Čtenářka Pinokio má po operaci natrvalo vývod z břicha. Ví to jen nejbližší příbuzní. Má to říct i ostatním přátelům? Proč potřebuje poradit, se dočtete níže.
Dobrý den,
osud mi nadělil Crohnovu nemoc/záněty na střevech/,a aby toho nebylo málo,dal mi přes hubu ještě tím,že jsem musela podstoupit desátou operaci,která skončila vývodem z břicha.Mám ho rok,a už jsem se s ním vyrovnala.
O mém vývodu ví jen rodina a moje nejlepší kamarádka.A v tom mám problém.Mám to říct i ostatním nebo si to nechat pro sebe?Teď jsme byli s dcerou a maželem na chatě ještě s deseti kamarády.Hrála se vybíjená,fotbal,něco se vypilo.
Jedna kamarádka mi vyčetla,že se vůbec nebavím,nezapojuji do her a nedám si ani skleničku vína.
A teď mi prosím poraďte.Mám všem,se kterými se stýkám říct,že mám vývod a moje aktivita v čemkoliv se snížila?Nechci,aby mě všichni litovali.Jak si mám nastavit v sobě limit,abych se netrápila tím,co si o mně budou druzí myslet a nebudou mě považovat za méněcennou?Co když své kamarády ztratím?Ne,že by mě opustili kvůli vývodu,ale některé sporty a aktivity už dělat nemůžu/teď jedou na týden na vodu/.
Tak raďte a pište komentáře.Budu ráda.
pinokio
Dobrý den, Pinokio, má rada je jednoznačná, řekněte jim to. Netroubil bych to do světa každému, ale nemáte se za co stydět. Jste nemocná a nemá smysl se tvářit, že se nic neděje. Dobří přátelé to vezmou, jak to je, a pochopí vaši situaci. Myslím, že se shodnu i s většinou čtenářek. A přeji v rámci možností hodně zdraví. Z toho, co vím o Crohnově nemoci, ho potřebujete opravdu hodně. Držte se a užívejte si, co to jde.
Nový komentář
Komentáře
I když jsem článek objevila až dnes, tak jsem se do něj a do diskuze vášnivě začetla.
V mé rodině jsme také řešili zdravotními omezení a po velkém zvažování jsme se rozhodli, že to dál šířit nebudeme. A myslím, že jsme udělali dobře! A hlavně se vyplatilo to vůbec neříkat v práci! Ani kolegům (proč taky!), ale ani zaměstnavateli! Prostě se na dobu operace a následné rekonvalescence vzala dovolená a pak se neschopnost napsala (po chápavé dohodě s obvoďákem) na vše omlouvající bolest zad a je to! Do dnes je příbuzná ráda, že to takto udělala! Vždy je čas na to říci to ostatním, ale zpět se to vzít nedá!!!
Omlouvám se za opačný názor než má většina, ale my to máme takto!
Manželka taky v práci a spoustě lidí neřekla o inzulínové pumpě. Jse sice proti, ale někdy to prostě tak njak vyplyne ze situace. Přeji Vá, ať to zvládnete!
femme — #23 Je zajímavé,že když člověk začne mluvit nebo psát o nějakém tématu a myslí,že je na to sám,vždycky se najdou lidi,kteří mají podobné zkušenosti nebo o někom ví.Doufám,že to Vaše dcera zvládala dobře.Držím ji moc palce.
kobližka — #24 Určitě to nebudu vykládat každému na potkání.Jen jsem nevěděla,jestli to říct lidem,se kterými se stýkám běžně.
Nevím,kolik máš přátel,ale myslím si,že není potřeba každému vysvětovat tvojí situaci,je to jenom tvoje věc.Já se taky nedivím někomu ze svých přátel,že třeba nechce hrát kuželky,nebo ping-pong a nepátrám proč.Beru to tak,že prostě nechce.Zrovna tak je to s pitím,když nechci alkohol,prostě ho nepiju a nikomu nic nevysvětluju a zároveň ani nikoho nenutím,aby pil.Nebrala bych to jako něco,o čem musí vědět každý.Ten,kdo má zubní protézu,taky každému nevysvětluje,že nemůže topinku,protože jí neukousne....Ví to tvoji nejblížší a to je nejdůležitější.
Neber to prosím tě,jako že něco bagatelizuju,to určitě ne a přeju tě hodně pohody a odvahy.
pinokio — #21 moje dcera má ulcerózní kolitidu, při třetí operaci přišla o celé tlusté střevo, poté měla dočasný vývod "jen" něco přes rok
pinokio — #21 Řekni,řekni a moc držím palečkyPochopí to věř mi
Moc a moc Vám všem děkuji.Povzbudili jste mě v mém rozhodnutí to říct kamarádům.
