SOS Náš pes sežere, na co přijde!

Rikina: Tam mojí ovčandě je úplně jedno, že se na ní zlobím a nemluvím s ní, ani jí nevadí, když jí plácnu přes čumák. Kouká na mě pohledem, všechno to vydržím, hlavně když jsem si pochutnala....

Rikina: v tomhle je velkej problém přešlechtěnosti a třeba u kokrů, což se málo ví, jsou hodně němečtí předci, kteří maj poškozenej specifickej gen a jsou v dospělosti kousaví - týká se zlatých kokrů. Proto doporučuju kokra s rodokmenem, kterej doloží jiné, než německé předky. Sama mam švýcara. A kokr je fatalista - všechno nebo nic, takže když ho párkrát nenechá pán kousnout, často se to dá odnaučit (ovšem u starýho kokra velmi těžko a u již zvyklého kousat hooodně pomalu a trpělivě).

Amálie: já myslím potrestat třeba jako že "zlobím se, a nemluvím s tebou, když bereš fuj do huby, jseš ošklivej pes" - to celkem fungovalo na ovčáky - byli nešťastní, že se panička na ně zlobí. Plesknout přes provinilou tlamu, pokud už stihl "fuj" spolknout, to taky fungovalo, pokud pustil a vyplivl, tak samozřejmě chválit a odměnit. Jenže, jak říkám, mám vyzkoušeno na ovčounech a afghánské chrtici. S kokry zkušenost nemám, zato informace, že je s nimi těžké pořízení. Starší kokr prý neváhá i se po páníčkovi ohnat, jen aby si fujtajbl uhájil.

pokud bych mohla někomu přispět radou, stačí napsat do vzkazu nebo na emila

a ještě ze cvičáku... trénovali jsme labradorka na dohledávání střelené zvěře, jenže on se milostpán štítil jak chlupatýho zajíce, tak pernaté havěti museli jsme zajdu dávat do mrazáku, aby měl labrouš pocit pevného klacku a aby srst přimrzla a pomalu ho učili vzít do mordy rozmrzlého, aby obstál na loveckých zkouškách ten jeho nešťastnej obličej by fakt zasloužil kameru!

emma: super funguje vodní pistolka a pes nemá pocit, že ho trestal přímo páníček.

Rikina: když už z huby vydolovat, zak za povzbuzování "fuj" nebo "pust" a když je vydolováno, tak pochválit, že to vyplivl Muj kokr když už něco do tlamy vezme, tak přísným hlasem řeknu fuj a on to fakt vyplivne a pak ho milým hlasem pochválim. Psa vlastně neni třeba vůbec trestat, lepší je mu hrát divadlo modulací hlasu a to na něj fakt platí.

efektivnější než plácat přes zadek je PŘI ČINU plácat přes tlamu, anebo si pořídit nějaký trest "na dálku" - elektrické obojky, hodit klíčema atp. určitě bych se šla poradit s odborníkem!

taky mam kokra a taky byl stejnej bufeťák, prasopes, popelnice... mno, různě jsme ho už pojmenovali Pomáhá u hodně psů žvejkat prasečí uši - ze zverimexu, je to sice strašnej smrad, ale haf se nabaží puchu a celkem dá pokoj. Hodně štěstí Jo a když jsem chodila pomáhat na cvičák cvičit služební plemena vemena, tak tak jeden krotitel doporučoval dát psovi kus syrovýho zasmrádlýho masa , prej to taky funguje. A pokud pes žere ho..nka, tak je super ho při tom čapnout a vydrbat kly hodně pálivou pastou, to zabralo na mýho prvního korouše.

