Čtenářka Pajda má muže, který nedokáže vyhodit žádnou věc - co kdyby se v budoucnu hodila, že? A tak je dnešní téma „bordelkoutek“ pro Pajdu velice ožehavé...

Dnes probíráme místa, za která se v domácnosti stydíte. Takové vaše bordelkoutky.

Následující příspěvek zaslala čtenářka Pajda. Pajdo, já měl takovou babičku. Musím říct, že to bylo hrozné, když nás na vždy opustila a my uklízeli (spíš vyklízeli) její pokoj - to jsme našli věci, které bychom raději ani nenašli...

Přiznám se, že dnešní téma je u nás doma silně ožehavé. Můj muž totiž byl vychován k tomu, že se všechno musí schovávat. Ano, chápu, že se nevyhodí věc, která je použitelná nebo by někomu udělala radost, ale nechápu, proč a nač ji máme skladovat doma.

Abych to přiblížila na praktické ukázce: jednoho dne přišel manžel, že našel u kamaráda krásný pohon na garážová vrata. Zmíněný pohon měří 5 metrů a je u nás doma. Nemáme ani garáž, ani vrata a ani nic podobného neplánujeme, ale máme ten pohon...

A abych k němu nebyla nespravedlivá, tak jenom pro představu, jak něco podobného vznikne: kdysi jsme se nastěhovali do bytu po tchýni. Nechala tam nějaké věci - nepoužitelné součástky ke staré vodovodní baterii, plesnivé marmelády, pět kilo nepoužitelného hrachu atd. a asi půl police různých krámů. Mimo jiné planžety k holícími strojku, který kdysi darovala svému příteli. Po 15 letech přišla, že ona ty planžety strašně potřebuje, protože strojek dostala zpátky (zřejmě už neholil) a chtěla by to dokompletovat. A vzala strašně osobně, že už je opravdu nemáme.

Ve finále ovšem „pořádek“ u nás vypadá tak, že já uklidím, čímž vytvořím nějaké vodorovné plochy, a ty se příšerně rychle zarovnají naprosto neužitečnými krámy - vrcholem všeho byla taška reklamních letáků spolu s krabicí zbytků z KFC, pečlivě uložená pod pracovními CD, „abych ji náhodou nevyhodila, protože se určitě časem vytřídí“. Nejuklizenější je u nás bohužel králíkárna a chlívek pro husy, protože tam se opravdu krámy ukládat nedají. Případné mrtvé králíky vyhazuji sama a bobky taky, jinak už bychom nepochybně měli slušnou sbírku...

A není ani tak jednoduché se rozhodnout a prostě všechno, co považuji za krám, vyhodit - některé povalující se věci stojí totiž i víc, jak deset tisíc korun. Jde o různé součástky a publikace k nadnárodním zkouškám, které jsou dostupné jen ve velmi omezeném počtu na mezinárodních konferencích a podobně. A mezitím jsou staré letáky, zbytky svačin, firemní trička, nepřehratelné videokazety a další a další věci.

Všechny skříně jsou plné, pod veškerým nábytkem jsou krabice s různými „užitečnostmi“ a už několikrát jsem dostala vynadáno, že se domů nedá koupit nic nového, protože se to hned zničí - bodejť ne, když se nová věc nedá nikam uklidit, protože všechno místo zabírají nepotřebné krámy. Odvézt něco do sběrného dvora je práce na cca rok nebo i více, na charitu jsme zašli jednou, výkupny jsou věc zcela strašná...

Dá se s tím vůbec něco udělat? A je nás takto postižených víc? Nebo jsem sama samička a mám se bát, že bídně zhynu pod sesuvem starých letáků a zbytků svačin? Podotýkám, že mám svého muže ráda a nechci jej měnit...jiný kus by měl nepochybně jiné vady a oni se tak těžko reklamují:-(

Pajda

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

(Foto)téma dne 17. ledna 2011: Domácí bordelkoutek

  • Máte doma bordelkoutek?
  • Jak řešíte neskladný nepořádek?

Tentokrát si budeme povídat o uklízení, respektive o neuklízení. Zajímá mě, za jaké místo se doma stydíte - tedy zda-li máte doma nějaký bordelkoutek. Pokud budete chtít a mít odvahu, můžete ho nejen popsat, ale i vyfotit. Pokud ale budete posílat potku, prosím jen o jeden snímek! Pokud chcete získat krásný dárek, totiž krásný balíček Pur, ve kterém mimo jiné najdete i přípravek Pur 3xACTION se skvělou dezinfekční a odmašťovací silou, zasílejte své příspěvky k tomuto tématu nejpozději 17. 1. 2011 do 15.00 hodin na e-mailovou adresu redakce (viz níže). Příspěvky ať jsou dlouhé alespoň jako tento odstavec textu.

pur

Reklama