Vážené čtenářky a hlavně hezký den časopise Zena-in,
je skvělé, že se alespoň mohu vypovídat na tyto stránky a slyšet nestranné připomínky a názory, za které budu velmi vděčná.
Bydlím s přítelem v bytě, kde bydlí i můj otec.
Nijak nám nemluví do našeho společného života. Můj vztah s otcem není ideální, a jakmile se mu snažím něco vysvětlit, tak ze mě udělá idiota s tím, že si vymýšlím.
Jednalo se konkrétně o psa včera např., Jessi bylo zle, tak s ní přítel zašel k Dr. ten jí píchl injekci. Dostala střevní chřipku, otec jí dává mastné a není ohleduplný k tomu, že na to není zvyklá a neblinkala po tom poprvé.
Chci aby zhubla, skutečně to potřebuje, ale program jí já upravit nemůžu, jelikož jí nemám pod dohledem. Vím je to jeho pes, ale ona bude mít pak trápení s páteří a vším.
Pak jsem nakonec byla špatná já :(( a zavěsil mi telefon. Kolikrát jsem ho vytáhla ze špíny, jelikož neplatil nájem a nebýt mě, tak tam už nebydlí a pak se takto ke mně zachová.
Druhá potíž je mé zaměstnání. Docela jsem si s bossem rozuměla, ale bohužel. Začal mi říkat věci jako, že můj přítel se ke mně nehodí, že se ke mně nastěhoval dříve, že jsem falešná apod.
Také na mě začal hystericky ječet. Mám chuť odejít z práce, ale nevím jak.
Těžko se od něho odchází, hlavně, když jsem tu sama. Ale chodit sem je pro mě jako za trest, myslím, že mi to za ty nervy nestojí. Byla jsem na pohovoru na jinou práci, myslím, že by mě brali, ale potíž je v tom, že nebudu moci nastoupit ihned. A být bez práce si já nemohu dovolit. Hlavně nevím, jak mu říci, že chci jít pryč.
Těžko se od něho odchází, co slyším od okolí, i když je mi jasné, že mě tu násilím nemůže držet. Kdysi jsme si rozumněli a dával mi dobré rady, ale v posledních třech týdnech jsem zralá akorát tak do cvokárny.
Ještě, že mám přítele, je to opravdu mé srdíčko, které mě drží nad vodou. Říkám si, že si ho ani nezasloužím a hlavně se teď vidíme málo, tak jsem pořád sama.
Prosím Vás holky, napište mi své názory, ráda si je přečtu.
Přeji Vám krásný den a víkendík.
Bára
Milá Báro, zcela očividně je toho na vás v daný okamžik moc.
Přiznávám, že z vašeho e-mailu nejde zcela jednoznačně poznat příčinu vašich pracovních problémů, ale co se týče otce, tak já bych vám doporučil odstěhovat se. Sehnat podnájem a hodit tatínkovy problémy za hlavu. Ale vím, že to se lépe radí, než realizuje.
Jsem zvědavý co vám poradí naše čtenářky.
Nový komentář
Komentáře
Já bych se odstěhovala a bydlela sama s přítelem. A taky bych dala výpověď v práci a pokud tě někde chtějí vzít, tak už bych vůbec nepřemýšlela, v současným zaměstnání snad důvody uvádět nemusíš a než ti uplyne výpovědní lhůta, tak tě třeba vezmou v té nové práci ne?
Jsem z toho nějak mimo.
Vezmi si kus papíru a napiš na něj, co je pro Tebe nejdůležitější. Bez nějakého velkého přemýšlení, prostě co Ti první vytane na mysl. Pak se podle Toho zařiď.
Neočekávej, že otec někdy přizná, jak jsi mu pomohla. Očekávat uznání není to pravé. Buď jsi to chtěla udělat tak jako tak, nebo ne.
Co se týká práce. Možná si na Tebe dělal šéf zálusk, ale protože jsi nedostupná, dává Ti to takhle najevo.
Souhlasím s Magie. Zeptej se ho co se děje (v klidu samozřejmě), prostě že mezi Vámi cítíš napětí. Alespoň budeš vědět na čem jsi.
Držím pěstičky. Když budeš potřebovat podporu, napiš mi na mailík.
taky bych se odstěhovala od otce, když by se mnou takhle jednal...jsi dospělá, tak se tak chovej
s prací je to složitější - musíš si stanovit priority...jestli opravdu to je k nevydržení nebo zda se jedná o přechodné období, které zase skončí
abys pak odchodu nelitovala
a čí ten byt je? Otce? Máte hodně problémů najednou: špatné soužití s otcem, starost v zaměstnání, nemocné zvíře. Takhle to dál nejde. Musíte si sami stanovit, čím začnete a odstranit nejpalčivější příčinu vašich potíží. Já na vašem místě bych urychleně hledala nové bydlení, i se zvířetem. Se změnou bydliště pak jde řešit i nové zaměstnání, tak nějak to ze situace vyplyne. A otce nechte tam, kde je. Žijte si po svém. P.S. Nedivím se, že máte to zvíře nemocné. Cítí to napětí. Za chvilku byste onemocněli i vy. Pryč odtamtud a hodně