Co uděláte, když uvidíte manžela své kamarádky ve vášnivém objetí s jinou? Řeknete jí to, a nebo děláte raději mrtvého brouka? Přesně tohle dilema právě řeší i Veronika.
„S Vandou jsme kamarádky už od dětství, chodily jsme spolu na základku i na gympl, a když jsme pak každá nastoupila do zaměstnání, stejně jsme se pořád scházely.
Přestože byla Vanda chytrá, milá i hezká, měla v životě docela smůlu. Její první kluk byl narkoman, předávkoval se a umřel. Vanda drogy nebrala a nejspíš by s ním dlouho nezůstala, jenže tenhle zážitek se jí samozřejmě hrozně dotknul a trvalo to docela dlouho, než se z toho vzpamatovala. V pětadvaceti se pak vdala za svou další lásku. Vzala si stejně starého kluka, který se pustil do podnikání. Začalo se mu dařit, podnik vzkvétal a měli spoustu peněz. Místo radosti to ale přineslo spíš starosti.
Vanda nemohla otěhotnět, byla z toho nešťastná a její muž chodil domů později a později, až jednou nepřišel vůbec... Po pětiletém manželství se s ní rozvedl kvůli dvacetileté atraktivní milence, která s ním otěhotnět dokázala. Pro Vandu to byla samozřejmě podpásovka. Nesla to hodně těžce, ale čas rány zahojil, a když pak potkala Vítka, zdálo se, že je zase všechno fajn. Vítek byl opravdu bezvadný mužský, který by jí snesl snad modré z nebe. Záviděly jsme jí ho skoro všechny, ale zároveň i přály. Zasloužila si to.
A když nám oznámili radostnou novinu, že čekají miminko, říkala jsem si, že se na ni konečně usmálo štěstí. Jenže chlapeček se narodil postižený. Vanda i Vítek se o něj bezvadně starají a Vítek dokonce přestavěl dům, protože malý je na vozíku, tak aby mu všechno usnadnil. Opravdu se mu moc věnuje a je Vandě velkou oporou. Přestože mají syna nemocného, užívají si společného života, co to jde. Jezdí na dovolené, výlety, chodí do divadla, protože mají skvělou pomocnici, která jim s chlapečkem pomáhá. To si samozřejmě můžou dovolit proto, že Vítek velmi slušně vydělává.
Dalo by se říct – ideální muž. Jaké bylo ale moje rozčarování, když jsem ho uviděla ve vášnivém objetí s jinou a samozřejmě podstatně mladší dívkou. Byla jsem na školení od firmy, kde pracuji, které se konalo ve Vrchlabí. A právě také tam si zajel Vítek na svoje zálety. Nemohl tušit, že tam budu, a tak se ke své milence choval, jako by k sobě patřili. Líbali se spolu, drželi za ruce a pak zašli do jednoho z penzionů. Byl tak zaslepený tou mladou holkou, že si mě vůbec nevšiml.
Nejdřív jsem to chtěla Vandě říct, jenže když jsem viděla, jak se stará o chlapečka a mluví o Vítkovi tak hezky, nedokázala jsem to. Jenže po několika měsících jsem ho potkala s tou stejnou dívkou znovu. Tentokrát v kavárně v Praze. Drželi se za ruce a něco si špitali do ucha a zas mě neviděli.
Jsem Vandina nejlepší kamarádka a teď nevím, jestli jí mám říct pravdu o jejím manželovi, i když kvůli tomu bude nešťastná. Jenže mlčet a dělat jako by nic, není to přece jen skoro jako lhaní?“
Nový komentář
Komentáře
Moje nejlepší kamarádka zabýba , manželovi. ALe tak , že je to 4x do týdne.Jejího manžela znám ješte déle než ji. Nic mu neřeknu. Nechám ho at se v tom pláca. a já nebudu předce ten posel /osel/ špatných zpráv. At si to vyřeší sami mezi sebou. Nebo možná , že ji toho milence toleruje.
Zázvorka — #71 tak můj manžel se stará o děti a domáctnost stejně asi jako já,prostě se stará o děti a domácnost zrovna ten kdo je doma a je to asi vyrovnané (v pohodě zapne pračku,sušičku nebo myčku, udělá večeři atd)..a nedovedu si představit, že kdyby mně něco takového potkalo,že by šel do ústraní a bylo by mi jedno kde je,natož abych mu to ještě nabízela..
Zázvorka — #71 nestaral, proto už je bývalý. Rozhodně bych mu milenky já sama nedoporučila. Jinak článek není o mně a naštěstí máme zdravé děti.
Julča — #70 U vás doma se manžel o domácnost a děti stará a staral vždy stejně jako vy??? Pochybuji..........
V pořádku, každý máme názor......
