Sdružení Toulavé Tlapky bylo kontaktováno s prosbou o pomoc při řešení velmi vážné situace týrání zvířat ve východních Čechách. Nachází se tam stará paní – „sběratelka koček“, která už před lety přestala zvládat péči o cca 30 zvířat.

Když jsme se na místo jeli podívat, zažili jsme něco, s čím jsme se dosud nesetkali. Na paní bylo vidět, že kočky jsou jediné, co na světě má, žije sama, rodinu nemá, nikdo se o ni nestará. Je přesvědčená, že kočkám dává maximum, a odmítá jakoukoliv kočku někomu vydat. Krmí je mlékem, pečivem a masem, pokud maso od někoho dostane.

Celý dům je naprosto zničený, zápach neuvěřitelný, nedýchatelno. Prostor pro kočky se skládá ze tří místností a chodby. Paní spí na posteli, která je úplně promočená kočičí močí, kočky chodí kálet nejčastěji do kuchyně na zem, kde je všechno v několikacentimetrové vrstvě kočičích výkalů. V další místnosti mají pelíšky – promočené sedáky od židlí, matrace, starý kočárek a několik úplně pročůraných židlí. V domě paní nemá nic než kočky a počůraný „nábytek“. Stěny promočené, nasáklé močí. Vypadá to asi tak, jako když zavřete na 30 let několik desítek koček do bytu a neuklízíte po nich. Prostě noční můra, všechno doslova plave v moči a čvachtá. Stejně jako všechno v bytě páchne i majitelka koček.

Co se týče koček, raději ani nemluvit. Nekastrované, neočkované, všechny mají ušní svrab, některé mají úplně zdeformované uši a stále se drbou, kočky mají i vši a plísně, jak se celý den válí v pročůraných „pelíšcích“. Některé mají neskutečnou rýmu a zánět spojivek, jsou pohublé, zdecimované. Předávají si mezi sebou různé nemoci, od herpesviru po leukémii a parazity. Kočky jsou stále březí (v jejich stavu by narkózu při kastraci ani nepřežily), koťata v té špíně umírají a přežije jich jen málo. Kočky nemají žádný přístup ven, na jaře prý jen do výběhu.

Koupili jsme pro kočky konzervy a granule, vrhly se na všechno hladově a div se u toho navzájem nepožraly. Bohužel paní odmítá kočky vydat, nevěří lidem a vše si dělá po svém. I přesto se nám povedlo jednu kočičku vysvobodit. Děláme, co můžeme, budeme se snažit vzít co nejvíce kočiček a zachránit je. Do té doby se nabídly dvě dobrovolnice, které za paní každé tři dny chodí, nosí krmení, začínají pomalu tento „chlív“ uklízet, přinesly kočkám záchodky, čisté pelíšky na spaní, misky na krmení, léky, čistí jim uši, oči a podobně.

S takovým člověkem to není jednoduché, jedná se o ubohou trosku člověka, kterému nezbylo nic než kočky a smradlavý byt. Paní není zlá, jen stará a nemocná a moc a moc smutná, lítostivá a vděčná za každou pomoc. Paní nesmí nikdo ublížit a kočičky potřebují pomoc – co dělat?

Dobrovolnice se nyní budou z části starat i o paní, donesou jí nákup, čisté oblečení a pokusí se i jí zajistit nějaký běžnější způsob žití. Samozřejmě jsme se všichni shodli, že by bylo nejlepší, kdyby se povedlo odebrat najednou všechny kočky. Ale zaprvé, paní si „zajistí“ další kočky, a za druhé, co se všemi těmi nemocnými kočkami? Museli bychom je zavřít jednu po druhé na infekční izolaci a několik měsíců je složitě léčit a riskovat, že se nějaká choroba přenese na naše zdravé kočky. Některé se ani vyléčit nepodaří, budou chronicky nemocné a možná budou zavřené v klecích trpět mnohem více, než když zůstanou tam, kde jsou a kde jim zajistíme alespoň o něco málo lepší podmínky.

Budeme vás informovat, jak se situace vyvíjí a kolik kočiček se povedlo dostat ven. První kočička je odrostlé mourovaté kotě se svrabem, má vši, je hubená, s hendikepovaným okem. Jinak čilá, veselá a umístěná v depozitu na Praze 3.

Pokud chcete pomoci i vy, uvítáme krmivo – různé druhy kvalitních granulí, lépe konzerv apod., stelivo, plastové záchodky, textilie, desinfekční a mycí prostředky, léky pro kočky a antiparazitika. Finančně můžete naší činnost podpořit na čísle účtu: 216955754/0300.

Kontakt: O.s. Toulavé Tlapky, tel: 776 083 090, www.toulavetlapky.cz

Jak byste řešili situaci vy? Pomůžete? Znáte někoho ve svém okolí, kdo chová tolik koček? Jak se o ně stará?