Na krátké vodítko, a cvičit vytrvale "fuj". Podrobný postup popsán v mnoha knihách o výchově a výcviku psů. Samozřejmě se občas stane, že pes neposlechne a "fuj" věc vezme do huby, v takovém případě z huby vydolovat, než to spolkne, a potrestat. Co vím o kokrech z doslechu, jsou dost tvrdohlaví, a výcviku odolní v tomto směru, tak asi ten košík bude nutný. Navíjecí vodítko používat na psa, který už je vycvičený a hlavně poslechne hlasový povel, protože tímhle vodítkem psa ovládat nelze. Riziko je to nejen kvůli hnusům, ale i kvůli omotávání se kolem jiných lidí, dopravních značek, stromů a keřů, a zejména cyklistů. Nic tak cyklistu nepotěší jako přes cestu natažené navíjecí vodítko...

Luciš: Jé, já mám doma amerického kokra a ten se toho doslova štítí! Když to vidí v trávě, a že se toho na našem sídlišti, bohužel, všude válí hromady, tak to se zvednutou hlavou obejde, případně se div nepřerazí při pokusu o překročení, jen aby do toho nemusel šlápnout. V tomhle je andílek. Mám pocit, že umět si přikrýt čumák, tak to se zhnusením udělá. Ale zase má jiné vrtochy.

*Magie*: hodná nekousavá drštička, to je ono
schopna pozřít všechny možné hnusy

Ještě mi ta ludra jedna dělá, že se v těch hovnech válí, čuch čuch a najednou je na zádech a už to jede

Boubel: taky máme bígla a taky už párkrát sežral svoje vlastní h...o! Nejefektivnější je ho hned při činu plácnut přes zadek. Nám se to ale nedaří, protože náš bígl to bere jako výzvu ke hře a ještě se baví tím, jak před námi uskakuje Tak nevím jak na něj

Kokři bohužel jsou živé popelnice, ais ěnjaký vedlejší efekt šlechtění. Rodiče taky měli kokřici, běhala volně venku (dvůr, zahrada) a dokázala se i vloupat slepicím do výběhu, ale místo lovu slepic jim užírala zrní . Odnaučit se to asi nedá, opravdu jedině ten košík..

Boubel: tak mu dejte občas nebaštit

Pes-vysavač je fakt problém.Máme 3měsíční štěně bígla a ten sežere opravdu všechno.Hlínu,písek,dřevo i vlasní bobky. .Veterinář radí tvrdou výchovu,ale to bych ho musela chudáka těma novinama umlátit.Venku na procházce si ho celkem ohlídám,ale na zahradě nemám šanci.A přece mu nenechám košík 24 hodin denně.Ale zatím,a to už sežral opravdu podivný věci,ještě neměl žádný problémy.Ani žaludeční,ani střevní.Ale po čem hovno,to je hned.Sorry za slovník.

zkus různé košíky - kovové, kožené, pásku přes tlamu . dala bych jí taky nažrat než s ní jdu ven, aby nebyla hladová. třeba syreček, něco aromatického, aby neměla "chutě"

Máme čtyřletou fenku kokra a taky nevím co s tím, je to takovej náš pitomeček. Na vodítku to jakž takž zvládáme. Párkrát nám taky něco zblajzla a pak jsem v noci pod postelí uklízela. I na chalupě nám jednou na zahradě dotáhla kačení hlavu s očima sousedi se jí asi chtěli zbavit. Naučit ji na košík je asi to jediné řešení.

Tak to my jsme měli stejný problém,také fenka kokra a to jsou skutečně psí popelnice .Jediné co nám zbývalo byl košík a nebo jí mít na kratším vodítku a hlídat jí jako ostříž.Jiné řešené jsme neměli, potom když chodila bez vodítka,tak jsme museli vybírat trasy.Výcvik měla, ale pro kus žvance,ať to bylo cokoli,byla schopná udělat vše .Takže jedině košík.

Ten náš je taky "luxovač" . Je strašný, že když takovou pochoutku najde, tak zdrhne a dokud to neshltne tak potvora nepřijde. Taky jsme lítali po veterině, drželi dietu. Košík jsme taky měli a taky pořád tlapkou sundával a z procházky nebylo nic. Jsou to holt pudy.

Pořád lepší smutný pes s košíkem na procházce než otrávený pes bez košíku. Ona si čubinka zvykne, neboj.