Zázvorka — #69 Ne a doufám, že nedostanu. Pokud by mě nedej bože něco takového potkalo, určitě bych byla ráda, kdyby partner byl se mnou a ne u milenky
To dítě je snad i jeho, sakra, proč by se neměl starat úplně stejně?
Julča — #64 lenoška — #65 Už jste se někdy do podobné situace dostaly? Ať už jde o nemoc vaší či dětí? To pak nějaká nevěra jde stranou a do popředí jdou naprosto jiné věci.....
Záleží na tom, jaké jste kamarádky. Ono je to dvousečná zbraň. Já bych to vědět chtěla, ale zase nevím, jaký by mělo dopad to, že mi to oznámí moje nej. kamarádka,...a tímto mi vlastně způsobí moc velkou bolest a zklamání, i když ona sama za to nemůže. Proklepla bych si asi pořádně toho dotyčného "SUPER" Vítka. Dala bych mu najevo, že o tom vím a řekla bych mu na to svůj názor a víc bych se do toho nepletla. Ale jestli říkat něco Vandě?? Jsem pro menší zlo, vzhledem k tomu, že neměla v této životní oblasti moc štěstí, ale Vítka bych asi moc v klidu nenechala. Otázkou je, jaký je to člověk a jestli vůbec má smysl s ním o tom mluvit a nebo to bude zbytečné, ale za zkoušku nic nedáš.
nepletla bych se do toho... co oci nevidi, srdce, neboli... navic, pokud ji to reknes, on ji na 100 procent nabulikuje nejakou historku, ktere ona rada uveri, a Ty prijdes o oba... delala bych mrtveho brouka a az (pokud vubec) se to provali, tak bych delala prekvapenou...
nerekla bych ji nic ani jejimu manzelovi na rovinu je to jejich vec a kazdy at si dela co chce, vis o kolika manzelstvich ja vim co se vzajemne podvadi? no a? dokud to ti co v tom ziji spolu takhle vydrzi tak prosim.... ja mam ciste svedomi a oni at si delaji co chteji a na rovinu prej a bude ti prano dej a bude ti dano
Zázvorka — #63 to je nějaký ujetý né?
mně kdyby se něco takového stalo, vědět bych to chtěla !!
Zázvorka — #63 A tp jako proč bys mu to sama navrhla a tolerovala? To nějak nechápu
Neřekla bych jí to! A ani jemu (pokud bych do nich někde nenarazila).
A nikdo tu neřeší to, zda ona podváděná Vanda to svému muži nakonec sama nedoporučila a nepovolila! Já být na jejím místě (s postiženým dítětem), tak bych asi partnerovi nevěru vědomě tolerovala (a event. mu to sama nabídla), pokud bych věděla, že nás má rád a dobře se o nás stará a budeme vždy na prvním místě!
Prostě je to jen jejich věc!!
maat — #59 umím si to představit velmi živě
a nejvíc mě bolelo to,že jsem nikomu nestála za to,aby mi to řekl.
No, to není nic hezkýho nosit takovýhle tajemství.
Žít s tím, že musím kamarádce něco zatloukat, to je špatný. Ale rozbít jí něco, co třeba CHCE žít, to taky není dobrý. Blbečkovi bych řekla, ať s tím příště neleze na veřejnost a jinak bych se snažila držet jazyk za zuby. Já osobně bych to ale vědět chtěla, abych se podle toho mohla zařídit.
Pokud by má jediná opravdová kamarádka měla za sebou tolik krachů a trablů, postižené dítě, určitě bych si vzala jejího manžela někam stranou na nepříjemné interview. Jsou kamarádky a kamarádky. U někoho klidně mávnu rukou ať si dělá co chce. Ale nevěra manžela mojí nejlepší kamarádky by opravdu ranila i mne.
kamarádce bych prozatím neříkala nic, jejímu manželovi ano.Ultimátum typu máš na vyřešení situace takovou a takovou dobu, potom se do toho vložím já.navíc si umíte představit, jak je fajn, dozvědět se jako poslední, že mám parohy.
Můj názor je co oči nevidí to srdce nebolí. Vím co říkám a není mi už dvacet, je mi hodně přes sát.
vzít jí ke kartářce?
Veru, doporučuji zkouknout film Medvídek od rež. Jana Hřebejka. Přesně toto se tam řeší. Vzpomínám na scénu, ve které Aňa Geislerová vmete do xichtu Macháčkovi něco jako: "Tys to celou dobu věděl a nic jsi mi neřekl." "A co jsem měl dělat, vždyť je to můj kamarád!" "Ale já jsem myslela, že jsi i můj kamarád"...
Tak tady je každá rada drahá, taky sama nevím co bych udělala?!
Když to řekneš, budeš asi ta nejhorší na světě a když to neřekneš, tak budeš taky ta špatná, tak nevím co na to říct?