Třeba vám bude můj problém připadat malicherný, ale přesto se vám zkusím svěřit. Třeba mě někdo pochopí a poradí mi, co mám dělat.
O co jde.
Jsem vdaná, máme půlročního chlapečka. S manželem si rozumíme, nemáme mezi sebou neshody a docela dobře vycházíme jak s mými, tak s jeho rodiči. Až na jednu maličkost.
No, ona to zrovna maličkost není, alespoň pro mne. A čím delší dobu tomu odolávám a čelím, tím více mě to rozčiluje.
Jde o to, že moje matka mi neustále nosí nějaké staré věci. Oblečení. Pro mne, pro manžela, pro syna. Něco kupuje v sekáči, něco třeba přinese kolegyně, že už je jí to malé atd.
Je neúnavná! Pořád jí říkám, že to nechci, ať mi domů ty starý obnošený hadry nenosí, a ona je ja jako malé dítě.
Zkoušela jsem všechno. Když třeba něco přinesla, při odchodu jsem jí to vrazila zpátky, nebo jsem šla s ní a před jejíma očima to vyhodila do popelnice. Před každou návštěvou jí do telefonu zdůrazňuju, aby hlavně nic nenosila. Slíbí, i když je uražená a občas uroní i slzičku, jak jsem nevděčná, a pak přijde s igelitkou, ve které jsou staré pletené svetry: „Já vím, že jsi říkala, že nic nechceš, ale tohle jsou fakt pěkný kousky, uvidíš, že se ti budou líbit.“
Tváří se u toho vždycky tak strašně snaživě a nevinně, že je mi jí líto.
A tak se v tom plácám, chodím do popelnice, vysvětluju, že se mi to nelíbí, nebo proč jsem ty docela zachovalý džíny vyhodila, že na chalupu mohly být ještě dobré atd.
Když to takhle píšu, vidím, že je to prkotina. Máma je jinak fajn a hodná. Pohlídá mi, pomůže, občas i navaří. Je strašně starostlivá a pečlivá. Akorát tahle její úchylka mi leze krkem. Jak jí mám důrazně říct, aby jednou provždy tyhle své zásobovací nájezdy zrušila? Nechci jí ublížit a dotknout se jí. Ale je jako malé dítě. Je fakt, že u nich doma je to jako ve skladišti, ona nikdy nic nevyhodí, co kdyby se to třeba někdy ještě hodilo. Ale z mého bytu ať proboha kontejner nedělá.
Nový komentář
Komentáře
Tak jí řekni, že si její snahy ceníš, ale že ti s tím akorát přidělává práci, že má prostě úplně jiný vkus než ty, a tak všechno vyhazuješ....
monca 22: to aby ses vdala tajně, aby o tom nikdo nevěděl :))). Asi se na nás babičkách ta prožitá doba šetření podepsala víc,než jsme ochotny připustit. A to ještě i můj tatínek sebral a schoval i rezavý ohnutý hřebík, vždyť se dal narovnat a použít :o . A já jsem po něm a musím se moc a moc přemáhat, abych to taky nedělala.
no jo, nerozcilovat se, jenze chod porad dokola a donekonecna vyhazovat stary kramy, na to bych se mohla vakaslat. proste to te mamince durazne rekni a je to. jakypak s tim strachy
kitty911980: moje zkušenost je, že právě oblečení po dětech nemá cenu schovávat, protože hrozně rychle stárne, proto to, z čheo kluci vyrostou, raději rozdám. Z poděděných věcí od příbuzenstva jsem nevyužila nikdy nic, poněvadž se mi to prostě nelíbilo. Naštěstí už mě nikdo nezásobuje.
kitty911980: Jsi si jistá, že to budou věci "z poslední doby", až budeš to dítě mít?
myslim, že si, báro, správně podotkla, že je to "úchylka"! vůbec si neumim představit, jak bych to řešila, když všechno, co mě napadá, na ní podle tebe neplatí. normálně by mě tohle dovádělo k šílenství, ale když píšeš, že je jinak fajn...?
upřímně mě to docela uklidnilo, páč sem si představovala, že to bude o muži, kterej z tebe chce mít hnusnou zabalenou ve starejch hadrech.
Ahoj, je to těžké ,ale mamku opravdu nezměníš.Ba naopak se to s věkem zhoršuje.Vím o čem mluvím.Můj táta je prima , ale rád a často zbýrá různé staré věci i nefunkční a vše se může hodit.Na zahradě už není místo , jen spoustu věcí.Tak přeji pevné nervy a drž se.
