Víme dobře, že hubnutí bývá občas dřina. Ale když jdete na věc s nadhledem, může to být i zábava. O tom se hodláme přesvědčit v našem velkém testu diet a receptů na hubnutí. Určitě i vy máte svou zkušenost, svůj úspěch či neúspěch. Napište nám o tom!
Zapojte fantazii nebo jednoduše zavzpomínejte. Máte v zásobě nějaký příběh, který se točí kolem diety nebo hubnutí? Pošlete nám ho a my váš příběh zveřejníme. Navíc ze všech došlých příspěvků vybereme ty nejlepší a jejich autory po skončení soutěže odměníme.
Své příspěvky můžete posílat až do konce našeho testu, to je středa 27. května, na e-mail eva.soukupova@zena-in.cz a do předmětu uveďte heslo „soutěž“.
První příběh
Do redakce nám dorazil první příspěvek, který je zároveň prosbou o radu. Poslala nám ho čtenářka Jana.
Strašně ráda bych hubla, jenže se bojím. Všechno to začalo po škole v roce 2003. Měla jsem (podle mě) nějaká kila navíc - 160cm a 58-60 kg. Začala jsem pracovat a nějak to šlo dolů samo. Přestalo mi chutnat sladké, super. Jenže pak mi přestalo chutnat úplně, až se zjistilo, že jsem mentální anorektik. Začala jsem pomalu jíst pod dohledem rodičů. Už ale nekontrolovali, co jsem dělala po jídle, a anorexie se zhoupla v bulimii.
Opět jsem se z toho dostala díky rodičům a příteli. Jenže mi zůstala nahoře nějaká kila. Přesně 15 kg. Co s nimi? Zhubnout pohybem? Cvičím 3-5x týdně kolem 30-45 minut. Jídlem? Moc nejím, vše si píšu, hlídám si tuky, cukry... Dietou? S mojí minulostí?
Nevím, co mám dělat, s kily navíc se nechci smířit, ale když nic nezabírá, tak asi budu muset. Je to ale těžké, protože stále někde vzadu v hlavě mám skrytého čertíka a ten mi říká: „Jdi a strč si prst do krku.“ Nebo „To nejez, nemáš hlad, to nepotřebuješ.“ Takhle nějak to všechno začíná a pak už se jen těžko vrací...
Co byste Janě poradila?
Nový komentář
Komentáře
Určitě taky doporučuji odborníka. Tak třeba já jsem držela několik druhů diet a třeba za 2 měsíce zhubla 10 kg, ale pak jsem začla přibírat i po zelenině a malých dávkách jídla. A sebekritika bylo moje velké hobby, stejně tak jako panika z jídla. Docela nedávno jsem se odhodlala jít k jednomu odborníkovi a ten mi teda naordinoval stravovací režim, že jsem až čubrněla, co vše musíš denně sníst, aby tělo fungovalo a neukládalo si zásoby na horší časy. Nejdůl. je aby se upravil metabolismus a mít se ráda. Sice teď nehubnu, ale ani netloustnu a přítel je rád, že má doma usměvavou ( i když boubelku), ale bez fóbie z jídla :-).
sisitka — #7
Jak krásné - já trávím život blbnutím s dietami, takže můj rozhozený metabolismus dá dohromady jedině dietolog. Tak se stále odhodlávám, jsem v tom nemožná
Free — #5 Jojo, mám taky dojem, že Jana jí málo a ještě ve stresu... "Jídlem? Moc nejím, vše si píšu, hlídám si tuky, cukry..." a dietu si představuje jak?? Tělo má malý příjem a tak si to schovává na horší časy...
Jenže to se omílá furt dokola a v lidech pořád převládá pocit, že čím méně jedí, tím lépe a rychleji zhubnou a vůbec neberou v potaz svoje tělesné pochody, své tělo, které si takové kamikadze stravování nenechá líbit a bude se bránit všemi prostředky, protože je uzpůsobeno přežít v horších podmínkách než je měkký gauč před televizí...Chce to najít rovnováhu a myslím, že nějaký ten dietolog by to opravdu mohl spravit a ušít plán na míru...
