Zdravím všechny v redakci a baby-in,
byla bych ráda, kdybych se mohla poradit, spíš vylít srdíčko, či lépe řečeno vylít si svoje nervy. Před 3-4 měsíci jsem dodělala řidičák, ale jezdím jednou za čas starou 105, která (zatím) dobře slouží. Vždycky jsem jezdila buď s učitelem, který byl se mnou málo trpělivý a nervoval mě, až jsem jednou udělala málem kamikadze s tramvajkou.
No všechno vyšlo, řidičák mám, ale jezdila jsem jen se svým přítelem, který mi radil, jak mám jezdit, každé 2-3 minuty, že to mám udělat, to nemám udělat, ježíšmarjá, co to dělám, ať točimtočimtočim... čím jsem pak měla rozdrkané ruce, jako bych byla stará babka (je mi 27). Nejde o to, ale přítel dělal řidičák později než já, protože hodněkrát opakoval (písemné a jednou jízdy), sám jezdí (dle mého názoru spolujezdce) až moc suverénně (řekla jsem mu, po jisté příhodě, že už s ním za volant nesednu jako spolujezdec) a poučuje a poučuje a poučuje.... Někdy až tak moc, že na něho křičím, ať už dá pokoj, nebo nabourám.
No nic, máme jet do jednoho města, cca
Ale jak jsem pak jela POPRVÉ SAMA domů, tak jsem zpanikařila, nedokázala se soustředit, prostě nervy pryč (měla jsem puštěnou klidnou hudbu v autě, potichu, pak jsem ji zesílila, pak ji radši vypnula.....), k tomu mi při odbočování vlevo na kopci chcípl motor, a já se nemohla zaboha rozjet, panika udělala se mnou to, že jsem si nemohla vzpomenout, jak se rozjíždí do kopce - za mnou kolona aut, někteří trpěliví (díkybohu za to), někteří hovada, což mě ještě přidalo, snad se mi rozjezd podařil proto, že jsem se "opřela" do trpělivého auta za mnou, ale to nevím jistě :-) ... no dojela jsem, ale mám hrůzu ze soboty, kdy bude "velká jízda". Podotýkám, že to byla moje první samostatná jízda v autě, tak možná proto. Mám strach ze soboty. Snad se tu najde někdo, kdo mi poradí, jak si pomoci s panikou... Do toho města MUSÍME jet, takže tak...
Nový komentář
Komentáře
Amálie: Kdyz davali testosteron, sla sis omylem vzit taky, ze jo. Dvakrat
je to fakt o tom se nebát, vím o čem mluvím, když jedu sama jsem klidná a vpohodě, můj přítel říká že se se mnou bojí a mě to uráží protože všichni ostatní mě chválí, je to o sebedůvěře, já to vyřešila tak že jsem mu řekla že ho prostě vozit nebudu:-)
Amálie:
můj muž vůbec nemá řidičák, asi bych mu měla vysvětlit, že není chlap, ne?
Nejlepší je do auta sednout a jet bez obecenstva .. nejlépe denně.. a časem se ti to zažije. Můj muž řidičák nemá, takže jsem si to prožila dostatečně a teď už to jde...
Každá ženská se naučí jezdit, když jezdí a neposlouchá řeči typu "jdi se učit na polňačku". Jenže pozor. Ono se říká, že rozdíl mezi ženským a mužským řízením je v tom, že ženská chce dojet z místa A na místo B, zatímco chlap za volantem soupeří, závodí, porovnává. Ono se to dá vzít i jinak. Mně baví jezdit a vychutnávám si cestu samotnou. A někdy i soupeřím a porovnávám, mám radost, když mě chlap v nadupané oktávce chce předjet do kopce, protože favoriti se prostě do kopce předjíždějí, a ono se mu to nepovede, protože zjistí, že vlastně jedu dost rychle
Asi jezdím jako chlap - ale nese to s sebou i to, že vždycky vím, co se kolem mě děje. Zato pak někdy vidím ženy za volantem takřka s klapkama na očích, které vidí jenom před sebe, ještě tak vnímají hlavní a vedlejší silnice a semafory - to jsou ty, co jedou z místa A na místo B a ostatní je nezajímá. Jezdit neznamená jenom přesouvat se na čtyřech kolech, jízda autem je zapojení se do složitého mechanismu, kde vznikají vztahy a interakce. A kdo tohle pochopí, má vyhráno. Jezdit správně a bezpečně neznamená, že pojedu v obci vždy 50 a nikdy ne 51. Ale to se na polňačce nikdo nenaučí (i když se tam dají získat zas jiné zkušenosti, o kterých se zas nesní suverénním králům dálnic
Maldová: jo, jezdí 5Okm/h na dálnici, brzdí provoz, neuměj se rozjíždět do kopce a dávaj ručku v zimě, huntujou furt spojku, protože maj podpatky a neuvědomujou si, že na ní stojí, .. prostě otavujou svou šnekovitostí provoz a plynulost a to je dost nebezpečný a "lepší" jsou proto, že nikdy nejedou víc, jak 2O, tudíž se jim nic moc nestane. Do stejné kategorie jedinců vhodných k fyzické likvidaci patří chlapi - klouboukáři a ti ostatní, co jezdí jak imbecilové jednak neumem, jednak šílenou rychlostí spojenou s neumem
Tímto se omlouvám tak asi 1/10 žen, které jezdí výborně!!!
