nevěra

Včera jsem na Ženě-in četla příběh SOS paní Ireny. Nechci ani tak reagovat na její příběh, spíš jsem se chtěla svěřit s tím, co mě trápí.

Moje kamarádka má ženatého milence. Jejich vztah byl takový vlažný, viděli se třeba dvakrát do měsíce, vyspali se spolu, byli někde na večeři. Vše nabralo obrátky, když jeho manželka otěhotněla. Najednou té mé kamarádce její sexpřítel začal víc volat, chtěl po ní, aby se scházeli častěji. Navíc ji začal oblbovat, jak je skvělá a jak ho to doma až tak nebaví... prostě, manželka s ním kvůli miminku nechtěla spát, tak se zasnažil jinde.

V poslední době je jeho žena víc v nemocnici než doma, tak navrhl, že by se mohli scházet u nich. To znamená milovat se v jejich posteli, když ona někde leží a těší se na dítě. Když jdeme někam na kafe, tak to odsuzujeme, co je to za chlapa, jak je hroznej, jenže když je pak s ním, přiznala se mi, že už u nich v bytě jednou byla. A že je to dost divný spát s chlapem, který má doma postýlku a novotou svítící povlečení pro miminko.

Vynadala jsem jí, že je nána pitomá, ale na druhou stranu, jak to ti chlapi můžou dělat? Vždyť je to fakt hnus mít jednu ženu v porodnici a s druhou se muchlovat doma ve svý posteli…

Co mám dělat? Už jsem jí řekla, že to nechci vůbec slyšet, ať mi to neříká. Na jednu stranu ji mám ráda, známe se léta, ale proč se proboha teď chová jako kráva? Jak by bylo jí, kdyby byla na místě té, naštěstí, nevědoucí ženy… Co byste dělali vy?

Petra

Reklama