Také jsem na tom tak byla, vše jsem s poděkováním přijala (jinak to nešlo) a dala na nejbližší charitu.
*modra: myslím, že pisatelku spíš rozčiluje to, že si chce organizovat svůj čas sama, ne se podřizovat tomu, že musí tašky skladovat, vytřídit, vyprat,někam dovézt...charita zdaleka nebere všechno a musí to být vyprané a nepoškozené
Jojo,tak přesně tohle mi dělá babička.Je jí 75 let o nosí mě hadry, co jí dala o 5let starší sousedka,že už to neunosí.A nejhorší je,když přinese dětem dáreček od popelnic např. krásné pouzdro,co po otevření vyvolá v člověku akorát tak zvracení.Nechci ji kazit radost,tak hezky poděkuju a pak to letí rovnou do popelnice.Jednou jsem dokonce "zapoměla" na WC v obchoďáku celou naditou igelitku.Chudák babča nemohla rozchodit mou sklerózu.No ale tahejte se se smradlavým pytlem hader...
já b\ch to od mámy s úsměvem a poděkováním přijala a pak to rovnou šoupla na charitu, do popelnic je to škoda
Nechci strašit, ale pokud sdi maminka nosí hodně věcí i domů, mohlo by se to věkem zhoršovat a může to být jeden z projevů psychické poruchy. Držím palce, ať tomu tak není
Milá Báro, měj pro maminku trochu pochopení. Nevím, kolik je tvé mamince, ale my, co jsme se narodili ve válce nebo těsně po ní, jsme prožili dětství v úplně jiné atmosféře, než je dnes. V obchodech nic nebylo a když, tak to bylo na lístky nebo textil na šatenky, to znamená, že jsi dostala přiděleno, že si smíš koupit třeba 10 m nějaké látky za rok (ten údaj není přesný, už si to tak nepamatuju). Bylo zvykem a i nutností oblečení různě přešívat, kabát se třeba obrátil rubem nahoru a hned bylo něco "nového", nebo se z něj ušila nová sukně a pod. Asi to šetření a shromažďování v nás zůstalo nějak zakódováno a je to hodně těžké se toho zbavit. Než něco vyhodím tak to pětkrát přeložím z hromady "vyhoď" na hromadu "odložit" a zpět. A když už to vyhodím, tak dva roky si to vyčítám. Buď ráda, že maminka je taková, jaká je, může být hůůůůůůůůůůř. Za dary poděkuj a jdi vyhodit, nic jiného ti asi nezbyde. Hodně trpělivosti tobě i mamince.
Mě to v sekáčích děsně baví a občas natrefím na moderní a nové věci.Ani moje matka ani tchýně naštěstí shromažďovací mánií netrpí,o bybičce mého muže se ale vyprávějí úplné legendy-např.6 děravých nočníků...Ale zase bojuji s tím,že nechápou,proč dceři (18) koupím polobotky za 1200,když u ťongů mají stejně hezké za 400.Stejně tak se spodním prádlem-vždyť přece není vidět,co máš pod gaťama.
Moje teta dělá to samé. Fust nakupuje příšerný hadry v sekáči a nutí je mamce, mně a vůbec všem. Naštěstí máme chalupu, takže se to upotřebí tam
Akorát pak na baráčku celá naše rodina vypadá, že byste nám dali korunu
Rikina: Musíš to takticky hodit do toho konťasu. Vylepšíš si karmu a oni ať se s tím třeba zblázní
Meander: no jo, ale u nás už hadry ani Červený kříž nechce, prý mají dost... ale bezdomovci to maj vyřešený - dávají k popelnicím krabice, kam s dovolením žádají odložit přebytečné šatstvo a botstvo, že si to pak přeberou, aniž by se museli hrabat nehygienicky v kontejneru
No moje mamina je sekáčový maniak a taky mi pořád nosí věci i pro holky, ale nosí nám jenom samé značkové hadříky, které vypadají jako nové. Takže já si nestěžuju. Občas se jí tam taky připlete nějaká hrůza a buď jí to řeknu nebo to letí do popeláku. A třeba nedávno jsem vezli starší hračky, hadříky a kojeneckou židličku do Domu pro matku a dítě /nebo něco takového/ a měli tam z toho fakt radost.
Neházej to do popelnice, jsou přece taky kontejnery na oblečení pro červený kříž. Tam tyhle hadry, co mi dává ségra, nosím já. A všichni jsou spokojení
Mamku asi nezměníš. Vyhazuj to dál a vybodni se na to.