Manx:
taky dobrý
Já radím jezdit, jezdit a jezdit. Taky když jsem delší dobu nejela, tak jsem byla mírně nervózní.
Ženy jsou lepší řidičky než muži
Amálie: Amálko, s tímhle přístupem bychom ještě stály v zástěře u plotny, zouvaly pánovi tvorstva boty a praly v neckách.
Docela "já sirael" chápu, že se jí takhle pod kuratelou jako řidičce těžce začíná. Každý nemá technické nadání, cit pro motory a skvělý orientační talent. Ale pro většinu z nás je auto nepostradatelný pomocník. Je to všechno o vzájemné ohleduplnosti. Zkušených řidičů k začátečníkům, důchodcům a "kloboukářům". Nesnáším kecy typu "nojo - blondýna za volantem"
I ta "blondýna" se potřebuje přesunout z bodu A do bodu B. Kde je psáno, že každý chlap je automaticky dobrý řidič ? A přesto si většina chlapů myslí, že se narodili s volantem v ruce.
Ťapina: ale jo, kdo se naučí rychle, nechť pokračuje, ala ať má aspoň na zadním skle velký Z !
Muj táta jezdil rally a já za volantem vyrostla, tak se mi to mluví
Sama jsem taky jela pár závodů a naprosto nechápu, jak to někdo může neumět, jak může někdo auto neslyšet a trápit ho třeba špatně zvolenou rychlostí
Prostě mi to nejde na rozum, u nás v rodině jezdí všichni výborně, nikoho ani nenapadlo mít nějakej strach z autoškoly či ježdění. Ale jinak bych mimo rodinu své dítě svěřila jen jedinýmu člověku
Co naděláš, každej to máme jinak
Vim, i toto je extrém a třeba já chlapa bez potřeby jezdit a bez výtečné kvality řidičské nepovažuju za chlapa
Amálie: No to je dobrý. Každý začátečník snad panikaří, ne? Chtěla bych vidět někoho, kdo auto "slyší a cítí", hned jak do něj poprvý sedne. Já jsem ho začala "slyšet" po několika měsících a "cítit" tak po půl roce. Jenomže to se musí jezdit, to se nenaučí z gauče, ani jí to přítel nevemluví do hlavy.
Zahoď řidičák, leda způsobíš nehodu
Vim, slova to jsou tvrdá, ale právě takoví, co panikaří, způsobují víc nehod, než ten, co jede dobře, ikdyž rychleji. Přítel asi ví, proč tě pořád napomíná, zřejmě to auto "neslyšíš, necítíš..."
Jo, kdo to nemá v krvi, ten se nenaučí dobře jezdit nikdy. A riskovat dobu, než se takovej člověk vyjezdí, bych zakázala, nejlíp trestním paragrafem
Kecaly radím vysadit u nejbližšího nádraží nebo zastávky autobusu. Buď si chce vézt pozadí, tak ať mlčí, nebo ať používá hromadnou dopravu. Proti počáteční nervozitě pomáhá cucat bonbon, třeba tic-tac, abys při řízení netloustla.
Když jedeš někam, kde neznáš cestu, vyjeď si na PC plán cesty, záchytné body, a spolujezdec má příležitost promluvit pouze pokud se blížíte ke styčnému bodu, nebo je-li tázán.
žádný učený z nebe nespadl, a „řidič“ z Tebe bude, až najedeš aspoň pět tisíc km.
A hlavně se neboj,
Když jsem dokončila autoškolu, byla ze mě naprostá řidičská troska - instruktor v autoškole na mě řval kvůli každé kravině a já se klepala před každou jízdou jako sulc. Když jsem autoškolu dodělala, tak jsem sedla za volant 3-4 (za tři roky), a to ještě vždycky tak vyklepaná strachy, že jsem si z celé cesty nic nepamatovala. Pak jsem jednou jela s kamarádkou, co si udělala řidičák až po mě. Celou dobu mi vypravovala, jak jsou z ní všichni na větvi a že ji přezdívají kamarádi Schumacher. Absolvovala jsem s ní pár jízd (polomrtvá strachy - a to jsem přežila i jízdy mého ex ve zdraví!!!) a řekla jsem si: "Ty hloupá, takhle to zvládneš taky a ještě líp." A fakt, od té doby v pohodě a žádný stres.
Tak to neporadím, já to měla přesně naopak. Jak jsem poprvé sedla do auta SAMA, tak ze mě všechny nervy spadly a šlo mi to jako po másle. A už mám najeto skoro 10 000 km - za rok, po šesti letech vlastnictví řidičáku na ozdobu.
každý jednou začínal ,tak se nenech vytočit .Přeju hodně štěstí
šája:
Proste jezdit. Furt. A kecaly nevozit.
Manžel mi tak dlouho kecal do řízení, až jsem zastavila u autobusové zastávky a sladce mu navrhla, ať jede domů autobusem.
Od té doby mám klid
vikina007: první moje jízda byla do asi 0,5 km vzdálené hospody se džbánem na pivo.Ani pěna nestihla opadnout.
ad troubící řidiči - strašně se mi líbila svého času reklama, kde si slečna vystoupila z auta, došla k troubícímu řidiči a sladce řekla: "Byl byste tak hodný a zkusil mi to auto nastartovat? Já vám ten klakson zatím podržím"