Milá redakce a milé čtenářky,
potřebovala bych od Vás poradit. Mám přítele, které ho velmi miluji a kterého si velmi vážím. Náš vztah trvá už dva a půl roku a řekla bych, že nemáme nejmenší problémy a potíže. Já jsem svobodná a žiji sama v pronajatém bytě, můj přítel donedávna bydlel s manželkou. Nyní je již rozvedený (podotýkám, že k rozvodu nedošlo jen vlivem našeho vztahu, ale též v důsledku odcizení se od sebe, a největším důvodem byl její alkoholismus. Syna již mají dospělého a nebydlí s nimi.) a nyní se tedy se svou bývalou ženou po rozvodu vypořádává na majetku.
A teď tedy k důvodu, proč to všechno vlastně píšu. Přítel mi nabídl společné bydlení. Samozřejmě, že jsem zajásala, protože moji současnou samotu nesu celkem těžce. Zjistila jsem, že mám potřebu se o někoho starat, pečovat a velmi mne to uspokojuje. Přítel po zvážení svých možností zjistil, že vypořádání s bývalou ženou nebude tak jednoduché, jak si myslel, a že ji bohužel z financí, které má k dispozici, nebude moci poskytnout částku, která jí náleží a na které se dohodli. Nějaké peníze v hotovosti jí dá a zbytek mají domluven na splátkách.
Přítel mi tedy nabídl společné bydlení s tím, že já mu budu dávat finanční částku, kterou platím za pronájem bytu (6 000 Kč) a on tím bude vyplácet svoji bývalou manželku. Musím podotknout, že mne to celkem urazilo a samozřejmě, že jsem mu řekla, že nechci žít na ničí úkor, ale také u toho nechci být já, kdo na to doplatí. Připadá mi to, jako kdybych dál platila někomu (jeho bývalé ženě) pohodlný život a sama z toho neměla nic. Přítel byl zklamanej, bere to tak, jako bych mu nechtěla pomoci a nechala ho ve štychu.
Jak byste to řešily vy? Za jakých okolností byste se stěhovaly k příteli, který má svůj byt, jak byste řešily podíly na provozu domácnosti? Já jsem samozřejmě ochotna se na chodu domácnosti podílet, nejsem typ, který by žil na něčí účet a ani nehnul prstem…. Ale zas musím mít na mysli i svoje zájmy. Např. přítel mě za pár let (?) opustí a já od něj odejdu zase bez sebemenších prostředků do nějakého pronájmu? Ještě s pocitem, že jsem svoje peníze přenechala jeho bývalé ženě jako odškodné za manžela?
Ještě dodatek na závěr: S přítelem svatbu neplánujeme, on už se totiž ženit nechce… L Také mne mrzí, že si svůj rozvod a následné vyrovnání na majetku neřeší se ženou sám, ale zatahuje do toho mne. Já nejsem příčinou rozvodu, tak proč bych se neměla na jeho vypořádání nějak podílet? Možná jsem to napsala zmateně a nesrozumitelně, ale trápí mne to a chtěla bych znát Váš názor?
Poradíte mi?
D.
Milá D., abych se přiznala, něco mi na tom Tvém příteli nevoní. Společné hodpodaření by se mělo naplánovat jinak. Tak, jak to podal, to vypadá poněkud... jak bych to řekla... vyčuraně. Na Tvém místě bych si s ním ještě promluvila a řekla mu, jaké z toho mám pocity. Hodně štěstí.
Nový komentář
Komentáře
Já jsem dostala od přítele klíčky pod stromeček, abych se k němu nastěhovala. Neskutečně super dárek, který jsem opravdu nečekala. Už jsem si zařídila na začátek roku stěhování. V Praze nejlevnější a asi i nejlepší domluva u firmy https://autodopravasvoboda.cz/nase-sluzby/stehovani/
Pozóóór, kolik už holek naříkalo, že léta jejich novou domácnost zatěžovaly partnerovy alimenty/dluhy/nákladné koníčky - a pak zůstaly opuštěné a bez prostředků...
Pokud budete spolu jenom "na hromádce" bez vyhlídky na manželství=opravdu společný majetek, tak bych taky zvolila model "napůl" výdaje. A zbylé peníze použít zcela podle svého rozhodnutí, a klidně i jako finanční dar, když mi to bude vyhovovat.
Neznáme věk pisatelky - možná že už rodinu s dětmi zakládat nebude - ale zůstat "na stará kolena" bez úspor, bez bytu a bez perspektivy -
ad.astra: ty cítíš svatbu jako "jen papír"? To je na světě úhlů pohledů
krabice: nesouhlasí=štěkna bez nadhledu...? Dobrá rovnice, hlavně, že ti to tak v životě funguje
Páni, to je gentleman
106: a jinak, je to především o důvěře, jinak, svatba, to je jen papír, proč bych se měla chovat (a přetvařovat) jinak a díky papíru, když se z Novákový stanu Novotnou měla udělat obrat a chovat se zase jinak...? Prostě s tím člověkem žiju a nemám zapotřebí dělit, přidělovat, bát se, jestli náhodou nedávám víc, nebo jestli ten druhý nedává míň...