Já osobně mám dobrou zkušenost s dělenou stravou,lze si na ní docela dobře zvyknout aniž by měl člověk pocit,že mu něco chybí-jde jen o zvyk.
doporučuji,ale Janě každopádně vše probrat s lékařkou a s chutí do toho.
valesovavera — #8 tak to je opravdu uspech
valesovavera — #8
to ti moc gratuluju.
Já bych jí doporučila dobrého dietologa.Já jsem zhubla ze 120kg na 62kg.Držela jsem taky různé diety na chvípi jsem zhubla a pak jsem po čase přibrala jednou tolik.Pomohl mě až dietolog.
já když si hlídám, co jím přiberu 2 kg.když na to kašlu cpu se čím chci,hubnu.celkem mi to vyhovuje:)
Free — #5 to s tebou úplně souhlasím
. Tohle musí snad zabrat na každého. Protože jakmile začneš s dietama nějaké jídlo vynecháváš, pak se k tomu po dietě vrátíš jojoefekt máš zaručený. Jíst málo a často, tak 3 hodinky odstup. Metabolismus se upraví, tělo všechno vstřebá, neukládá to do tukových zásob. A to s hlavinkou je pravda. Důležité je se mít rád a žádné sousto si nevyčítat.
Hubnutí začíná v hlavě. Nejdřív musí být v pohodě a potom se to podaří. Mě pomohla "dieta" podle Edity Šipeky. Vlastně to ani dieta nebyla. Nevyhýbala sem se žádným potravinám. Jenom sem dodržovala několik zásad.
- Jíst často po menších porcích. Časem jsem dostávala hlad přesně po čtyřech hodinách. Mezitím na svačinu ovoce nebo zeleninu. Nešidit se na kvalitě. Klidně i čokoládu, ale jenom několik čtverečků.
- Mít se ráda a cítit se sexy.
- Na hubnutí být odpočatá, najít si chviličku na absolutní relaxaci.
-Cvičit třikrát týdně a často jsem v kuchyni tajně tancovala.
Jak jsem se tohle naučila, šlo to samo. Takovýmto způsobem šlo za půl roku dolů 16 kg a už dva roky váha drží.
Osobne bych se v tomhle pripadne rozhodne vydala za odbornikem. Muzou ji zmerit metabolismus a pripravit plan sity na miru....proste by byla pod dohledem, coz bych rekla je v tomhle pripade skoro nutnost...
Cviceni je potreba pomerne casto menit, jak si telo zvykne na jednu aktivitu, kila dolu nejdou....Osobni trener je bohuzel dost draha zalezitost :-((((
Zakopanej pes asi bude právě v tom, že Jana jí málo. A zadruhý v psychice (když člověk není v pohodě a myslí na každý deko, hubne se těžko). Ale nejlepší radou je vyhledat výživového poradce. Udělá stravovací plán přímo na míru a Jana se vyhne pokusům-omylům.
Být Janou zaměřila bych se momentálně víc na zdraví než na postavu.
Píše, že má nadále problémy s "čertíkem" tzn. že problém je stále tady. Příčina je někde hluboko v psychice, a tam je potřeba nejprve udělat nápravu, aby pak mohla zase normálně žít a i chtít hubnout. To jak vnímáme zvenku sami sebe, souvisí plně s naším vlastním sebevědomím. Přílišná sebekritika a posuzování se podle trendů a vyzáblých modelek vede k mučení sebe sama. Pokud je Jana v rizikové věkové skupině, v období okolo 18 let, pak je inklinace k "čertíkovi" silnejší.
Radila bych oslovit odborníka, se kterým by se jasně dohodla na rozumném váhovém úbytkua rozumném postupu. Dotyčný odborník by jí nejen měl sestavit plán a dietní režim, ale vzhledem k minulosti i sledovat její zdravotní stav a eliminovat nežádoucí rizika. Je zvyklá si psát a počítat, takže by neměl být problém dodržet stravovací plán.