feministky možná namítnou, že je to blbost a porod je přirozenej, ale vždycky na tohle vzpomenu a říkám si, že partnera rozhodně nutit nebudu.
Zkus se jej na to zošklivění zeptat. Třeba až pochopí, jak to vidíš ty, začne se s tebou aspoň mazlit a potom jej snad už svedeš. Nemluvě o tom, že si snad pořídíš antikoncepci.
Nyotaimori: proč bychom ti taky měly závidět, i my dětné a vdané jsme byly svobodné (já například relativně dlouho) a pro změnu jsme se rozhodly dobrovolně - nade mnou nikdo nestál a nenutil mě se rozmnožovat
106: 242
Nejak mi to nedalo a musela jsem o tom zase premyslet, o tech piskorich.
Vzdycky mi vadila slova "materstvi" a "rodička" (to je uplne sileny slovo!), pod slovem matka v souvislosti s porodem, ditetem atd. jsem si predstavovala nejakou rozkydnutou priseru neurciteho veku s mastnym culikem nebo betonovou trvalou, "šatovou zástěrou" a priblblym usmevem, ktera neustale urovnava zahyby na nejakych kycovitych sladce ruzovych/bledemodrych krajeckach nebo silene dulezite kazdemu vyklada, jak pepicek/janicka spinka/kaka/papa/bumba a pritom kodrca kocarkem sem a tam - proste hruza (tyhle moje predstavy se vytvarely nekdy v 70.letech). Jo a toto by se odehravalo na nejake venkovske navsi nebo jeste lepe pred prodejnou Jednoty. Tak takova jsem byt nechtela a snad ani nejsem, ale presne tohle mne na tom desilo. Pritom treba tady u nas na Letne jezdi relativne dost holek s kocarkem na koleckovych bruslich, jsou stihle, vitalni, proste zijou dal po svem, i kdyz se pritom musi o nekoho starat. Takze takova hruza jak jsem si vzdycky myslela to neni, predstavovala jsem si to vsechno daleko a daleko horsi, tehot., porod, 6-nedeli, nakonec to bylo uplne v pohode, normalni a prirozene, a ted uz ani nevim, ze jsem byla tehotna.
Manx -mně se do sexu po porodu asi rok taky moc nechtělo - únava z nevyspání a péče o dítě, nalitý prsa a při o. z nich stříká mlíko, nástřih mě bolel strašně dlouho a musím říct, že i šest let po porodu mne někdy jizva pobolívá. Můj šel na to nějak moc rychle, aspoň se mi to zdálo. Ale jinak je ten sex opravdu lepší, dříve jsem špatně dosahovala orgasmu a po porodu třeba hned na začátku akce.
Martiš: To je jasný, když jsi měla problémy
Já jsem přibrala jen 13 kg a porodem šlo všechno dolů,tak váha byla v pohodě. 
Martiš: Tak nevím, jestli je můj
z jiné planety 
. Během těhotenství sex, po porodu sex, pořád sex a po 19 letech vztahu ještě lepší 
. Asi to oslavím 
Musím souhlasit se 7kraskou, že sex po porodu je mnohem lepší. Po porodu je orgasmus raz dva - děloha je nějaká vytrénovaná.
S tím, že kojení na veřejnosti je exhibicionismus taky souhlasím - spíš, že mnohé maminy, hlavně větších dětí chtějí provokovat a to hlavně chlapy. je mi z toho taky na zvracení. Jinak jsem kojila poctivě rok, ale na veřejnosti snad jen ve vlaku a to ještě v prázdném kupé se zataženýma záclonkama a přehozenou plenkou přes mimino (kdyby náhodou). vím, jak to mého chlapa vzrušovalo, tak proč to dělat ostatním.
Všem, kteří říkáte, že těhotenství a porod je hnus - proč tady vůbec žijete. Neštítíte se sami sebe, když jste z takového hnusu vylezli? Své matky se taky štítíte za to, že vás porodila? Jaký k ní máte vztah?
Suzanne: To víš, mít děti, to je zkrátka dosti ubohý životní program, lepší je být bezdětná, strašlivě si užívat a pak to všem dětným v internetové diskusi natřít
ad reakce: božínku, božínku
Tady už se koukám nesmí napsat, že je člověk s dětma šťastnej - hned se do něj někdo pustí
Jo a k tematu v clanku - pritel u porodu byl, ale protoze je zdravotnik, tak to s nim ani nehnulo. A sex je jako predtim, vlastne mne bavi nejak vic.
No jasně, je to kazdeho vec, jak si to zaridi s piskorema nebo mimiskama, neexistuje univerzalni recept. Taky zalezi, jakeho partnera clovek potka a kdy, ze... Ja akorat ted vim, ze jsem si dceru mela poridit driv - kdybych ji mela o 10 let driv, tak bych si ji uzila o 10 let dele, s tim nic nenadelam. Podminky a partnera (i kdyz jineho nez ted) jsem na to uz tehdy mela, ale odvahu a ochotu se omezovat pri svem hektickem zivotnim stylu jsem tehdy nemela.
Nyotaimori: jen jsem popsala svůj pocit z výrazu toho portrétu. A první byla rozhodně ta osoba, která mě s despektem oslovila "děvenko" a podezírala z "nasranosti" - to k těm vulgaritám.
Ale jinak si przni, kompenzuj a provokuj, když Tě to uspokojuje.
Já pro dnešek končím a jdu si užít jinam a jinak.
Nyotaimori: dle tvé teorie o kojení by jsi Ty kojit vůbec nemohla, že ??
Ale stejně mě zaráží, že v těchto diskusích (děti ano -ne) sáhnou jako první k urážkám a vulgaritám vždycky ty bezdětné. To si to potřebujete takhle kompenzovat, či co ?? Pokud někdo nechce děti - je to jeho volba a mě osobně to nepřipadá divný. Každej má jiný priority a představy o životě. Ovšem důsledná ignorace pouhého slova dítě (ne děťátko,mimísek, miminečko, mazlínek..), ale náhrada pouhého slova "dítě" výrazy: harant, škebloň, piskoř - to už zavání hysterií.
ˇˇRekla bych, že každá z nás tady posuzuje a dává moudra o něčem, co nezažila
7kraskačau já mám tři děri od 16-2roky a moje kamoška se rozhodla nemít žádné.moudra předává synovcům,hádá se s partnerem miluje všechny co si to zasluží.a nezdá se mi divná.každy je spokojený se svým stylem života a je blbost si namlouvat že KAŽDÁ ženská CHCE děti.
Meander: s tvojí vizáží (viz profil) to, že jsi ve třiceti svobodná neznamená, že to musí být dobrovolně
a mmch ta paní si život "zkazila" v 38 !
phoebe24: Děvenko, to že si někdo v mladém věku zkazil život a závidí nám svobodným, neznamená, že má pravdu