106: v prvním manželstí jsme oba podnikali, SJM nezrušili a ted jsou z toho akorát problémy. On si myslí, že jeho je všechno, já si myslím, že je to půl na půl..ale vysvětli to magorovi
106: takže tobě jde o to, abych ti vysvětlila, jak s majetkem?? v pohodě, já totiž absolutně nevisím na majetku a pokud bych tedy investovala do této rodiny a z mých peněz se něco koupilo (lednička, gauč...)tak to užíváme oba společně, kdybych odcházela, dokážu se rozumně dohodnout. Majetek, jako nemovitost je ošetřena kupní smlouvou, takže tam je to zcela bez problémů, bud kupuju já, bude na mé jméno, nebo společně, budeme uvedeni oba, jako spoluvlastníci, kupuje přítel, bude na jeho jméno...nevidím v tom problém. Můžu ti říct, že SJM ač mám právo na polovinu (dává mi to zákon) tak po třech letech od odchodu jsem z majetku neviděla ani pětník. Ono totiž záleží na tom, jak se dva umí dohodnout, pokud neumí, nastupuje soud. Nebo snad spatřuješ moje chování (jako vdaná) za nějaké zcestné? Že se starám o přítele, o naše společné dítě...? Že vařím, peru (nežehlím - nenávidím, ale někdy musím)? Na oplátku přítel zase opraví, vymaluje, spraví...? Jak to vedeš ty? Jsi vdaná, nebo žiješ jen s přítelem, nebo si singl...raději ?
106: jak to myslíš? že nedělím na moje a tvoje? Domnívám se, že když dva žijí spolu a mají dítě, je to prostě rodina..přeci nebudu chtít, aby mi přítel platil alimenty na dítě, nebo příspěvěk pro mě, jako na neprovdanou matku....nebo jak si to myslela?
mě by zajímalo, kolik peněz dáváte do společné domácnosti vy všichni...já to řeknu rovnou..já dávám všechno, a taky nejsem vdaná. Můj přítel taky dává všechno, rozhodně si nehrajem každý na svém písečku, jo holky, vyhoďte svoje přítele, vyhoďte manžely a pořiďte si raději psy a kočky, potom snad budete s životem spokojené
Meander: 71 - jasně, to by byl férovej, horší by bylo, kdyby ji to neřekl, nemyslíš?
a nebo nastěhuj se k němu,ale za ..praní,uklízení a další a další domácí práce a povinnosti,chtěj zaplatit...uvidíš co ti na to řekne
tož to bysem se na něho pěkně vyprdla...je to pěkný prospěchář ..hele jestli máš potřebu se o někoho starat,dělej občas dobrovolnici nebo zajdi pomoct do útulku a nebo si pořiď ,určitě tě to vyjde levněji a lásku dostaneš stonásobně nazpět..tak hodně štěstí a nevstupuj do jámy lvové
Hm - koupila bych si psa, a těch 6000,- radši splácela jako hypotéku na svůj vlastní byt. Takových "přátel" jako je tenhle, těch je 13 do tuctu
106: Že prej je férovej. Viz příspěvek krabice 67.
Meander:
Karol: No a ne?
Děvčico, nebuď hlópá
Zavřeš si vrátka, když se odstěhuješ. A proč bys měla platit za jeho "hříchy" ? Nechceš děti? Jak to budete dělat, když ano?
Nechtěla bys radši mladého chlapa a začít s ním od začátku bez dluhů jak finančních tak citových?
My jsme sami dva, zatím a cca 6000 jsou komplet naše společné základní náklady (byt+jídlo)a dělíme se o ně, i když vydělám o třetinu míň. Zbytek jde na leasing na auto, na jeho provoz, oblečení, věci do domácnosti, zábavu, spoření atd.
hmm, tak to je těžký. já bych se k němu taky chtěla nastěhovat, dybych ho měla ráda, aletahle PODMÍNKA mi příde, jak kdybyste byli spolubydlící a ne pár. chápu, že třeba prachy nemá, ale dávat šest tisíc!! jeho ženě za to, že byt bude jeho? to je blbost. já bych mu navrhla, že budete každý dávat třeba něco a byt bude obou. v případě, že bys na to přistoupila a 6 hadrů dávala, bych chtěla, aby půlku na mě přepsal hned!!! jinak je to prachsprosté vydělávání a blahobyt na úkor milované osoby.
krabice: No, je férovej. To by byl ale i v případě, že by jí předem řekl: "Budeš spát přikovaná k záchodové míse."