Lucimo — #1 souhlasím
Jsem pro to říct na rovinu. Mám kamarádku s touto nemocí a připadá mi hodně blbé (jinak to napsat neumím), že kromě nemoci se neustále trápí tím, že uvažuje, co bude, když to někldo zjistí. No a? Když to zjistí normální člověk, zařídí se podle toho a bude vnímat, že jeho kamarádka má nějaké omezení. A pokud jde o výlet "na vodu" - ti, co vědí, budou aspoň přesně vědět, co dotyčná může a co ne a nebudou odsouzení do role "blbečků", kteří se jen trapně dohadují, jestli to nebo ono bude pro ni ještě přijatelné.
A když to zjisití blbec? Tomu se stejně zabránit nedá, ale budou-li to vědět všichni, předejde se dohadům, šuškání a drbům. A je velká šance, že ho ti normální prostě utřou, když si začne vyskakovat.
Narodila jsem se s nemocnou nohou. Kulhání se samozřejmě zatajit nedá, ale příčina ano. A má osobní zkušenost je taková, že upřímnost nejspíš zavře ostatním pusu a jakékoliv utajování se nevyplácí.
Megan11 — #15 Nejsem žádný rýpálek,jen mám vlastní zkušenosti a napsat svůj názor,nepovažuji za rýpalství,promina hezký den
Megan11 — #15 Přečetla jsem pozorně,můj syn ho měl 3 roky,než mu ho uzavřeli,koupal se s tím normálně,dělají takové pytlíky,které nepromoknou,takže pádlovat a třeba se i cvaknout není problém,jinak skouknout zámky,je taky zážitekChtěla jsem tím napsat,že s vývodem se v celku dá žít normálně,až na nějaké omezení
Presne takhle jezdime na vodu uz leta. Cela parta, pekne autama se vsim komfortem. Vodu sjizdime velmi laxne a pro vlastni poteseni, zadne 30km denne od rana do vecera. Na vode jsme tak obden a prokladame to navstevou hradu a kdyz je hnusne pocasi, tak za tyden jdem na vodu treba jen 2x. Jde o to, byt s prateli pohromade. Jezdi tam s nami seniori, kteri uz si na vodu netroufaji, nebo rodice, kterym jeste deti nedorostli do lodi.
kebulkaevulka — #14Stačí si můj příspěvěk řádně přečíst. Psala jsem, že paní může skupinu doprovázet a když budou přímo na vodě, zatím se například porozhlédnout po okolí jejich trasy, najít zajímavé body a podívat se tam. Nejsem tak hloupá, abych nevěděla, že s vývodem padnout do řeky není úplně dobré. Zatímco prohlídka zámku, či nějakého muzea, rozhledny, pěkného města....to by šlo, ne? A večery trávit s partou. Nevypadla by tak z dění a zážitků, stále by měli na co společně vzpomínat a to je důležité. Z celé dovolené by pak paní třeba mohla udělat fotoalbum, kde by byly fotky jak ze společných večerů, tak z trasy, kterou prošla ona. Snažím se jen pomoct, ale samozřejmě nevím, co je v možnostech paní. Nemám ale ráda rýpálky-no, bohužel-najdou se úplně všude. Megan
Megan11 — #6 Na vodu s vývodem,nevidím v tom žádný problém
Lucimo — #1 Nesouhlasím!měli by to vědě všichni se kterými se stýkáš,jak už jsem psala,vyhneš se blbejm kecům,jinak ti přeji hodně síly,jsi dospělá a zvládneš to,horší je to s dětmi,protože jsou nevědomky zlí
Samozřejmě říct,mému synovi,to hrozí taky,nastupuje do prví třídy.Vyhneš se tak blbejm kecům,všichni budou vědět,že jsi nemocná a přispůsobí se dané situaci
Lucimo — #1 moje řeč
Zkombinovala bych Lucimo a Megan11.
Jinak
Určitě se tím nijak netrap a blízkým kamarádům to řekni, aby věděli, že nemůžeš dělat vše jak dřív a oni budou mít možnost ti v lecčems vyjít vstříc a upravit aktivity tak, abys mohla fungovat s nimi. Kamarád mě také informoval, že se musí v určitých intervalech cévkovat, takže je potřeba upravit procházky a množství piva, které si můžeme cestou dát, aby mohl dodržet dané intervaly.
Kamarádi jsou, mimo jiné, i od toho, aby tě podpořili, když je ti těžko, smutno. Vývod určitě není důvod, aby tě kamarádi považovali za méněcennou. Můžou ti maximálně tak závidět, jak se dokážeš s nepřízní osudu poprat.
Přeji ti hodně sil a opravdu dobré kamarády, kteří ti ukáží, jak bláhový byl tvůj strach, že tě budou litovat.